Romana Frýdlová, provdaná Černá (* 6. prosince 1967 Praha), je bývalá československá sportovní plavkyně.
Citát
Sportovní kariéra Je rodačkou z pražského Spořilova. Její rodiče se seznámili u vody. Oba se věnovali aktivně veslování a její starší sestra Milada šla v jejich sportovních stopách. Ona se však vody dlouho bála a svá první tempa ve vodě se naučila v 5 letech na Máchově jezeře. K plaveckému sportu neměla v dětství bližší vztah ani ambice (rodičů). K závodnímu plavání se dostala v 11 let shodou okolností po náboru do sportovní třídy na ZŠ Nedvědovo náměstí. V plaveckém oddíle Slavia VŠ pilovala základní technické prvky pod vedením Miluše Slavíčkové a záhy přešla k dvoufázové přípravě pod vedení trenéra Jana Passera.
Do povědomí sportovní veřejnosti se dostala poprvé v letní sezóně 1982, když byla ještě jako dorostenka po výborných výkonech na červencovém letním mistrovství republiky v Praze-Podolí dodatečně nominovaná na juniorské mistrovství Evropy do rakouského Innsbrucku. Příčinou výrazného zlepšení osobních rekordů v sezóně bylo zařazení do střediska vrcholového sportu ministerstva školství. Pod vedením trenéra Rudolfa Poledníka zintenzivnila suchou přípravu a zapracovala na síle. Dlouho se věnovala všem čtyřem plaveckým stylům. Jako teenagerka byla zamilovaná do Josefa Hladkého a chtěla jako on plavat polohové závody. S věkem však směřovala ke specializaci na kraul, protože technika prsou jí dělala na té nejvyšší úrovni problémy. Sparingpartnerky jí brzy přestaly stačit a tak se musela naučit trénovat s muži. Jejím oblíbeným sparingpartnerem byl znakař Jan Bidrman – znak mužů a kraul žen vychází časově podobně. Její závodní hmotnost byla 65 kg. Dosahovala při ní nejlepších výkonů. Když shodila kilo plavala jako po proflámované noci.
Zrození nové české rekordwoman a první mistrovství Evropy v roce 1983 Do zimní sezóny 1983 vlétla jako kometa. Počátkem února zaskočila pořadatele zimního mistrovství ČSR v Olomouci překonáním ženského československého rekordu na 100 m volný způsob. Její výsledný čas 58,5 byl měřen ručně, protože bazén v Olomouci nebyl prozatím technicky přizpůsoben pro elektronickou časomíru. Tento sice platný rekord, ale měřen zastaralým způsobem zlegalizovala za měsíc v březnu na zimním mistrovství republiky časem 58,42. V březnu navíc překonala československé rekordy na 200 m volným způsobem (2:07,13) a 200 m polohový závod (2:24,35).
Na červnové velké ceně Slovenska v Bratislavě překonala tři československé rekordy – 100 m volný způsob (58,03), 200 m volný způsob (2:06,24) a poprvé 100 m znak 1:05,92. Na červencovém letním mistrovství republiky získala 5 individuálních titulů. Před odjezdem na srpnové mistrovství Evropy v Římě šéftrenér reprezentace Jan Vokatý uvedl, že na ní nevykládají tlak ohledně plnění úkolů, že si potřebuje zvyknout na závody se špičkovými závodnicemi a velké soutěže. Na úvod mistrovství Evropy v závodě na 100 m volný způsob předvedla v rozplavbách (58,74) i B-finále (58,71) vyrovnanost výkonů a skončila na celkovém 13. místě. Další den na 200 m volný způsob zaostala v rozplavbách časem 2:08,92 za svým osobním rekordem a obsadila 20. místo. Po dvou dnech volna byla na pořadu její dříve nejperspektivnější disciplína krátká polohovka na 200 m. Závod se jí však hrubě nepovedl a v čase 2:28,47 skončila na konci startovní listiny na 22. místě. Podobně dopadl její závěrečný start na 200 m znak. V rozplavbách doplavala na posledním 22. místě v čase 2:26,37.
Olympijský rok 1984 – rekordní žně, bojkot olympiády, družba 84 V olympijském roce 1984 pokračovala v nastaveném trendu. V březnu se na zimním mistrovství republiky v Brně poprvé dostala na 100 m volný způsob pod 58 vteřin časem 57,99. Vše směřovala k úspěšné cestě k nominaci na olympijské hry. 14. května však vyšlo v tisku oficiální prohlášení o neúčasti Československa na olympijských hrách v Los Angeles. Víkend, kdy bylo toto rozhodnutí schváleno byla na závodech ve Vídni, kde zaplavala polohový závod na 400 m v novém československém rekordu 5:00,09. Stala se tak aktuální držitelkou 5 československých rekordů v 50 m bazénu – 100 m a 200 m volný způsob, 200 m a 400 m polohový závod a 100 m znak + nejlepší výkon na 50 m volný způsob.
