alt=Cinabarit národní muzeum |náhled|cinabarit v národním muzeu v Praze Cinabarit (rumělka) (Theofrastos, 315 př. n. l.), chemický vzorec HgS (sulfid rtuťnatý), je klencový minerál. Název je historický, pravděpodobně pochází z Indie. Jiný pramen uvádí perský původ, zinjifrah – ztracený. Starší český název je rumělka, podle barvy minerálu.
Původ Hydrotermální, vysrážením v nízkoteplotní fázi, vzniká v různých asociacích (ryzí rtuť, markazit, opál, antimon) za teplot kolem 100 °C. Zřídka druhotný minerál.
Morfologie Krystaly tabulkovité, romboedrické, trapezoedrické, dvojčatné srůsty. Dále zrnité, masivní, zemité agregáty, pseudomorfózy.
Vlastnosti Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2–2,5 (lze rýpat nehtem), hustota 8,1 g/cm³ (kolísá podle příměsí), štěpnost dokonalá podle {1010}, lom nerovný, tříštivý. Optické vlastnosti: Barva: červená, červenohnědá. Lesk na štěpných a krystalových plochách diamantový, jinak matný, průhlednost: průsvitný, vryp červený, index lomu 2,90 (řádný paprsek), 3,2 (mimořádný paprsek), opticky pozitivní. Chemické vlastnosti: Složení: Hg 86,22 %, S 13,78 %, příměsi Se, Te, Sb, bitumeny. Prášek žíhaný v baničce se stejným množstvím sody dává na stěnách baničky lesklé rtuťové zrcadlo. Před dmuchavkou zcela vyprchá.
Podobné minerály realgar, proustit, kuprit, rutil, hematit aj.
Parageneze stříbro, realgar, pyrit, markazit, stibnit, opál, chalcedon, baryt, dolomit, kalcit
Získávání Většina rtuti vytěžené lidmi od starověku pochází z velikého ložiska cinabaritu v Almadénu ve Španělsku, kde se nachází v kvarcitech. Dalším historicky důležitým evropským ložiskem cinabaritu byla Idrija ve Slovinsku, kde je velmi jemnozrnný cinabarit rozptýlen v břidlicích. Současná těžba je dnes orientována na veliká ložiska v USA za použití moderních těžařských přístrojů.
Využití Jedná se o hlavní rudu rtuti. Rtuť se získává pražením cinabaritu, kdy dojde k evaporaci vázané síry. Následně proběhne destilace usazeného zbytku, ze kterého se získá čistá rtuť. Cinabarit nemusí však vždy sloužit pouze jako surovina rtuti. Ve středověku z něj byl vyráběn velmi ceněný červený práškový pigment, který se hojně používal jako barvivo. Lze najít i velice pěkné a vzácné sběratelsky atraktivní kusy.
Naleziště Hojný minerál.
Česko – ojediněle Jedová hora u Hořovic, Horní Luby Slovensko – Rudňany, Nižná Slaná, Poproč, Malachov, Králíky Německo – Moschellandberg Itálie – Monte Amiata, Ripa Slovinsko – Idria USA – New Almaden, New Indria a další.
Odkazy Literatura Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 251–255
Související články Seznam minerálů
Externí odkazy
Cinabarit na webu mindat.org (anglicky) Cinabarit na webu Webmineral (anglicky) Cinabarit v atlasu minerálů (německy) Mineral data publishing (PDF)
Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 2. třídy Kategorie:Sulfidy (minerály)