Nejvyšší korouhevník ( Oberstpanier nebo Oberst-Panier-Träger) byl dvorský úřad, jehož držitel původně nosil panovníkovu korouhev ve vojenských taženích, bitvách nebo slavnostních průvodech. Později se jednalo o čestný úřad, který se uplatnil především při korunovacích nebo holdování stavů panovníkovi.

České království V Českém království byl dědičný úřad ustanoven až před korunovací Karla VI. v roce 1723. Úředníci byli dva, jeden za panský stav, druhý za rytířský. Odznakem kourohevníka stavu panského byla korouhev vyšívaná zlatem a stavu rytířského korouhev vyšívaná stříbrem. V době korunovace nesli zemské prapory s vyobrazením svatého Václava.

Za panský stav Úřad nejvyššího zemského korouhevníka za panský stav ( Panier des Herrenstandes, Oberst-Erbland-Panier des Königreichs Böhmen, Oberst-Erlbandpanier-Träger des böhmischen Herrenstandes) získal dědičně v době jeho zřízení 26. července 1723 Rudolf Josef Kořenský z Terešova, Kořenští z Terešova úřad drželi do svého vymření v roce 1795. Od 3. dubna 1798 byl dědičně v rodě hrabat Chorinských z Ledské. Uvádí se také, že Chorinští získali úřad už v roce 1764.

1723–? Rudolf Josef Kořenský z Terešova († po 1739), byl také radou České dvorské kanceláře, v roce 1723 byl jmenován císařským komorníkem úřad zastával v době korunovace Karla VI. v roce 1723, diplomem z 13. 5. 1724 vydaným v Laxenburgu mu byl polepšen rodový erb tak, že na něm přibyly symboly úřadu – korouhve. ?–? Rudolf Josef Kořenský z Terešova († po 1760), syn Rudolfa Josefa úřad zastával v době korunovace Marie Terezie v roce 1743 ?–1794 Emanuel Kořenský z Terešova úřad zastával v době korunovace Leopolda II. v roce 1791 ? úřad zastával v době korunovace Františka I. Rakouského v roce 1792 1794–1795 Rudolf Kořenský z Terešova († červenec 1795), bratr Emanuela 1795–1798 neobsazeno 1798–1812 František Jan Chorinský z Ledské (1725 nebo 1726–1812) 1812–1821 František Kajetán Chorinský z Ledské (1761–1821) 1821–1861 Bedřich Karel Chorinský z Ledské (1802–1861) Gustav Chorinský z Ledské, úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836 (asi jako zástupce rodiny) 1861–1901 Viktor Pavel Chorinský z Ledské (1838–1901) 1901–1918 Friedrich-Karl Chorinsky (1867–1947)

Za rytířský stav Úřad korouhevníka za rytířský stav ( Panier des Ritterstandes) byl od 26. července 1723 dědičný v rodě Markvartů z Hrádku, od 18. října 1743 Vančurů z Řehhnic, od roku 1771 v rodě Astfeldů a konečně od 6. srpna 1792 (provizorně už od 30. 8. 1791) v rodě rytířů Vořikovských z Kunratic ( Worzekowsky von Kudratitz).

1723 (26. 7.) – ? Václav Arnošt Markvart z Hrádku, v letech 1707–1737 byl také podkomořím královských měst korunovace Karla VI. v roce 1723 se zúčastnil jako zástupce nejvyššího písaře Václava Kryštofa Hložka ze Žampachu, který onemocněl. V úřadě nejvyššího korouhevníka ho zastoupil jeho syn František Václav Markvart z Hrádku. ?–1743 František Václav Markvart z Hrádku († 1743), rod vymřel ? úřad zastával v době korunovace Marie Terezie v roce 1743 1743 (18. 10.) nebo 1748 – 1758 Jan Josef Vančura z Řehnic († únor 1771 Praha), jen do povýšení do panského rodu v roce 1758 1770 nebo 1771–? Jan Václav Astfeld z Vydří (1706–1799), 18. října 1755 byl povýšen do starožitného panského stavu, od roku 1784 byl viceprezidentem zemského soudu úřad v době korunovace Leopolda II. v roce 1791 nebyl obsazen (vacat) 1791 (30. 8.; provizorně) a 1792 (6. 8., dědičně) – 1831 Adam Jiří Vořikovský z Kunratic (1752 – 28. 5. 1831) ? úřad zastával v době korunovace Františka I. Rakouského v roce 1792 ?–1863 Adam Jan Vořikovský z Kunratic (1793 – 9. 10. 1863 Praha), úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836

