Sevelen je obec ve švýcarském kantonu St. Gallen. Nachází se na jihovýchodě kantonu, nedaleko hranic s Lichtenštejnskem. Žije zde obyvatel.
Geografie Sevelen se nachází v údolí Alpského Rýna západně od Vaduzu na hranici s Lichtenštejnskem. Politická obec Sevelen zahrnuje kromě stejnojmenné obce také vesnice Rans, Oberräfis, St. Ulrich, Välsli, Glaat na okraji Rýnské nížiny a jednotlivé zemědělské usedlosti Sevelerberg na východním svahu masivu Alvier.
Obec leží na východním svahu masivu Alvier. Nejvyššího bodu dosahuje na 2383 metrů vysokém vrchu Fulfirst, hraničním bodě s Walenstadtem. V údolí obec zasahuje až k Rýnu. Nejnižší bod obce (451 m n. m.) se nachází rovněž na Rýnu v údolí Fösera.
Sevelen sousedí na severu s obcemi Buchs a Grabs, na západě s Walenstadtem, na jihu s Wartau a na východě s lichtenštejnskými obcemi Vaduz a Triesen.
Historie náhled|vlevo|Sevelen, letecký pohled z roku 1919 Na území obce byly nalezeny stopy horgenské kultury a výšinných sídlišť z doby bronzové na Sevelerbergu (Sonnenbühl, Geissberg, Dachsenboden) a také stopy po římské cestě mezi Oberschanem a Sevelenem. První zmínka o obci pochází z roku 1208 jako Seuellun. Hrad Herrenberg, postavený na Storchenbühlu jihovýchodně od kostela churským biskupem Heinrichem III. z Montfortu kolem roku 1255, byl v roce 1304 spolu s panstvím Sevelen zastaven hrabatům z Werdenbergu-Heiligenbergu; dochoval se kus zdi. Spolu s hrabstvím Werdenberg připadl Sevelen v roce 1517 městu Glarus, jehož fojtství a kolatury drželo až do roku 1798. V roce 1803 se Sevelen stal politickou obcí kantonu St. Gallen a do roku 1831 patřil k okresu Sargans, do roku 2002 k okresu Werdenberg.
Kostel stál v Rans pravděpodobně již v 9. století. V roce 1235 se v Sevelenu poprvé připomíná kněz-poručník; patronátní právo měl churský klášter svaté Lucie. V letech 1528/29 přijal Sevelen reformovanou víru. Gotický kostel byl s výjimkou chóru zničen při požáru obce v roce 1892.
Až do 19. století převažovalo chovatelství skotu a mléka, s doklady o chovu koní. Vedlejší činností bylo pěstování a zpracování konopí a lnu. V roce 1858 byl Sevelen napojen na železniční trať Rorschach-Chur a v letech 1870/71 na Vaduz přes dosud existující dřevěný most přes Rýn. Díky továrně Honegger & Hardegger (1874) a následně Lindsay, Thompson & Co. (1887) se začal rozvíjet vyšívací průmysl a mnoho lidí se věnovalo také domácímu vyšívání. V důsledku rychlého úpadku průmyslu výšivek po roce 1921 měl Sevelen v letech 1935 a 1936 nejvyšší míru nezaměstnanosti v kantonu. Ta klesla se vznikem nových průmyslových podniků, jako byla továrna na sukna v roce 1936. V roce 2005 představovalo druhé hospodářské odvětví asi 60 % pracovních míst v obci. Meliorace a scelování statků vedly od 50. let 20. století k přemístění několika zbývajících zemědělských podniků do Rýnské nížiny; na Sevelerbergu stále existuje chov skotu a mléčného skotu s pastvinami pro krávy.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Reformovaný kostel v obci Vývoj počtu obyvatel Rok 1831 1850 1900 1930 1950 1980 1990 2000 2010 2019 Počet obyvatel 1593 1585 1821 2052 2254 2839 3623 4253 4568 5112
Hospodářství Globálně působícími společnostmi v Sevelenu jsou Sarstedt AG a Schoeller Textil AG. Kromě těchto společností je v obci stále silně zastoupeno zemědělství, zejména pěstování trávy a chov skotu na maso i mléko.
Doprava náhled|vpravo|Historický most přes Rýn ze Sevelenu do Vaduzu Sevelen leží na železniční trati St. Gallen – Sargans a v obou směrech zde zastavují regionální vlaky.
Podél obce vede dálnice A13, po které se lze dostat do Churu, Curychu a St. Gallenu.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v kantonu St. Gallen