Formu podobně jako v loňském roce načasovala na červnovou velkou cenu Slovenska v Bratislavě, kde zlepšila vlastní československé rekordy na 100 m (57,83) a 200 m volný způsob (2:05,76) a 200 m polohový závod (2:21,51). V červenci jela místo trápícího se klubového kolegy Jana Bidrmana na třítýdenní tréninkové soustředění do francouzského Font-Romeu-Odeillo-Via poprvé s největšími osobnostmi československého plavání Josefem Hladkým a Marcelem Gérym. Musela tak vynechat letní mistrovství republiky. Po návratu ze soustředění byl reprezentační trenér Ladislav Hlavatý s jejími tréninkovými výsledky spokojený. Rezervy u ní viděl v rychlostní vytrvalosti.
V druhé polovině srpna startovala závodě Družba 84 v Moskvě, který měl být pro sportovce z východního bloku kompenzací za olympijské hry. V úvodním závodě 100 m volný způsob obsadila ve finále v čase 58,17 6. místo. Další den v závodě na 200 m volný způsob zlepšila československý rekord v rozplavbách (2:05,25) i ve finále (2:05,10) a obsadila celkově 6. místo. Po několikadenním odpočinku startovala v polohovém závodě na 200 m a ve finále obsadila poslední 8. místo v čase 2:24,14 horším osobního rekordu.
Finalistka 100 m v.z. na mistrovství Evropy 1985 V roce 1985 její výkonnost stále stoupala. Na březnovém zimním mistrovství republiky ubrala pár setin ze svého československého rekordu na 100 m volný způsob. Nový nejlepší výkon měl hodnotu 57,77. Za tři týdny na mezistátním utkání s Francií a Nizozemskem v Brně zaplavala 100 m volným způsobem za 57,17 a přiblížila se k 56vteřinové hranici absolutní evropské špičky.
V červnu na velkou cenu Slovenska do Bratislavy přijela jako dva roky zpátky výborně připravená. Na 100 m volný způsob jí o 7 setin utekla hranice 56 vteřin. Nový československý rekord 57,06 vydržel v platnosti 6 let, jako český rekord vydržel 15 let až do roku 2000. Po závodě neskrývala mírný smutek. K překonání 57 vteřin potřebovala plavat v sobotu, kdy se cítila v lepším rozpoložení a zlepšila vlastní československý rekord na 100 znak časem 1:05,37.
Na červencovém letním mistrovství republiky získala tři individuální tituly a s trenérem Rudolfem Poledníkem zároveň testovala svoje možnosti. Rychlost se měla dostavit na srpnovém mistrovství Evropy v Sofii. Na mistrovství republiky na tom byla, ale dobře vytrvalostně. Zaplavala nový československý rekord a 200 m volný způsob 2:04,63. Na 50 m volný způsob měla plavat čas stejně jako v mezičase na 100 m volný způsob s větší frekvencí s 50 záběry na délku bazénu, zvládla jich 54. Účelem bylo jí dostat do určitého monotónního způsobu k dokonalému sprinterskému projevu. Při rekordu 57,06 měla mezičas 27,6 a tento test napověděl možnosti výkonu hluboko pod 57 vteřin. Úvodní den plaveckých soutěží mistrovství Evropy plavala 100 m volný způsob. Byla nalosována do poslední čtvrté rozplavby s vědomím, že pro postup do finále musí plavat čas hluboko pod 58 vteřin. Situaci zvládla a v cíli dohmátla ve výborném čase 57,10, čtyři setiny za osobním rekordem. V odpoledním finále bylo v jejich silách plavat čas pod 57 vteřin a urvat třeba bronzovou medaili. Na obrátce byla čtvrtá, ale závěrečná padesátka jí nevyšla a dohmátla v pomalejším čase 57,39 na 6. místě "moc jsem chtěla, ale neplavala jsem dobře, příliš těžce". Druhý den plavala 200 m volný způsob. V rozplavbách obsadila časem 2:05,22 celkově 14. místo. V odpoledním B-finále plavala horší čas 2:06,00, ale oproti rozplavbám si polepšila na celkové 12. místo. Po třech dnech volna plavala polohový závod na 200 m. Závod se jí nepovedl, v rozplavbách obsadila 21. místo v čase 2:24,56 výrazně horšího osobního rekordu. Týž den plavala v rozplavbách čtvrtý kraulařský úsek polohové štafety. Štafeta se umístila na posledním 12. místě s deseti sekundovým odstupem na osmé v pořadí. Šéftrenér reprezentace Jan Passer byl s jejím finálovým umístěním spokojený, ale také od něho zazněla menší kritika směrem k trenéru Poledníkovi: "Forma u Frýdlové vrcholila zřejmě již dva týdny před ME, v Sofii se nepovedlo vystupňovat výkonnost. Nejvíc se to projevilo na jejich doplňkových tratích. Nelze jí však upřít snahu o dobrý výsledek ani tady."
