Leo Ascher (17. srpna 1880 Vídeň – 25. února 1942 New York) byl rakouský hudební skladatel a právník.

Život Leo Ascher byl syn židovského výrobce deštníků Moritze Aschera a Evy Friedenthalové. Měl dvě sestry, jeho bratr Adolf Arnold Ascher (1867–1938) byl zavražděn nacisty. Ascher studoval hru na klavír na vídeňské konzervatoři u Huga Reinholda a Louise Therna, skladbu u Roberta Fuchse a Franze Schmidta. Studoval také práva a v roce 1904 získal doktorát práv na vídeňské univerzitě. Jeho první opereta Vergelt’s Gott měla premiéru v roce 1905. Od roku 1905 do roku 1932 složil přes 30 operet.

V letech 1909/1910 byl Ascher spolu s Bélou Laszkym hudebním ředitelem kabaretu Fledermaus. Ve dvacátých letech 20. století začal Ascher psát lidové písně a filmovou hudbu. O Křišťálové noci byl zatčen. Po propuštění emigroval v roce 1938 přes Francii a Anglii do New Yorku, kde od roku 1939 žil se svou ženou a dcerou jako právník pro záležitosti autorských práv. Přestože se jeho díla hrála i za nacistů, nedostával za ně žádný honorář. V posledních letech svého života žil v chudých podmínkách. Během této doby psal vlastenecké písně a naučnou literaturu pro děti.

Ascher byl ženatý s Louisou Franklovou (1872–1952), jejich dcera je spisovatelka Franzi Ascher-Nash.

Posmrtné uznání Jeho umělecký odkaz je uchován v Leo Ascher Center of Operetta Music na Millersville University of Pennsylvania. Jsou tam jeho dopisy, obrázky, rukopisy a tištěné noty.

V roce 1955 byla po něm 13. vídeňském okrese, v Hietzingu pojmenována ulice – Aschergasse.

Dílo Leo Ascher komponoval operety, vídeňské písně, šansony v několika jazycích a filmovou hudbu.

Operety Vergeltsgott (1905), T: Victor Léon (14. Oktober 1905, Theater an der Wien, Wien) Die Grüne Redoute (26. März 1908, Danzers Orpheum, Wien) Die arme Lori (1909) Belagerungszustand (1909), T: August Neidhart Vindobona, du herrliche Stadt (22. Juli 1910, Venedig in Wien, Wien) Der fromme Silvanus (3. November 1910, Cabaret Fledermaus, Wien), T: Beda-Löhner Rampsenit (1910), T: Beda-Löhner Das Salonfräulein (1910), T: Beda-Löhner Die keusche Suzanne (1910), T: Beda-Löhner Das goldene Strumpfband (1. Mai 1911, Ronacher Etablissement, Wien) Der Lockvogel (1912) Hoheit tanzt Walzer (24. Februar 1912, Raimund Theater, Wien), T: Julius Brammer und Alfred Grünwald Die goldene Hanna (4. Januar 1914, Apollo Theater, Wien) Was tut man nicht aus Liebe (17. Dezember 1914, Ronacher Etablissement, Wien), T: Felix Dörmann Botschafterin Leni (19. Februar 1915, Theater in der Josefstadt, Wien) Die schöne Komödiantin (1916) Der Soldat der Marie (1916, Berlin) Bruder Leichtsinn (28. Dezember 1917, Bürgertheater, Wien), T: Julius Brammer, Alfred Grünwald Egon und seine Frauen (1917) Was Mädchen träumen (1919), T: Leopold Jacobson, Robert Bodanzky Der Künstlerpreis (1919), T: Rudolf Oesterreicher, Julius Horst Prinzessin Friedl (1920) Baronesschen Sarah (1920), T: August Neidhart Zwölf Uhr Nachts (1920) Ein Jahr ohne Liebe (1923), T: Ludwig Hirschfeld, Alfred Deutsch-German Sonja (1925), T: Rudolf Presber; Leo Walther Stein Das Amorettenhaus (1926), T: Bruno Hardt, Max Steiner-Kaiser Ich hab dich lieb (1926), T: Wilhelm Sterk Ninon am Scheideweg (1926), T: August Neidhart, Arthur Rebner La Barberina (1928), T: Viktor Léon Der König vom Moulin Rouge (1929), T: Julius Wilhelm, Peter Herz Frühling im Wienerwald (1930), T: Beda-Löhner, Fritz Lunzer Bravo Peggy (1932), T: Wilhelm Lichtenberg, Armin Robinson, Theodor Waldau Um ein bisschen Liebe (1936), T: Rudolph Lothar, Peter Herz

Písně a šansony Aus 1000 und einer Nacht, T: Hermann Klink Das Gewitter, T: Detlev von Liliencron Das Lercherl von Hernals Das Puppenspiel der Marquise Das Soldatenkind Der Floh, T: Robert Blum Der Korporal, T: Robert Heymann Der neue Papa, T: Robert Heymann Die drei Künstler, T: Eddy Beuth Die fromme Herzogin, T: Robert Heymann Die Herzogin von Pampelona, T: Beda-Löhner Die kleine Marquise Die schöne Frau Pollak, T: Homunkulus Die Unschuld, T: Robert Heymann Die Violine, T: Beda-Löhner L’appetit vient ein mauyeant, T: Homunkulus So solltet ihr sein, T: Wilhelm Sterk Wiegenlied op. 81, T: Friedrich Werner van Oesteŕen

Filmová hudba Der Soldat der Marie (1924), Regie: Erich Schönfelder Purpur und Waschblau (1931), Regie: Max Neufeld Mein Leopold (1931), Regie: Hans Steinhoff Hoheit tanzt Walzer (1935), Regie: Max Neufeld

Odkazy

Externí odkazy

Reference

Kategorie:Rakouští hudební skladatelé Kategorie:Rakouští právníci Kategorie:Rakouští emigranti a exulanti Kategorie:Narození 17. srpna Kategorie:Narození v roce 1880 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 25. února Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí v New Yorku Kategorie:Muži