Franz Schams (1779, LitoměřiceProfil Frantze Schamse na stránkách Velvyslanectví České republiky v Bělehradě , Habsburská monarchie – 1839) byl lékař, historik, dokumentátor a aktivní občan původem z Čech, který žil v Uhrách a v oblasti dnešní Vojvodiny.
Biografie Schams vystudoval lékařství a stal se magistrem farmacie. Studoval v Praze a ve Vídni. Později pracoval jako vojenský lékař a později cestoval po celém Rakousku. Jedno trasa jednou při hledání dalších surovin pro tvorbu léků vedla i do oblasti dnešní Vojvodiny.
Nakonec se roku 1802 rozhodl, že se přestěhuje do Petrovaradínu (součástí dnešního Nového Sadu v Srbsku. Tam si koupil dům a odkoupil i lékárnu. Stála na Bělehradské ulici a nesla název U zlatého orla ().
V Petrovaradíně se rovněž i oženil.
Jako aktivní občan se v Petrovaradíně věnoval diskuzi o vzniku městského parku (tzv. Molinarski park), který později také nesl i Schamsovo jméno. Kromě lékárnické činnosti mimo jiné také inicioval první analýzu léčivých vod, které vyvěraly nedaleko obce Stari Slankamen, ležící jihovýchodně od Petrovaradína. Věnoval se mimo jiné ale i pramenům v pohoří Fruška Gora, např. Ubavac nebo dalších pramenů nedaleko kláštera Velika Remeta.Jovan Maksimović, Marko Maksimović: Iz istorijata balneoterapije i hidroterapije u Vojvodini
Schams se mimo jiné proslavil ale také jako jeden z prvních historiků města. Zdokumentoval život v Petrovaradíně, Novém Sadu, ale i v okolním regionu Bačky a Sremu. Informace sloužily pozdějším badatelům jako důkaz života v dané oblasti na počátku 19. století. Důkladně popsal kromě Petrovaradínské pevnosti i další stavby v bližším nebo vzdálenějším okolí, např. v dnes rumunském Temešváru. Popsal existenci kostela Panny Marie Sněžné v Petrovaradíně, který byl tehdy poutním místem. Věnoval se hodně topografii, v roce 1820 sepsal knihu "Topografický popis Petrovaradína a jeho okolí" (). Psal německy pro uherské časopisy. Komentoval řadu tehdejších událostí, např. otevírání povrchových dolů.
Později si otevřel pobočku ve Sremských Karlovcích. Se svoji lékárnickou činností přestal v roce 1819, následně přesídlil do Pešti, kde se věnoval pouze psaní. Všechny své majetky na území dnešní Vojvodiny prodal. V Pešti také vydal knihu s názvem "Dobrým obačanům Petrovaradína od France Schamse" (). V jiné publikaci se věnoval zase dokumentaci staré budínské synagogy.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Muži Kategorie:Lékaři 18. století Kategorie:Historikové 18. století Kategorie:Lékaři 19. století Kategorie:Historikové 19. století Kategorie:Narození v roce 1779 Kategorie:Úmrtí v roce 1839