Miroslav Macháček (8. května 1922 Nymburk – 17. února 1991 Praha) byl český herec a divadelní režisér.
Životopis vlevo|náhled|Pamětní deska v Nymburku, kde stával Macháčkův rodný dům. Miroslav Macháček se narodil 8. května 1922 v Nymburce. V roce 1945 byl přijat na Státní konzervatoř v Praze, kde studoval tři roky herectví. K jeho profesorům patřil např. Miloš Nedbal. Po absolutoriu konzervatoře byl od roku 1948 v angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích, od roku 1950 v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze. V témže roce byl obviněn z nepřátelské činnosti a musel opustit toto angažmá, vzápětí s ním byl rozvázán pracovní poměr i na DAMU v Praze, kde učil. V roce 1952 jej angažoval I. Glanc do Českých Budějovic, kde působil v letech 1952–1954 jako režisér, později až do roku 1956 jako hlavní režisér činohry. V roce 1956 se vrátil do Prahy – nejdříve jako režisér do Městských divadel pražských (1956–1959)Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, , od sezóny 1959/1960 působil jako režisér činohry pražského Národního divadlaKolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 287.
S inscenací hry bratří Čapků Ze života hmyzu, kterou režíroval a která měla premiéru v roce 1965Ze života Hmyzu (1965) v archivu Národního divadla, navštívilo pražské Národní divadlo během tří let jedenáct měst v osmi zemích Evropy (Velká Británie, Londýn, březen 1966 – NSR, Mnichov, březen 1966 – Polsko, Varšava, červen 1967 – SSSR, Moskva, červen 1967 – NDR, Berlín, říjen 1967 – Maďarsko, Budapešť, březen 1968 – Jugoslávie, Novi Sad, Bělehrad, Rijeka, Lublaň, červen 1968 – Rumunsko, Bukurešť, prosinec 1968).
Po roce 1969 měl vzhledem ke svým postojům obtížnou situaci až do konce života. Věnoval se i herectví (v divadle a ve filmu – v televizi a rozhlasu pro něj platil zákaz vystupování) a hostování v jiných divadlech (např. Činoherní klub, Viola). Počátkem roku 1975 přednesl v Národním divadle kritický referát a krátce poté byl hospitalizován v psychiatrické léčebně Bohnice. Během pobytu si psal deník, který byl posmrtně vydán pod názvem Zápisky z blázince.Miroslav Macháček: Zápisky z blázince. Z terapeutického deníku charismatického herce a velkého divadelního režiséra
V roce 1989 se aktivně účastnil revolučních událostí, se situací v Národním divadle byl velmi nespokojen. Na konci svého života, když bojoval s rakovinou, se sblížil s Vilmou Cibulkovou. Byla skoro o 45 let mladší. Jejich vztah trval, když bojoval s nemocí. Podporovala ho dlouho, ale byla mladá a bylo to na ni moc, tak utekla. Zemřel po těžké nemoci dne 17. února 1991 v Praze, pohřben je v Nymburce.
Zasloužilým umělcem byl jmenován v roce 1968.
Patřil k hercům, kteří svou roli prožívají s velkou autentičností, ať už se jednalo o komedie či tragédie. Z jeho hereckých rolí na diváka působilo silné kouzlo osobnosti.
Jeho dcera, pocházející z jeho manželství s Věrou Štiborovou, Kateřina Macháčková, je také herečkou.
Citát
Dílo
Divadelní režie (výběr) 1957 Eduardo De Filippo: Neapol, město milionů, Komorní divadlo, 77 repríz 1957 A. N. Tolstoj: Raketa, Komorní divadlo, 42 repríz 1958 Vratislav Blažek: Třetí přání, Divadlo komedie, 115 repríz 1959 Ilja Ilf, J. Petrov: Zlaté tele, Divadlo Komedie, 26 repríz 1959 Michail Bulgakov: Útěk, Komorní divadlo, 23 repríz 1960 D. A. Granin: Po svatbě, Tylovo divadlo, 27 repríz 1961 Carlo Goldoni: Poprask na laguně, Tylovo divadlo, 156 repríz 1962 Peter Karvaš: Antigona a ti druzí, Národní divadlo, 30 repríz 1963 Sofoklés:Oidipus vladař, Smetanovo divadlo, 31 repríz 1965 Josef Čapek, Karel Čapek: Ze života hmyzu, Národní divadlo, 175 repríz 1966 Luigi Pirandello: Šest postav hledá autora, Tylovo divadlo, 26 repríz 1971 William Shakespeare: Jindřich V., Národní divadlo, 102 repríz 1974 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Tylovo divadlo, 102 repríz 1976 Maxim Gorkij: Měšťáci, Tylovo divadlo, 53 repríz 1979 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Tylovo divadlo, 161 repríz 1980 Oldřich Daněk: Vévodkyně valdštejnských vojsk, Tylovo divadlo, 78 repríz 1980 Karel Čapek: Bílá nemoc, Tylovo divadlo, 15 repríz 1982 William Shakespeare: Hamlet, Smetanovo divadlo, 128 repríz (titulní role: František Němec, záznam představení byl vydán na DVD v edici X krát divadlo) 1988 Shelagh Delaney: Chuť medu (A Taste of Honey), ND – Nová scéna, 42 repríz
