Gerhard Fritz Kurt Schröder (* 7. dubna 1944 Mossenberg-Wöhren, vládní obvod Detmold) je bývalý německý politik a státník, v letech 1998–2005 spolkový kancléř a po většinu té doby též předseda Sociálnědemokratické strany Německa (SPD).
V současnosti je Schröder předsedou výboru akcionářů konsorcia Nord Stream AG, zřízeného kvůli výstavbě plynovodu Nord Stream, který vede pod Baltským mořem. Je také poradcem švýcarského vydavatelství Ringier AG a angažuje se pro skupinu Rothschild Group, kde je členem jejího poradenského výboru (European Advisory Council of Rothschild). Od září 2017 do května 2022 působil také jako předseda dozorčí rady ruské ropné společnosti Rosněfť. Funkce se vzdal po kritice mnoha německých politiků, včetně vedení sociální demokracie. Sám se označuje za přítele Vladimíra Putina a bývá označován jako ruská loutka a lobbista nebo beneficient ruského ropného a plynárenského průmyslu. Bývalý německý kancléř Schröder lobbuje za ruské zájmy. ‚Problém je jeho ego, nenechává ho v klidu‘
Politická kariéra Členem SPD je Schröder od roku 1963. V letech 1998–2005 byl sedmým spolkovým kancléřem (předsedou vlády) Spolkové republiky Německo. Jeho SPD vládla v koalici se Stranou zelených až do předčasných voleb do spolkového sněmu v září 2005. Jednou z důležitých priorit Schröderovy vlády v letech 2002–2005 byla tzv. Agenda 2010, která byla prosazena s úmyslem vyřešit problémy nedostatku pracovních sil, zvláště s ohledem na nepříznivé prognózy demografického vývoje v příštích letech.HENGST, Björn: Schmidt preist Schröders Agenda (Schmidt chválí Schröderovu agendu). Der Spiegel, , 27. října 2007 (německy). Předčasné volby roku 2005 byly vyvolány tak, že Schröder požádal spolkový parlament (Bundestag) o vyslovení nedůvěry poté, kdy jeho strana SPD neuspěla ve volbách do zemského parlamentu Severního Porýní-Vestfálska v květnu 2005. Tyto volby Schröder velmi těsně prohrál. Jeho nástupkyní v úřadu spolkového kancléře se v listopadu 2005 stala Angela Merkelová, a sice po dohodě velké koalice CDU/CSU a SPD v říjnu 2005.
vlevo|náhled|200px|Gerhard Schröder v roce 2009
Společně s americkým prezidentem Billem Clintonem (1993–2001) a britským premiérem Tonym Blairem (1997–2007) byl Schröder považován za představitele tzv. třetí cesty.
Působení v hospodářství Krátce po svém odchodu z funkce kancléře začal Schröder působit v hospodářské oblasti. Plní funkci předsedy výboru akcionářů konsorcia Nord Stream AG, které provozuje plynovod Nord Stream. Tímto plynovodem proudilo pod Baltským mořem velké množství zemního plynu z Ruska do Německa, čímž bylo zajišťováno dostatečné zásobování plynem v mnoha dalších zemích včetně Ukrajiny. Nordstream AG usiloval o zdvojení tohoto plynovodu. Zprovoznění druhé větve bylo v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zrušeno a v září 2022 byly obě větve vážně poškozeny. V květnu 2026 jej ruský vůdce Vladimir Putin navrhl jako možného zprostředkovatele rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Kritika 29. září 2017 byla nově ustavena dozorčí rada velké ruské naftové společnosti Rosněfťu. Ruská vláda do ní nominovala Gerharda Schrödera, který byl posléze zvolen předsedou dozorčí rady Rosněftu. Za tuto svoji novou funkci byl Schröder v Německu kritizován. Tlak na něj se stupňoval po ruské invazi na Ukrajinu 24. února 2022 – k odstoupení jej vyzvalo například vedení SPD a kancléř Olaf Scholz. Na protest proti jeho postoji rezignovali zaměstnanci jeho kanceláře a město Hannover zvažovalo odebrání jeho čestného občanství. Univerzita v Göttingenu začala řešit odebrání čestného doktorátu, který v minulosti politikovi udělila.Koncem února 2022 jednala hannoverská místní organizace CDU o tom, aby bylo Schröderovi odebráno čestné občanství Hannoveru. Přední německý fotbalový klub Borussia Dortmund (BVB) zrušil bývalému kancléři čestné členství 2. března 2022. Bylo zastaveno publikování podcastu „Agenda“, jehož prostřednictvím Gerhard Schröder v rozhovorech s bývalým mluvčím spolkové vlády Bélou Andou prezentoval své politické názory – například v lednu 2022 vzbudil rozhořčení ukrajinských představitelů, když obvinil Kyjev z „harašení zbraněmi“.
