Franz Bauer (23. června 1930 Poběžovice – 2. listopadu 2020 Bamberk) byl německý klasický filolog a gymnaziální učitel. Zasazoval se o smíření mezi Němci a obyvateli východoevropských zemí, zejména Čech.

Život a studium Franz Bauer vyrostl jako syn malého rolníka a ševce v Poběžovicích, v malém městečku v okrese Domažlice. V letech 1943–1945 navštěvoval školu v blízkém Horšovském Týně. V roce 1946 byl spolu s rodinou vysídlen do Německa na zemědělskou samotu u Mödingenu.Einen Moment bitte! Oder zwei In: Heimatbote für den Kreis Bischofteinitz, Seite 18, Teil der Sudetendeutschen Zeitung, Číslo 4, 27. ledna 2017 Po maturitě v Dillingenu (dnes Johann-Michael-Sailer-Gymnasium) studoval klasickou filologii (latinu a starořečtinu), historii a filozofii na univerzitách v Erlangenu (Friedrich-Alexander-Universität) a v Mnichově (Ludwig-Maximilian-Universität).

Pedagogická působnost Od roku 1958 učil na humanistickém gymnáziu Franze Ludwiga v Bamberku, které od roku 1982 až do své penze vedl jako ředitel.Ehemalige Schulleiter des gymnáziu Franze Ludwiga, [cit. 2021-03-10] Během jeho působení ve vedení školy byla zahájena partnerská spolupráce s maďarským gymnáziem Mátyáse Királyho ve Fonyódu a s českým gymnáziem v Mnichově Hradišti.25 Jahre Schüleraustausch mit Münchengrätz [cit. 2021-03-10]

Snahy o smíření V roce 1952 založil Franz Bauer spolu s dalšími skupinu “Heimattreffen” odsunutých obyvatel Poběžovic.Franz Bauer 85, In: Heimatbote für den Kreis Bischofteinitz, Teil der Sudetendeutschen Zeitung 19. června 2015 Byl take spoluvydavatelem knihy Poběžovice, kniha vzpomínek (něm. Ronsperg, Ein Buch der Erinnerung (1970)), kroniky, která zachycovala dějiny a život Poběžovic až do odsunu německých obyvatel na konci války.

Do roku 2019 psal pravidelně články do časopisu Heimatbote für den Kreis Bischofteinitz, dnes části Sudetoněmeckých novin (Sudetendeutsche Zeitung) o lidech ze svého domovského města a o tamějším životě až do vysídlení německého obyvatelstva. Je také uveden jako šumavský autor v online knize Kohoutí kříž ('S Hohnakreiz) Jihočeské vědecké knihovnyJihočeská vědecká knihovna in České Budějovice [cit. 2021-03-10]Franz Bauer, In: Kohoutí kříž / 'S Hohnakreiz [cit. 2021-03-10] v Českých Budějovicích.

Vědomosti Franze Bauera našly své uplatnění také v historickém rodinném románu Bernharda Setzweinse o poběžovické hraběcí rodině Coudenhove-Kalergi Der böhmische Samurai (Český samuraj, 2017), stejně jako v biografii Masumi Schmidt-Murakiové Die Gräfin kam aus Tokio – Das Leben von Mitsuko Coudenhove-Kalergiové (Hraběnka přišla z Tokya – Život Mitsuko-Coudenhove-Kalergi). Bernhard Setzwein se Franzem Bauerem zabýval také v knize Einen Moment bitte! Oder zwei? Begegnungen über die bayerisch-böhmische Grenze (Okamžik , prosím! Nebo dva? Setkání na bavorsko-české hranici).Von Kerbhölzern und Hobby-Archäologen, In: Prager Zeitung 29. září 2016 [cit. 2021-03-11]

V letech 1962 až 1996 byl Franz Bauer předsedou Ackermann-Gemeinde v diecézi Bamberk a v roce 2018 byl jmenován jejím čestným předsedou.Franz Bauer Ehrenvorsitzender, In: Der Ackermann Seite 19, 2-2018, Heft 2, 69. Jahrgang, 2018, In: Ackermann Gemeinde, Mnichov [cit. 2021-03-12]Franz Bauer Ehrenvorsitzender der Ackermann-Gemeinde, In: inFranken.de 8. května 2018 [cit. 2021-03-11]Trauer um Franz Bauer, Seite 5 in Der Ackermann, Heft 4, 71. Jahrgang, 2020, Ackermann Gemeinde, Mnichov [cit. 2021-03-11] V letech 1990 až 2010 byl take předsedou Institutum Bohemicum, Kultur und Bildungswerks der Ackermann-Gemeinde. Ackermann-Gemeinde je spolek v německé katolické církvi, založený sudetoněmeckými katolíky s důrazem na praktickou mírovou spolupráci a smíření s východoevropskými národy."Geschichte der Ackermann-Gemeinde", In: Ackermann Gemeinde, Mnichov [cit. 2021-03-12]"Původ", In: Sdružení Ackermann-Gemeinde, Praha [cit. 2023-03-22]