Divadelní role (výběr) 1952 A. Kornejčuk: Chirurg Platon Krečet, titul. role, Krajské oblastní divadlo České Budějovice, režie V. Vasiljev Časopis Divadlo, roč. 4, č. 6–7, červen–červenec 1953, vyd. Československý spisovatel, Praha, str. 597 1969 William Shakespeare: Macbeth – Macbeth, Národní divadloinformace o představení a fotografie v archivu Divadelního ústavu 1982 William Shakespeare: Hamlet – kapitán, 1. člen herecké družiny, Národní divadlo 1985 Karl Gassauer: Casanova na duchcovském zámku (Casanova auf Schloß Dux) – Casanova, divadlo Reduta Prahainformace o představení v archivu Divadelního ústavu 1988 William Shakespeare: Král Jindřich IV. – Král Jindřich IV. 1990 Anton Pavlovič Čechov: Strýček Váňa – Serebrjakov
Film 1961 Ďáblova past – role: kaplan Probus 1962 Malý Bobeš ve městě – role: učitel Šabacký 1963 Ikarie XB 1 – role: Marcel Bernard 1963 Smrt si říká Engelchen – role: agent Machů 1964 …a pátý jezdec je Strach – role: docent Armin Braun 1966 Transit Carlsbad – role: Hubert Lucke 1968 Královský omyl – role: Jindřich z Lipé 1968 Údolí včel – role: hnědý mnich 1969 Případ pro začínajícího kata – role: cirkusák Munodi/kníže Munodi 1971 Touha Sherlocka Holmese – role: hudební kritik lord Biddleton 1972 Podezření – role: Robert Carier 1977 Proč nevěřit na zázraky – role: major SS 1978 Past na kachnu – role: Karel Koukal zvaný Hary 1978 Vražedné pochybnosti – role: Milan Pešek 1979 Lásky mezi kapkami deště – role: lékárníkův přítel Ráb 1983 Putování Jana Amose – role: Jeronym Broniewski 1984 Cesta kolem mé hlavy – role: pacient PhDr. Šifalda, CSc. 1984 Stín kapradiny – role: hajný/vagabund/žebrák 1985 Skalpel, prosím – role: profesor 1986 Chobotnice z II. patra – role: profesor George 1986 Veselé vánoce přejí chobotnice – role: profesor George 1988 Dobří holubi se vracejí – role: malíř Ament 1989 Dva lidi v zoo – role: zoolog Montelík zvaný Monty 1989 Sedím na konári a je mi dobre – role: pošťák Krištofík 1990 Jen o rodinných záležitostech – role: vězeň-kněz Josef
Televize 1969 Rozhovory (TV film) – role: muž (průvodce) 1969 Buřič Jejího Veličenstva (TV film) – role: nejvyšší inkvizitor 1986 Chobotnice z II. patra (TV seriál) – role: profesor George
Rozhlasové role 1968 Tom Stoppard: Albertův most (Albert's Bridge), role: Fraser, překlad Josef Červinka, režie: Charles Lefeaux, Český rozhlas 1981 Lesja Ukrajinka: Lesní píseň, překlad a dramatizace Václav Daněk, režie: Karel Weinlich, Český rozhlas
Odkazy
Reference
Literatura Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 95, 97, 101, 110–7, 120, 125, 127 B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 162, 173, 180, 184, 276 Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 251, 259, 276, 278 František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 253, 256, 259 František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 53, 54, 56 Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 8, 137, 228, 257–9, 267, 285, 312–5, 342, 352, 355, 384–5, 407, 415, 439, 489, 491, Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 300, 310–1, 313, 325, Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 394 Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 133, 239, 251, Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 543 Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 287–8 Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 222, 330, 332–5, 342, 398–402 František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 286–7, 316–9 Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 189, Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 191–3, 195, 197, 201, 208, 210, 214–6, 222, 239, 240, 256, 263, 270, 301–2, 384–5, Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 15–6, 18, 20, 21, 24, 42, 53, 64, 81–3, 86, 89, 95, 103, 117, 169, 171, 191, 196, Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 224, 240, 253, 279, 291, 296, 300, 307–9, 312,
Externí odkazy
Kategorie:Čeští herci Kategorie:Herci Národního divadla Kategorie:Lidé Jihočeského divadla Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Režiséři Národního divadla Kategorie:Čeští divadelní pedagogové Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Narození v roce 1922 Kategorie:Narození 8. května Kategorie:Narození v Nymburce Kategorie:Úmrtí v roce 1991 Kategorie:Úmrtí 17. února Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v Nymburce Kategorie:Muži