Funkce ve firmě Rosněfť se vzdal až 20. května 2022, den po rozhodnutí rozpočtového výboru Spolkového sněmu odebrat Schröderovi peníze na kancelář, na kterou měl mít jako bývalý kancléř nárok. V srpnu Schröder zažaloval Spolkový sněm, aby získat zpět dotaci na chod své kanceláře.
Snaha o vyloučení z SPD Proti Schröderovi byly podány na dvě desítky žádostí členů SPD o vyloučení ze strany. Rozhodčí komise regionální organizace SPD v Hannoveru v srpnu 2022 oznámila, že svým působením v ruských státních koncernech Schröder neporušil předpisy strany, a proto může zůstat členem SPD. Proti rozhodnutí rozhodčí komise je však možné se odvolat.
Soukromý život vlevo|náhled|Vladimir Putin s ženou Ljudmilou, Doris Schröder-Köpfová a Gerhard Schröder (Berlín, červen 2000) Schröder je od 2. května 2018 po páté ženatý. Jeho svatba s tehdy 48letou korejskou ekonomkou So-jon Kim se konala v Soulu. Gerhard Schröder se svou pátou manželkou užívá byt v Hannoveru v domě, který před léty koupili společně s Doris Schröder-Köpfovou a o nějž se po rozvodu rozdělili.
První manželství Gerhard Schrödera s Evou Schubachovou trvalo od roku 1968 do roku 1972. Anne Taschenmacherová byla druhou manželkou Gerharda Schrödera až do roku 1984. Manželka číslo tři byla Hiltrud Schwetje. Třeti Schröderovo manželství bylo rozvedeno v roce 1997. Gerhard Schröder se pak v roce 2001 oženil se svou čtvrtou ženou Doris Schröder-Köpfovou. Gerhard Schröder a Doris Schröder-Köpf se rozvedli v dubnu 2018.
Gerhard Schröder má velkou rodinu. Je adoptivním otcem syna Gregora Schrödera a dcery Viktorie Schröderové, které adoptoval se svou bývalou manželkou Doris Schröder-Köpfovou. Do Schröderovy rodiny patří také jeho nevlastní dcera Klara, která je dcerou jeho někdejší manželky Doris Schröder-Köpfové. Po smrti sestry Gerharda Schrödera Gunhildy Kamp-Schröderové a jeho nevlastního bratra Lothara Vosselera Schröderovu rodinu doplnily ještě dvě nevlastní sestry.náhled|Inaugurace prezidenta Ruské federace Vladimira Putina v roce 2018. Zleva: Vladimir Putin, Gerhard Schröder a Dmitrij Medvěděv
Vyznamenání 2000 – rytíř gruzínského Řádu zlatého rouna 2002 – rytíř polského Řádu bílé orlice 2003 – rytíř Řádu zlatého orla Republiky Kazachstán 2004 – Řád rumunské hvězdy
2005 – Mírová cena Heinricha Albertze (Heinrich-Albertz-Friedenspreis), odebrána 5. března 2022 kvůli Schröderově neochotě distancovat se od Putinovy invaze na Ukrajinu
2017 – český Řád Bílého lva převzal z rukou prezidenta Miloše Zemana dne 28. října 2017 Španělský Řád Isabely Katolické Řád kříže země Panny Marie Estonské republiky
Čestné doktoráty Čínská Univerzita Tchung-ťi v Šanghaji (2002), Petrohradská univerzita (2003). Marmarská univerzita v Istanbulu (2005), Matematicko-přírodovědecká fakulta Univerzity Georga Augusta v Göttingenu (2005), Finanční univerzita při vládě Ruské federace (Финансовый университет при Правительстве Российской Федерации), Damašská univerzita v Sýrii (2007) a Univerzita Urbino (Università degli Studi di Urbino „Carlo Bo“) v Itálii (2007).
Dne 28. května 2008 byl Gerhard Schröder „za zásluhy o evropsko-ruské porozumění“ zvolen členem-korespondentem Ruské akademie věd.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí právníci Kategorie:Němečtí kancléři Kategorie:Němečtí politici Kategorie:Absolventi Univerzity v Göttingenu Kategorie:Předsedové Spolkové rady (Německo) Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy Kategorie:Narození v roce 1944 Kategorie:Narození 7. dubna Kategorie:Narození v Severním Porýní-Vestfálsku Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Čestní občané města Chebu Kategorie:Předsedové Sociálnědemokratické strany Německa Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Řádu bílé orlice Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Rytíři velkokříže Řádu Isabely Katolické Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Velkého řádu královny Jeleny Kategorie:Nositelé Národního řádu za zásluhy Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu peruánského slunce Kategorie:Nositelé Řádu zlatého orla Kategorie:Nositelé Řádu zlatého rouna (Gruzie) Kategorie:Nositelé Řádu kříže země Panny Marie I. třídy Kategorie:Nositelé velkokříže Záslužného řádu Německa