Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu (, 1611 Lutych – 16. února 1684 Praha) byl původem valonský lékař, univerzitní pedagog a spisovatel působící v českých zemích. Roku 1648 byl povýšen do šlechtického stavu a stal se zakladatelem rodu Franchimontů z Frankenfeldu.

Životopis Narodil se v Lutychu (pozdější východní Belgie), patrně do rodiny zlatníka. Studoval na gymnáziích v Lovani a v Paříži, kde získal v roce 1628 také titul magistra svobodných umění. Po roce 1630 odešel studovat medicínu na lékařskou fakultu Karlovy univerzity do Prahy, kde posléze před rokem 1637 dosáhl doktorského a titulu z filozofie a medicíny. Byl v té době prvním a na dlouhou dobu také jediným žákem lékaře a vědce Jana Marka Marci.

V letech 1637 až 1640 sloužil jako vojenský lékař v císařské armádě a během třicetileté války se zúčastnil vojenských tažení v Holandsku a Německu. Od 1641 byl profesorem institucí na pražské lékařské fakultě, od 1651 pak byl fakultním profesorem lékařské praxe. Teprve od roku 1650 se natrvalo usadil v Praze.

Dvakrát, v letech 1656 až 1657 a 1666 až 1667, vykonával funkci rektora Karlo-Ferdinandovy univerzity, šestkrát pak mezi lety 1671 a 1682 zastával funkci děkana pražské lékařské fakulty. Působil jako lékař majetných pražských měšťanů, šlechtických rodin i panovníků Ferdinanda III. a Leopolda I. V letech 1649 až 1684 zastával funkci českého zemského lékaře (tzv. protomedika).

Za vojenské a lékařské zásluhy získal roku 1648 šlechtický predikát rytíř z Frankenfeldu a titul říšského palatina, roku 1652 titul císařského rady a roku 1677 potom povýšení do rytířského stavu Království českého.

Majetek V roce 1652 se stal měšťanem Menšího Města pražského; vlastnil několik statků na Sedlčansku. V roce 1662 získal Nemyšl a přistoupil k přestavbě tvrze na barokní zámek. V roce 1675 koupil rozvaliny Červeného Hrádku za odhadní cenu, přičemž ho měl už v roce 1667. V roce 1674 měl spor s Magdalenou Dohalskou ze Šebířova, že v Popovicích vystavovala pivo. Byl také držitelem Šternberského paláce na Malé Straně v Praze. Vybudoval zde křídlo do dnešní Thunovské ulice.

Jeho potomek Jan František Franchimont z Frankenfeldu byl v letech 1699–1707 velmistrem křižovníků s červenou hvězdou.

Franchimontové pak dále drželi Kňovice na Sedlčansku.

Úmrtí Zemřel roku 1684 v Praze ve věku asi 73 let. Patrně zde byl také pohřben.

Dílo (výběr) Ottův slovník naučný jeho literární práce vyhodnocuje jako bezcenné, omezující se na bombastické a věcně prázdné slavnostní přednášky.Ottův slovník naučný, díl 9, s. 614 V literatuře jsou mu přisuzovány práce, které vypracovali jeho žáci jako disertace. Původní publikační činnosti se dochovalo velmi málo.

Odkazy

Reference

Literatura Dějiny Univerzity Karlovy IV 1918–1990, Nakladatelství Karolinum, Praha, 1998, ISBN 80-7184-539-6. NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy : na paměť 50letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: nákladem spisovatelovým, 1913, s. 382. Dostupné online SCHMIDT, Ludvík. Profesor Mikuláš Franchimont z Franckenfeldu a jeho rod. ZAUK 4 , 1982 , s . 89-99.

Externí odkazy Bibliografický slovník AV ČR

Kategorie:Absolventi 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Rektoři Univerzity Karlovy Kategorie:Děkani 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Belgičtí lékaři Kategorie:Čeští lékaři 17. století Kategorie:Čeští spisovatelé 17. století Kategorie:Narození v Lutychu Kategorie:Úmrtí v roce 1684 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Narození v roce 1611 Kategorie:Spisovatelé píšící latinsky Kategorie:Belgičtí šlechtici Kategorie:Belgičtí válečníci Kategorie:Lékaři z Prahy