Che C’-čen (; 20. září 1910 – 19. dubna 1984) byla třetí ženou Mao Ce-tunga v letech 1928–1937.
Život Dětství a mládí Che C’-čen se narodila v roce 1909 ve městě Jung-sin v provincii Ťiang-si. V době jejího narození byl její otec okresním soudcem ve Fu-sianu v Ťiang-si. Byl však uvězněn za zanedbání povinností a propuštěn ze služby. Po jeho propuštění byla většina rodinného majetku rozprodána, přičemž jeho žena a děti žili v naprosté chudobě. Aby si rodina Che vydělala na živobytí, zřídila si na předměstí Jung-sinu čajovnu.
Che C’-čen byla přijata do církevní školy, kterou v Jung-sinu vedli finští křesťanští misionáři. Již během své školní docházky projevovala statečnou a vzdorovitou povahu. Brzy prokázala své vůdčí schopnosti a stala se mezi studenty města oblíbenou. V tomto období se několik mladých lidí z Jung-sinu, kteří studovali v hlavním městě provincie, vrátilo do svého rodiště, aby propagovali komunismus a organizovali revoluční boj.
V období Rudé armády se Mao Ce-tungova manželka Che Č’-žen stala legendární ženou. V roce 1925 se jako šestnáctiletá stala první ženou ve straně a první ženou-ministryní v okrese Jung-sin v provincii Ťiang-si, ve svých 17 letech také vedla nepokoje v Jung-sinu. Po neúspěchu revoluce bojovala v Ťing-kang-šanu v dalekém vnitrozemí provincie a stala se též prvním ženským vojákem v Ťing-kang-šanu. Che C’-čen se s Mao Ce-tungem seznámila na jaře 1928 v Ťing-kang-šanu, kde je seznámil Jüan Wen-cchaj, spolužák jejího staršího bratra. Che C’-čen byla odbornicí na partyzánský boj, byla také vynikající střelkyní, která si vysloužila přezdívku „generálka s dvěma zbraněmi“. S Mao Ce-tungem se do sebe zamilovali a v roce 1928 se vzali. Od října 1934 se s Maem zúčastnila slavného Dlouhého pochodu (1934–1935).
Manželství Doprovázela Maa, o téměř 17 let staršího než ona sama, po celou dobu jeho partyzánské války.
Che C’-čen měla s Mao Ce-tungem tři dcery a tři syny, ale kromě dcery Li Min všichni zemřeli mladí nebo se od rodiny odloučili. Jejich nejstarší dceru, která zůstala v místní rodině ve Fu-ťienu, našel a poznal Che C’-čenin bratr v roce 1973, ale nikdy neměla příležitost se s Maem ani Che setkat. Dva angličtí badatelé, kteří se v letech 2002–2003 vydali po stopách celého Dlouhého pochodu, našli ženu, o níž se domnívají, že by mohla být pohřešovaným dítětem, které Mao a Che v roce 1935 zanechali v péči jiných.
Che C’-čen během Dlouhého pochodu utrpěla 17 zranění, když se snažila chránit zraněného úředníka před bombou. Její zdravotní stav byl poté špatný a v roce 1937 byla poslána na léčení do Sovětského svazu. Později navštěvovala Moskevskou východní univerzitu. Během pobytu Che C’-čen v Sovětském svazu se Mao seznámil a oženil se svou čtvrtou ženou Ťiang Čching, která se později stala vůdkyní nechvalně proslulého gangu čtyř během kulturní revoluce (1966–1976).
Do Číny se vrátila v roce 1947 a po vzniku nové Číny působila Che C’-čen ve svazu žen v Chang-čou ve východní provincii Če-ťiang a byla členkou nejvyššího politického poradního orgánu, Čínskéhu lidového politického poradního shromáždění.
V roce 1984 zemřela Che C’-čen sama v nemocnici v Šanghaji.
Odkaz V roce 2007 byla v Jung-sinu otevřena pamětní síň Che C’-čen, otevření se jako host zúčastnila její dcera Li Min. Jedná se o dvoupatrovou budovu o rozloze 11 617 metrů čtverečních. Vláda okresu Jung-sin vynaložila na stavbu památníku více než osm milionů jüanů.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čínští komunisté Kategorie:Čínští revolucionáři Kategorie:Číňanky Kategorie:Narození v Ťiang-si Kategorie:Narození 20. září Kategorie:Narození v roce 1910 Kategorie:Úmrtí v Šanghaji Kategorie:Úmrtí 19. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1984 Kategorie:Ženy