Záporoží ( / Zaporižžja; / Zaporožje) je průmyslové a hutnické město ležící na jihovýchodě Ukrajiny, středisko Záporožské oblasti, založené jako vojenská pevnost Alexandrovskaja roku 1770 na počest cara Alexandra. Záporoží je známé jednak svou historií spjatou s kozáky a monumentálním symbolem z dob SSSR, přehradou a elektrárnou na řece Dněpr. Žije zde obyvatel.

Etymologie názvu Název města pochází z kozácké ukrajinštiny za porohy, tj. „za peřejemi“, které ztěžovaly plavbu po Dněpru před vybudováním přehrad (zejm. Kachovské a Dněperské). Dnešní haličskou ukrajinštinou se město jmenuje Záporýžý.

Dějiny vlevo|180px|náhled|Rekonstrukce kozácké Siče 180px|náhled|vlevo|Kozácká rada na Siči. Diorama v Muzeu Záporožského kozáctva náhled|Sobornyj prospekt v centru města náhled|Pohled na podnik Zaporižstal z hráze Dněprogesu náhled|Palác Leščynského (vpravo) a Magarovo divadlo na Soborném prospektu Místo bylo osidlováno od středního paleolitu, avšak neklid celé oblasti tzv. Divokých Polí bránil trvalejším obydlení. Nejprve byl osídlen ostrov Chortycja: je zde doloženo sídliště Skythů. Slované osídlili tuto oblast během 6. století a bojovali proti nájezdům z jihu i východu. V blízkosti města byla nalezena mohyla velkobulharského chána Asparucha (7. století).

V 16. století se zde usadili kozáci; na největším ostrově v Dněpru Chortycja si vystavěli tvrz s osadou a založili pověstnou Záporožskou Sič. Odtud podnikali výboje zejména proti rozpínavosti polské šlechty. Proslavili se zde kozáčtí vůdci Maksym Zalizňak a Ivan Honta.

V roce 1775 rozprášila Sič Kateřina Veliká. Brzy poté zde vyrostlo nevelké město Aleksandrovsk. Jedněmi z osídlenců byli též pruští mennonité, kteří zde až do ruské revoluce tvořili početnou komunitu. Patřil k nim průmyslník Abraham Jakov Koop, jehož dům se dochoval, stejně jako palác dalšího podnikatele Jakova Leščynského z roku 1901.

Roku 1873 sem dorazila železnice vedoucí z Moskvy na Krym a město začalo růst. K původnímu názvu Záporoží se vrátilo roku 1921. Tehdy se provinční městečko stalo jedním z ekonomických center Sovětského svazu a začalo závratně růst: vznikla zde obří přehrada a hydroelektrárna Dněproges, rozsáhlé průmyslové komplexy, nová sídliště, tramvajové tratě. Po rozpadu SSSR došlo k útlumu, ze kterého se město nyní vzpamatovává.

Současnost Ruská invaze na Ukrajinu 2022 Ruská armáda zaútočila na jižní předměstí 27. února 2022 a začala město ostřelovat. Další rakety vypálili Rusové na Záporoží večer 12. a 13. května. Nejsilnější údery zasáhly město 28.–29. května. CNN News z 28.5.2022

Obyvatelstvo Ve městě žije kolem 700 000 obyvatel, povětšinou ruskojazyčných (podle výsledků sčítání lidu roku 2001).

Vývoj počtu obyvatel 1939 1959 1971 1979 1989 2001 2006 2018 2022 289 000 449 000 676 000 791 000 883 909 815 256 794 687 741 717710 052

Hospodářství Dnešní Záporoží je se svými 800 000 obyvateli 6. největším ukrajinským městem a přes hluboké ekonomické problémy 90. let zůstalo až do ruské invaze z roku 2022 centrem těžkého průmyslu. Tvořilo přirozené dopravní, obchodní a kulturní centrum regionu. Dněperské přehrady se slavnou hydroelektrárnou DněproGES ze 30. let 20. století, vodní dílo s nádrž obrovských rozměrů, dodává energii několika průmyslovým podnikům: ZaporižStal, metalurgický kombinát ZAZ (AvtoVaz), výrobce proslulého automobilu „Záporožec“, nyní dceřiná společnost koncernu Daewoo. Motor-Sič, výrobce letadel Antonov chemické závody Záporožská jaderná elektrárna – nedaleko Záporoží (u města Enerhodar); jeden z největších a nejmodernějších energetických komplexů Ukrajiny s celkovým výkonem 6000 MW. Stavba z 80. let 20. století se svou koncepcí s šesti bloky VVER 1000 s reaktory V 320) řadí mezi bloky druhé generace.

Doprava Město je důležitou dopravní křižovatkou; leží na silničním tahu E105 (Moskva – Charkov – Krym), hlavní železniční tratě vedou ve směru (1) Synelnykove (– Dnipro / Charkov), (2) Melitopol – Krym, (3) Nikopol – Kryvyj Rih, (4) Polohy – Berďansk / Donbas. Do Kyjeva, Mariupolu, Charkova a Lvova jezdí několik rychlíků denně, dříve velmi frekventované spojení se Simferopolem a Moskvou přerušila ruská anexe Krymu. Významný je i říční přístav na Dněpru a z místního mezinárodního letiště funguje spojení do několika evropských měst.

Městskou dopravu zajišťují tramvaje (viz Tramvajová doprava v Záporoží), trolejbusy, autobusy a od 90. let také maršrutky.

Kultura, památky, zajímavosti Největší přírodní i kulturní památkou je ostrov Chortycja, největší ostrov na Dněpru, se svým členitým terénem a pozůstatky několika kultur, které zde žily. Od r. 1993 je chráněn jako přírodní památka. Kromě vzácné flóry a mnoha archeologických nalezišť je zde především Muzeum záporožského kozáctva, které schraňuje mnoho artefaktů souvisejících se Záporožskou Sičí, Maksymem Zalizňakem, Bohdanem Chmelnyckým, ale i s Kyjevskou Rusí či Skythy nebo také s II. světovou válkou. Roku 1929 bylo založeno hudební a dramatické divadlo V. G. Magara (v současnosti pod názvem Запорізький академічний обласний український музикально-драматичний театр імені В. Г. Магара).

Hlavní tepnou Záporoží je Sobornyj prospekt, který je se svými 11 km jednou z nejdelších ulic v Evropě; vede od hlavního nádraží (Zaporižžja-1) k DněproGESu a slouží také trolejbusové a tramvajové dopravě. V architektuře města převládá socialistický realismus. V budově rekonstruovaného hlavního nádraží byl kdysi vystaven Repinův obraz „Záporožští kozáci“. Mezi tímto nádražím a břehem Dněpru je od roku 1972 v provozu také dětská železnice o délce 8,6 km.http://www.dzd-ussr.ru/towns/zap/index.html Детские железные дороги – Запорожье

Osobnosti Aleksandr Naumowyč Cfasman (1906–1971), jazzový hudebník, skladatel filmové hudby Viktorija Sťopinová (* 1976), bývalá ukrajinská atletka, výškařka, bronzová olympijská medailistka z LOH 2004 Alisa Kovalenková (*1987), filmová režisérka Viktoria Roščynová (1996–2024), ukrajinská novinářka

Partnerská města

Odkazy

Reference

Související články Záporožská státní lékařská a farmaceutická univerzita Zaporižžja (U-01)

Externí odkazy

Oficiální stránky Záporoží – Informační portál

Kategorie:Města v Záporožské oblasti Kategorie:Sídla založená roku 1770 Kategorie:Přejmenovaná sídla na Ukrajině Kategorie:Sídla na Dněpru