Stará Boleslav je raně středověké hradiště překryté zástavbou stejnojmenného města v okrese Praha-východ. Vzniklo na začátku desátého století a snad během života Boleslava I. bylo opevnění hradiště přestavěno z dřevohlinité hradby na hradbu kamennou. Součástí hradiště byl kostel svatého Kosmy a Damiána, u jehož dveří měl být zabit kníže Václav. Archeologická lokalita hradiště je chráněna jako kulturní památka.
Historie Zakladatelem hradu zvaného tehdy Boleslav byl na začátku desátého století pravděpodobně kníže Spytihněv I. Zvolil pro něj už dříve osídlenou polohu u důležitého brodu přes Labe. Později bylo dřevohlinité opevnění nahrazeno hradbou postavenou podle kronikáře Kosmy „po římském způsobu“, tedy z kamene spojovaného maltou. Kdy se tak stalo není jisté, ale Kosmas zaznamenal pověst o založení hradu, kterou spojil s Boleslavem I.
Dějiny hradiště jsou spjaty s vraždou knížete Václava, ke které došlo 28. září 935 u kostela svatého Kosmy a Damiána. Tento nejspíše dřevěný kostel stál na akropoli hradiště v místech, kde po roce 1039 založil kníže Břetislav baziliku svatého Václava. V bazilice nechal uložit ostatky svatých Pěti bratří, které přivezl ze svého vpádu do Polska.
Další dva kostely byly na akropoli postaveny koncem jedenáctého století. Jedním z nich je kostel svatého Klementa v sousedství baziliky a druhým archeologicky doložený kostel, který stál v prostoru náměstí Svatého Václava. Jeho půdorys je vyznačen v dlažbě náměstí. Třetí kostel byl postaven přibližně ve stejné době na předhradí, kde na jeho místě stojí barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. U všech kostelů bývala pohřebiště.
Stavební podoba Hradiště se nachází na terasovitém návrší, které převyšuje novodobou nivu Labe o tři až pět metrů. Přirozenou ochranu mu na jihu poskytovalo meandrující Labe, na východě tok Jizery, na severozápadě se nacházel mokřinatý terén, a přístup tak byl možný pouze od severovýchodu. Hradiště se členilo na menší akropoli a rozsáhlejší předhradí, jejichž celková rozloha přesáhla deset hektarů.
Stavební pozůstatky hradiště překryla zástavba vrcholně středověkého města. Při řadě archeologických výzkumů v první třetině dvacátého století a především při záchranných výzkumech v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století bylo Janem Frolíkem a Jaroslavem Špačkem získáno dostatek podkladů, které umožnily jeho rámcový popis a datování.
V první stavební fázi byla akropole opevněna dřevohlinitou hradbou s čelní kamennou plentou. Ještě v průběhu desátého století ji nahradila hradba postavená z pískovcových bloků spojovaných maltou o šířce asi 2,5 až tři metry. Její část byla nalezena v roce 1993 v děkanské zahradě severně od baziliky svatého Václava. Vzhledem k jejímu vzniku v desátém století je nejstarší zděnou hradbou v Česku. Příčnou hradbu a příkop, které oddělovaly akropoli od předhradí, později kopíroval úsek vrcholně středověkého opevnění města. Prostor akropole zaujímal kromě kostela svatého Kosmy a Damiána rozsáhlý Boleslavův dvorec a další srubová zástavba uspořádaná do oddělených menších dvorců.
Podoba opevnění předhradí je nejasná. Nejspíše je chránila dřevohlinitá hradba, ale mohla to být i jednodušší forma ohrazení. Za pozůstatek fortifikace předhradí bývá považována terénní hrana v ulici U Staré kovárny.
Zástavbu akropole od třicátých let do konce desátého století tvořily roubené stavby, které patří k nejstarším doloženým na území Čech. Doloženo bylo nejméně sedmnáct staveb, z nichž jedna pravděpodobně sloužila jako knížecí sídlo. Součástí akropole byl také výrobní kovodělný okrsek určený nejspíše pro potřeby obyvatel. Na přelomu desátého a jedenáctého století roubená zástavba ustoupila polozemnicím, na jejichž místě byla v polovině jedenáctého století postavena bazilika. Akropole od té doby sloužila především církevním potřebám, zejména k pohřbívání. Přibližně ve stejné době, kdy byla založena boleslavská kapitula s bazilikou byly cesty na hradišti zpevněny opukovými úštěpy. Snad v souvislosti se stavbou kostela svatého Klimenta byl posyp cest nahrazen směsí lomových kamenů a valounů.
Reference
Kategorie:Hradiště v okrese Praha-východ Kategorie:Hradiště ve Středolabské tabuli Kategorie:Stavby v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi Kategorie:Kulturní památky ve Staré Boleslavi Kategorie:Stará Boleslav