Rakouské země Úřad byl udělován jako (dědičné) léno. Abensperg-Traunové drželi úřad v Rakouském arcivévodství od začátku 18. století, hlava rodu nesla titul nejvyšší korouhevník, zatímco ostatní členové rodu korouhevník. Titul hlavy rodu tedy zněl nejvyšší dědičný zemský korouhevník v Rakouském arcivévodství nad i pod Enží (Oberst-Erbland-Panier-Träger in Österreich ob und unter der Enns).

Horní a Dolní Rakousy Úřad nejvyššího korouhevníka existoval už ve středověku. V roce 1467 udělil císař Fridrich III. (panoval v letech 1440–1493, od roku 1452 císař) dědičný úřad Jörgovi z Volckensdorfu. Rod Volckensdorfů (Volkersdorfů) vymřel v roce 1616. Sestra posledního Volckensdorfa se provdala za hraběte z Abensperg-Traunu a právě na ně byl úřad převeden. Dědičný úřad (Oberst-Erbland-Panier und -Fähnrich in Österreich unter und ob der Enns) jim byl udělen v roce 1705 císařem Josefem I. (panoval v letech 1705–1711).

1467–? Jiří (Georg) z Volkersdorfu (Jörg z Volckensdorfu) * ?–1616 Volfgang Vilém z Volkersdorfu († 1616) úřad neobsazen 1705 (29. 7.) – Otto Ehrenreich z Abensperg-Traunu (13. 3. 1644 – 8. 9. 1715), diplom vydán 29. července 1705, ale lenní list vydal teprve císař Karel VI. 5. listopadu 1712, úřad zastával během dědičného holdování stavů dolnorakouského arcivévodství císaři Josefu I. 22. září 1705 1715– František Antonín z Abensperg-Traunu (4. 6. 1674 – 7. 9. 1729 nebo 1740 nebo 1745) ? (Franz Joseph Gotthard z Abensperg-Traunu (18. 7. 1707 – 11. 12. 1744), pokud otec zemřel před rokem 1744) ?–? František Josef Gabriel z Abensperg-Traunu (4. 7. 1734 – 11. 1. 1791 Vídeň) ?–? František Josef Evžen (1760–1800) ? Fantišek Josef z Abensperg-Traunu, uvádí se k roku 1809 1800–1820 Adam František Antonín z Abensperg-Traunu (3. 7. 1767 – 28. 7. 1820), bratr předchozího 1820–1867 František Xaver z Abensperg-Traunu (15. 4. 1804 – 9. 10. 1867), úřad zastával během dědičného holdování stavů dolnorakouského arcivévodství císaři Ferdinandu I. 18. černa 1835 Karl hrabě Abensperg und Traun, poslední držitel léna

Odkazy Poznámky

Reference Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 192, 327 Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 211 Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, s. 257, 343

Ausführliche Beschreibung der Erbhuldigung, s. 60 Ausführliche Beschreibung der Erbhuldigung, s. 61

Deutsche Grafen-Haeuser der Gegenwart, s. 3

Ottův slovník naučný 26., s. 386

Příběhy o hrdé pokoře, s. 521 Příběhy o hrdé pokoře, s. 741

Související články Dvorský úřad Zemský úřad

Kategorie:Dějiny správy v Česku Kategorie:Zaniklé úřady