Pražská deklarace o evropském svědomí a komunismu je prohlášení, které v roce 2008 iniciovala česká vláda, podepsané 3. června téhož roku.
Signatáři Deklaraci podepsali významní evropští politici, bývalí političtí vězni a historikové. Mezi nejvýznamnějšími signatáři byli bývalý český prezident Václav Havel a budoucí německý prezident Joachim Gauck. Korespondenčně Konferenci o svědomí Evropy a komunismu svými dopisy podpořili také francouzský prezident Nicolas Sarkozy, Lady Margaret Thatcherová, kanadský ministr zahraničí Jasona Kenneyho a bývalý poradce pro národní bezpečnost USA Zbigniew Brzezinski.
Deklarace je výzvou za "celoevropské odsouzení a osvětu o zločinech komunismu." Velká část obsahu deklarace reprodukovala požadavky formulované Evropskou lidovou stranou v roce 2004 a silně čerpá z teorie či koncepce totalitarismu.
Konference Deklarace završila mezinárodní konferenci Svědomí Evropy a komunismus, která se konala v Senátu ČR 2. a 3. června 2008. Akci pořádal Senátní výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, pod záštitou Alexandra Vondry, místopředsedy vlády ČR pro evropské záležitosti. Organizace se ujala europoslankyně Jana Hybášková a senátor Martin Mejstřík ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, Ústavem pro studium totalitních režimů a Nadací Roberta Schumana Evropské lidové strany. Signatáři Mezi zakládajícími signatáři byli: náhled| Zakládající signatář Václav Havel, bývalý prezident Československa a České republiky, který byl také jedním z iniciátorů Charty 77. náhled| Zakládající signatář Joachim Gauck, pozdější spolkový prezident. náhled| Zakládající signatář Vytautas Landsbergis, první hlava státu Litvy po osvobození od sovětské komunistické okupace.
Václav Havel, bývalý disident a prezident Československa a prezident České republiky, signatář Charty 77 Joachim Gauck, bývalý federální komisař pro Stasi Records a úřadující prezident Německa (2012-17), Německo Göran Lindblad, místopředseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy, poslanec, Švédsko Vytautas Landsbergis, poslanec Evropského parlamentu, bývalý disident a hlava litevského státu Jana Hybášková, poslankyně Evropského parlamentu, Česko (od roku 2011 velvyslankyně Evropské unie v Iráku) Christopher Beazley, poslanec Evropského parlamentu, Spojené království Tunne Kelam, poslanec Evropského parlamentu, bývalý disident, Estonsko Jiří Liška, senátor, místopředseda Senátu Parlamentu ČR Martin Mejstřík, český senátor Jaromír Štětina, český senátor Emanuelis Zingeris, člen parlamentu, předseda Mezinárodní komise pro posuzování zločinů nacistického a sovětského okupačního režimu v Litvě, bývalý čestný předseda Litevské židovské obce Tseten Samdup Čchoekjapa, zástupce dalajlámy pro střední a východní Evropu a vedoucí Ženevského úřadu pro Tibet Ivonka Survilla, předsedkyně exilové vlády Běloruska, Kanada Zjanon Pazňak, bývalý předseda Běloruské lidové fronty, předseda Křesťanské konzervativní strany Běloruské lidové fronty, USA Růžena Krásná, bývalá politická vězeňkyně, politička, Česko Jiří Stránský, bývalý politický vězeň, spisovatel, bývalý předseda PEN klubu, Česko Václav Vaško, bývalý politický vězeň, diplomat, katolický aktivista, Česko Alexandr Podrabinek, bývalý disident a politický vězeň, novinář, Rusko Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, Česko Miroslav Lehký, zástupce ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, signatář Charty 77, Česko Łukasz Kamiński, zástupce ředitele Institutu národní paměti (IPN), Polsko (od roku 2011 prezident IPN) Michael Kißener, profesor historie na Univerzitě Johanna Gutenberga v Mohuči, Německo Eduard Stehlík, historik, zástupce ředitele Vojenského historického ústavu, Česko Karel Straka, historik, Vojenský historický ústav, Česko Jan Urban, novinář, Česko Jaroslav Hutka, bývalý disident, textař, signatář Charty 77, Česko Lukáš Pachta, politolog a spisovatel, Česko
Deklaraci následně podepsalo také přibližně 50 členů Evropského parlamentu a další politici z celého světa, např. Els de Groen, Ģirts Valdis Kristovskis, György Schöpflin, Gisela Kallenbachová, Eugenijus Gentvilas, Michael Gahler, Zuzana Roithová, Inese Vaidereová, Hans-Josef Fell, Nikolaj Mladenov, József Szájer, Peter Šťastný, Ari Vatanen, Wojciech Roszkowski, László Tőkés, Charlotte Cederschiöldová, László Surján a Milan Zver.
Deklaraci také podepsali Lee Edwards (předseda nadace Památník obětem komunismu), Asparuch Panov (viceprezident Liberální internacionály), básnířka a aktivistka za občanská práva Natalja Gorbaněvskaja, filozof André Glucksmann a bývalý jugoslávský disident Ljubo Sirc.
Důsledky Po jejím vyhlášení došlo v souvislosti s otázkami nastolenými v Pražské deklaraci k řadě politických událostí. Tento vývoj byl označen jako „Pražský proces“ skupinou pro smíření evropských dějin, uskupením všech stran v Evropském parlamentu, které předsedá Sandra Kalniete a historička Laure Neumayerová.
Související články Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu Deklarace o zločinech komunismu Komunistické zločiny Srovnání nacismu a stalinismu Rezoluce 1481 Rady Evropy Popírání hladomoru Evropský den památky obětí stalinismu a nacismu Uhrajinský hladomor Dům teroru Platforma evropské paměti a svědomí Nadace Památník obětem komunismu Vilniuská deklarace Kultura paměti
Reference
Kategorie:Deklarace Evropské unie Kategorie:Dokumenty o lidských právech Kategorie:Dějiny Prahy 21. století Kategorie:Antikomunismus v Česku Kategorie:Totalitarismus Kategorie:Mezinárodní smlouvy o lidských právech Kategorie:Evropa v roce 2008 Kategorie:Události v Praze