Zdravotní komplikace, trápení s limity a mistrovství světa 1986 V roce 1986 měla před sebou velký cíl, kvalifikovat se a uspět na své první plavecké mistrovství světa. Loňský rok figurovala na 100 m volný způsob časem 57,06 na 9. místě světových tabulek, ale trenér Rudolf Poledník věděl, že pro postup do finále mistrovství světa musí plavat čas pod 57 vteřin. K tomuto cíli zaměřil i přípravu. V zimní sezóně jí však v tréninku bránila slabší imunita a časté nemoce. To se muselo projevit na jejich časech. V únoru na zimním mistrovství republiky prohrála po čtyřech letech sprint na 50 m volný způsob s trenčínskou Renátou Luptákovou.
V jarních měsících tak doháněla tréninkové resty ze zimní sezóny. V dubnu byla poprvé s trenérem Poledníkem na soustředění ve Švýcarsku. V červnu si jela otestovat formu nejprve na velkou cenu Slovenska do Bratislavy. Na 200 m volný způsob zlepšila vlastní československý rekord na 2:04,26, ale jinak se necítila psychicky silná kvůli nárokům z okolí.
Letní mistrovství republiky se pořádalo netradičně již v polovině června a na 50 m volný způsob vrátila zimní porážku Renátě Luptákové. Na mistrovství republiky startovala také poprvé na 400 m volný způsob s cílem překonat letitý rekord Martiny Čapkové 4:23,53. Na 300 m měla na rekord výrazný náskok, ale v posledních 100 m jí došly síly a v cíli dohmátla v čase 4:25,10 na prvním místě. Získala čtyři mistrovské tituly, ale se svými časy nebyla spokojená, především se jí nedařilo zdolat 57vteřinovou hranici na 100 m volný způsob. Trenér Rudolf Poledník její trápení komentoval slovy: "Podařilo se nám smazat zimní manko, ale časy by už teď měly být rychlejší. Romana moc chce a nedokáže se uvolnit..."
V červenci odjela ladit formu na 14 denní soustředění do francouzského vysokohorského střediska ve Font-Romeu-Odeillo-Via. V srpnu před odjezdem na mistrovství světa v Madridu dolaďovala formu v Praze-Podolí. Do Madridu odlétala s cílem pokořit hranici 57 vteřin. Byla přihlášena pouze na disciplínu 100 m volný způsob. V úvodní den plaveckých soutěží na mistrovství světa dohmátla v cíli stometrového sprintu v čase 57,64 na 13. místě. Na A-finále potřebovala správně podle prognóz plavat čas pod 57 vteřin – osmá západní Němka Iris Zscherpeová postupovala časem 56,85. Odpolední B-finále vypustila a v čase 58,03 skončila na celkovém 15. místě.
Vyhořelé sezóny 1987, 1988 a následující Československý plavecký sport prožíval na podzim 1986 krušné období. Ze mistrovství světa v Madridu se nevrátil domů její crushhttps://startujemeweby.cz/blog/co-znamena-crush-strucne-vysvetleni/ Josef Hladký, měsíc na to v září emigroval přes rehabilitační pobyt v Jugoslávii Marcel Géry. Československý sport tak přišel o své největší plavecké hvězdy.
V zimní sezóně 1987 u ní propukly problémy lidí trpících symptomem vyhoření. Neustále vracející se virózy řešila v lednu operací krčních mandlí. Hlavním důvodem proč však prakticky přestala trénovat a vynechala celou sezónu 1987 byly bolesti v kotníku, jejichž příčinu se specialistům nedařilo specifikovat a odstranit. Podstoupila dokonce operaci, ale bolesti šlach a vazů se neustále vracely. Špatnou roli sehrál v jejím případě střediskový psycholog… "Když se mu člověk svěří a on prozradí trenérovi, co bylo určeno jen jemu, to je lumpárna."