Statilia Messalina (35 – po roce 68 Řím) byla římská patricijka, císařovna a třetí manželka římského císaře Nerona.
Biografie Původ Starověké prameny se o její rodině zmiňují jen málo, Suetonius však uvádí, že byla pravnučkou Tita Statilia Taura, římského vojevůdce, který byl za své vítězství oceněn triumfem a dvakrát se stal konzulem. Byla buď dcerou Tita Statilia Taura Corvina, který byl v roce 45 n. l. konzulem a který byl zapleten do spiknutí proti císaři Claudiovi, nebo dcerou Corvinovy sestry Statilie Messalliny.Syme, R., Augustan Aristocracy, p. 377 Její babičkou mohla být Valeria Messalina Corvina, jedna z dcer římského senátora Marka Valeria Messalla Corvina, který byl konzulem v roce 31 př. n. l.
Sňatky Jejím čtvrtým manželem se stal konzul Marcus Julius Vestinus Atticus, kterému pravděpodobně porodila syna Marca Giulia Vestina (zemřel v roce 88 n. l.). Kolem roku 65 n. l. se stala milenkou císaře Nerona. V roce 66, po smrti císařovy druhé manželky Poppaey Sabiny, byl Vestinus donucen spáchat sebevraždu, aby se Nero mohl se Statilií oženit.
Ačkoli byla vtipná a intrikánská, byla mnohem méně okázalá než její předchůdkyně a na veřejnosti se držela spíše stranou. Byla jedním z mála dvořanů, kteří přežili pád Neronovy vlády. Po Neronově smrti jí Otho slíbil, že se s ní ožení. V roce 69 n. l. však spáchal sebevraždu.
Reference Citace
Bibliografie Syme, R., Augustan Aristocracy Griffin, Miriam, Nero. The End of a Dynasty. Batsford, Londýn, 1984 Raepsaet-Charlier M.-Th., Prosopographie des femmes de l'ordre sénatorial (Ier-IIe siècles), 2 vol., Louvain, 1987, 360 ff. Zanker, P, Fittschen, K., Katalog der römischen Porträts in den Capitolinischen Museen und den anderen kommunalen Sammlungen der Stadt Rom, Mainz am Rhein, 1983, 75, Taf.93.94. Annals Životopisy dvanácti císařů Satiry
Externí odkazy
Mince s císařovnou Statilií
Kategorie:Manželky římských císařů Kategorie:Julsko-klaudijská dynastie Kategorie:Narození v roce 35 Kategorie:Úmrtí v 1. století Kategorie:Úmrtí v Římě Kategorie:Ženy