Jozef Israëls (výslovnost [ˈjoːzəf ˈɪsrɑɛls]; 27. ledna 1824 – 12. srpna 1911) byl nizozemský malíř. Byl členem skupiny krajinářů označované jako Haagská škola a za svého života „nejuznávanějším nizozemským umělcem druhé poloviny devatenáctého století“.Wetering, Ernst van de: Rembrandt; The Painter at Work, page 133. University of California Press, 2000.
Život Israëls se narodil v Groningenu židovským rodičům. Jeho otec Hartog Abraham Israëls byl směnárníkem a chtěl, aby se Jozef stal obchodníkem. Matka Mathilda Salomonová rozená Polacková doufala, že se Jozef stane rabínem. Když Israëlsovi bylo jedenáct let, začal studovat malbu na Akademii Minerva v Groningenu.
Ve studiu pokračoval v Amsterdamu na Královské akademii výtvarných umění, pozdější Státní akademií výtvarných umění. Byl žákem Jana Krusemana a studoval kresbu. Od září 1845 do května 1847 byl v Paříži, kde pracoval v ateliéru malíře historie Picota a navštěvoval kurzy na Ecole des Beaux-Arts pod vedením Jamese Pradiera, Horace Verneta a Paula Delaroche. V září 1845 se vrátil do Amsterdamu, kde pokračoval ve studiu na Akademii až do května 1847.Dieuwertje Dekkers and Anna Wagner. "Israëls." Grove Art Online. Oxford Art Online. Oxford University Press. Web. 24 February 2016. V Amsterdamu zůstal do roku 1870, kdy se přestěhoval do Haagu a stal se předním členem Haagské školy krajinářů.
Israëls se oženil s Aleidou rozenou Schaapovou a spolu měli dvě děti, dceru Mathildu Annu Israëlsovou a syna Isaaca Lazaruse Israëlse, narozeného v roce 1865, který se také stal výtvarným malířem. Jozef Israëls zemřel v Scheveningenu 12. srpna 1911.
Dílo náhled| Israëls na pláži v Scheveningenu (1911) Israëls bývá často přirovnáván k Jeanu-Françoisovi Milletovi. Oba vyjadřovali humanitu a soucit skrz životy chudých a prostých lidí; ale zatímco Millet byl básník poklidného venkovského života, téměř ve všech Israëlsových obrazech zaznívá pronikavý žal. Edmond Duranty o nich řekl, že byly malovány depresí a utrpením.
Israëls začínal historickými a dramatickými tématy v tehdejším romantickém stylu. Náhodou po nemoci odjel nabrat síly do rybářského městečka Zandvoort u Haarlemu, a tam ho zasáhla každodenní tragičnost života. Od té doby razil nový směr uměleckého vyjádření, upřímně realistický, plný emocí a soucitu.
Mezi jeho následující díla patří Rybář ze Zandvoortu (v Amsterdamské galerii), Tichý dům (získal zlatou medaili na bruselském Salonu roku 1858) a Vesnický chudý (oceněn v Manchesteru).
V roce 1862 Israëls dosáhl velkého úspěchu v Londýně s obrazy Ztroskotaný námořník a Kolébka, které časopis Athenaeum označil za nejdojemnější díla výstavy. Portrét Jozefa Israëlse namaloval skotský malíř George Paul Chalmers.
Mezi Israëlsova pozdější díla patří Vdovec, Stáří, Rolnická rodina u stoluIsraels in Van Gogh Museum a Sám na světě (Van Gogh Museum / Amsterdamská galerie), dále Interiér (Galerie Dordrecht), Skromné jídlo (Glasgow museum), Dělníci moře, Rozhovor beze slov, Mezi poli a mořským pobřežím a Prodejce cetek (oceněný na pařížské Světové výstavě v roce 1900).
David zpívá před Saulem, jedno z jeho pozdějších děl, jako by naznačovalo návrat ctihodného umělce k rembrandtovské notě jeho mládí.In his native land, Israëls was late in life viewed as the "reincarnation of Rembrandt. In 1893, the painter and art critic Jan Veth wrote: Rembrandt's great pathos seems to be resurrected in Jozef Israëls". Wetering, pages 133-4. Jako malíř akvarelů a leptů vytvořil Israëls obrovské množství děl, která jsou stejně jako jeho olejomalby plná hlubokého citu. Obvykle pracoval s rozmáchlými masami světla a stínu, které dávají vyniknout hlavnímu tématu včetně jeho detailů. Israëls pravděpodobně ovlivnil mnoho dalších umělců, jako byl skotský malíř Robert McGregor (1847-1922).
Odkazy
Externí odkazy
Reference
Kategorie:Židovští malíři Kategorie:Nizozemští malíři Kategorie:Nizozemští Židé Kategorie:Narození v roce 1824 Kategorie:Úmrtí v roce 1911 Kategorie:Muži