Starý svatojánský hřbitov (německy Alter Johannisfriedhof) je nejstarší hřbitov na území saského města Lipsko v Německu.
Historie Nejstarší zmínky o hřbitově sahají do roku 1278. V té době náležel k pozemkům svatojánského špitálu (Johannisspital), jež fungoval jako leprosárium, pod správou již zaniklého svatojánského kostela. Zprvu sloužil výhradně k pochovávání zemřelých na lepru. Roku 1476 došlo na kurfiřtský pokyn k rozšíření hřbitova a zároveň k povolení na něm pochovávat i osoby bez lipského městského práva. V roce 1536 učinil saský vévoda Jiří Vousatý svatojánský hřbitov hřbitovem veřejným pro město Lipsko, což vedlo k markantnímu zvýšení kapacity dosavadních míst k pohřbívání. Během třicetileté války byl hřbitov zpustošen. Ani v závěru napoleonských válek neunikl svatojánský hřbitov devastaci. Stal se útočištěm pro zraněné vojáky a válečné zajetce, kteří bydleli v hrobkách a dřevo ze starých rakví využívali k rozdělávání ohňů. Detailně byl ponurý začátek 19. století nesoucí se na vlně zkázy hřbitova zmapován v pamětech tehdejšího hrobaře Johanna Daniela Ahlemanna. Do roku 1850 vznikla celkově čtyři hřbitovní oddělení. Jelikož se dostačujícího místa stále nedostávalo, došlo v letech 1827–1863 k poslednímu navýšení kapacity hřbitova otevřením pátého oddělení. Od roku 1846 se začal k pohřbívání využívat nedaleký Nový svatojánský hřbitov. V roce 1894 byly při přestavbě lodi bývalého kostela svatého Jana Křtitele nalezeny ostatky barokního hudebního skladatele Johanna Sebastiana Bacha. V souvislosti s rozšiřováním okolních ulic a školy Gutenbergschule byla značně zredukována plocha pátého hřbitovního oddělení, čímž se narušila původní situaci hrobů. Další nenávratnou změnu zaznamenal hřbitov v letech 1925–1929, kdy v prvním a druhém hřbitovním oddělení vznikl komplex Grassimuseum. Mezi léty 1981–1995 probíhala rozsáhlá sanace starého svatojánského hřbitova a následně byl hřbitov 21. června 1995 slavnostně znovuzpřístupněn veřejnosti a prohlášen památkou.
Pohřbení Johann Friedrich Bauer (1696–1744), soudní přísedící Lékařské fakulty Lipské univerzity Eduard Friedrich Ferdinand Beer (1805–1841), orientalista Roderich Benedix (1811–1873), divadelní herec Heinrich Wilhelm Brandes (1777–1834), fyzik a astronom Friedrich Arnold Brockhaus (1772–1823), nakladatel Johann Gottfried Erckel (1767–1833), obchodník, bankéř, stavitel a lipský radní a hejtman Sophie Eleonore Friederike von Schleswig-Holstein-Sonderburg-Augustenburg (1778–1836), dánsko-německá malířka miniatur Heinrich Leberecht Fleischer (1801–1888), orientalista Franz Dominic Grassi (1801–1880), obchodník a mecenáš Gustav Harkort (1795–1865), podnikatel Ernst Innozenz Hauschild (1808–1866), učitel Karl Herloßsohn (1804–1849), spisovatel, encyklopedista a žurnalista Johann Adam Hiller (1728–1804), hudební skladatel Johann Conrad Hinrichs (1763–1813), nakladatel David Hoyer (1667–1720), malíř Anna Katharina Kanne (1746–1810), Goetheho Käthchen Schönkopf Gottlieb Christian Kreutzberg (1810/14–1874), světský Wilhelm Traugott Krug (1770–1842), filozof Samuel Friedrich Nathanael Morus (1736–1792), filozof a evangelický teolog Adam Friedrich Oeser (1717–1799), malíř Timotheus Ritzsch (1614–1678), knihtiskař Johann Friedrich Rochlitz (1769–1842), dramatik Carl Christian Heinrich Rost (1742–1798), obchodník s uměním Veit Hans Schnorr von Carolsfeld (1764–1841), malíř Ludwig Schuncke (1810–1834), hudební skladatel a spoluzakladatel periodika Neue Zeitschrift für Musik Johann Michael Stock (1737–1773), mědirytec Christian Theodor Weinlig (1780–1842), hudební skladatel Christian Felix Weiße (1726–1804), básník Friedrich Zarncke (1825–1891), germanista Georg Joachim Zollikofer (1730–1788), švýcarsko-německý teolog a kněz
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Stavby v Lipsku Kategorie:Hřbitovy v Německu