Franz Bauer přiblížil početnými publikacemi zájemcům dějiny Čech a ostatních východoevropských zemí Mitteilungen Haus Königstein, Herausgeber Institut für Kirchengeschichte von Böhmen-Mähren-Schlesien e.V. a take těžkosti s integrací odsunutého německého obyvatelstva.Franz Bauer: Vertriebene nach dem 2. Weltkrieg im Erzbistum Bamberg, Ergänzung in der 2. Auflage von 1000 Jahre Bistum Bamberg: Texte und Materialien zur Bistumsgeschichte, Verlag Diözesan-Erwachsenenbildungswerk, 2007 Po mnoho let byl také stálým spolupracovníkem Königsteiner Hefte.<ref name="Königsteiner Hefte" /> K porozumění a smíření mezi Čechy a Němci přispěl také díky své práci o Přemyslu Pitterovi, který během 2. světové války ukrýval české, židovské a německé děti.Liebe im Hass: Der Retter der Kinder, In: inFranken.de 4. března 2017 [cit. 2021-03-11]

Díky iniciativě Franze Bauera byl v roce 2018 postaven památník Jana ze Žatce v jeho domovské Šitboři (něm. Schüttwa).Dichter Johannes und die Ackermann-Gemeinde, In: Heimatbote für den Kreis Bischofteinitz Seite 14, Teil der Sudetendeutschen Zeitung, Folge 22, 1. června 2018Ein Denkmal verbindet, In: Der Ackermann Seite 10, Heft 2, 69. Jahrgang, 2018, In: Ackermann Gemeinde, Mnichov [cit. 2021-03-12] Jan ze Žatce (někdy uváděn i kako Johannes z Teplé) byl básník pozdního středověku, který psal latinsky, česky a německy. Do nové němčiny převedl take disputaci Oráč z Čech (něm. Der Ackermann und der Tod), ve které rolník diskutuje a žaluje Smrt za smrt své ženy. Název díla se stal předlohou pro název společnosti Ackermann-Gemeinde.

Vyznamenání a členství Terciář Německého řádu (dříve Řád německých rytířů)Nachruf für Cfr. Franz Bauer, Deutscher Orden [cit. 2021-03-11] (1981) Čestný člen Univerzity v BamberkuEhrensenatorinnen und -senatoren, Ehrenbürgerinnen und -bürger, Verdienstmedaillen , Univerzity v Bamberku [cit. 2021-03-10] (1992) Záslužný řád Spolkové republiky Německo (1993) Komtur Řádu Sv. Silvestra (lat. Ordo Sancti Silvestri Papae – papežské vyznamenání určené laikům za zásluhy o Svatý stolec) (1999)

Odkazy

Reference

Literatura Franz Bauer (vydavatel): Ronsperg. Ein Buch der Erinnerung. Furth im Wald 1970. Eduard Šimek (s Franzem Bauerem a dalšími): Europäischer Humanist Přemysl Pitter, Ackermann-Gemeinde e.V. und Nationales Pädagogisches Museum und Bibliothek J. A. Komensky, 2013, ISBN 978-3-924019-12-9, ISBN 978-80-86935-20-1. Masumi Schmidt-Muraki: Die Gräfin kam aus Tokio: Das Leben von Mitsuko Coudenhove-Kalergi, Pilum Verlag, 2017, ISBN 978-3-902960-57-3. Bernhard Setzwein: Der böhmische Samurai. Haymon Verlag, Innsbruck 2017, ISBN 978-3-7099-7286-1 (Výtisk); eISBN 978-3-7099-3776-1 (online vydání). Bernhard Setzwein: Einen Moment bitte! Oder zwei? Begegnungen über die bayerisch-böhmische Grenze. 2016 (mit Johannes Maria Haslinger, Herbert Pöhnl), ISBN 978-3-7917-2798-1. Michael Kleiner und Franz-Josef Rother: Unsere Zeit – Zeitzeugen erinnern sich. Heinrichs Verlag, Bamberg, 2009, ISBN 978-3-89889-149-3. Franz Bauer: Vertriebene nach dem 2. Weltkrieg im Erzbistum Bamberg, Ergänzung in der 2. Auflage von 1000 Jahre Bistum Bamberg: Texte und Materialien zur Bistumsgeschichte, Verlag Diözesan-Erwachsenenbildungswerk, 2007.

Kategorie:Němečtí pedagogové Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Nositelé záslužného kříže Záslužného řádu Německa Kategorie:Narození 23. června Kategorie:Narození v roce 1930 Kategorie:Úmrtí 2. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 2020 Kategorie:Úmrtí v Bamberku Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Poběžovicích Kategorie:Lidé z Poběžovic