Wilhelm svobodný pán von Reinländer ( Wilhelm Freiherr von Reinländer, uváděn též jako Rheinländer) (28. června 1829 Pouzdřany – 28. ledna 1910 Portorož) byl rakousko-uherský generál. V armádě sloužil jako dobrovolník od roku 1845 a zúčastnil se válečných konfliktů druhé poloviny 19. století. Mezitím působil jako štábní důstojník a uplatnil se také ve vojenském školství, mimo jiné byl několik let vojenským instruktorem korunního prince Rudolfa. Vyznamenal se během okupace Bosny a Hercegoviny (1878), poté byl velitelem armádních sborů v Brně, Přemyšlu a Štýrském Hradci. V roce 1882 byl povýšen na barona a v armádě dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1889). Nakonec byl v letech 1897–1905 generálním inspektorem c. k. armády.Ottův slovník naučný, díl XXII.; Praha, 1904; s. 443 (heslo Reinländer)

Životopis Po absolvování základního vzdělání vstoupil v roce 1845 jako dobrovolník do armády a v roce 1848 byl již poručíkem. V revolučních letech 1848–1849 se zúčastnil bojů v Uhrách, poté působil u generálního štábu ve Vídni a u zemského velitelství v Záhřebu.Militär-schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1855; s. 613 dostupné onlineMilitär-schematismus des österreichischen Kaiserthumes, Vídeň, 1858; s. 650 dostupné online V roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií a v letech 1861–1870 působil jako pedagog na C. k. válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni. V roce 1864 byl povýšen na majora a v roce 1866 dočasně opustil válečnou školu, aby se zúčastnil prusko-rakouské války. V roce 1869 byl povýšen na plukovníka a od roku 1870 byl náčelníkem štábu zemského velitelství pro Uherské království v Budapešti.Kais. königl. Militär Schematismus für 1873; Vídeň, 1873; s. 89 dostupné online

náhled|vlevo|Villa Maria, sídlo generála Reinländera v Portoroži (Slovinsko) V letech 1874–1876 se podílel na vojenském vzdělání korunního prince Rudolfa, kterého vyučoval taktiku a strategii.HAMANNOVÁ, Brigitte: Rudolf. Korunní princ a rebel; Praha, 1993; s. 69–70 ISBN 80-207-0433-7 V roce 1876 dosáhl hodnosti generálmajora a převzal velení 28. pěší brigády. Poté se v čele 14. divize pěchoty zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny. Proslavil se především v září 1878, kdy po několikadenním obléhání dobyl pevnost Bihać. K datu 1. května 1880 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a v roce 1882 získal titul barona (svobodný pán). Od roku 1885 byl majitelem pěšího pluku č. 24Geschichte k.k. Infanterie Regimentes Nr. 24; Vídeň, 1886; s. 692–697 dostupné online a v letech 1886–1889 byl velitelem 10. armádního sboru v Brně, tj. zemským velitelem pro Moravu a Slezsko.Kais. königl. Militär Schematismus für 1888; Vídeň, 1887; s. 100 dostupné online V roce 1886 zároveň získal titul c. k. tajného rady.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 188 dostupné online V roce 1889 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra a s 10. armádním sborem byl přeložen do Přemyšlu, kde zůstal velitelem do roku 1891. V letech 1891–1897 byl nakonec velitelem 3. armádního sboru ve Štýrském Hradci.Ahngang zum Schematismus für das K. und K. Heer 1891; Vídeň, 1891; s. 6 dostupné online

V roce 1897 byl jmenován jedním ze tří generálních inspektorů rakousko-uherské armády (spolu s ním tuto funkci zastávali generálové Schönfeld a Windischgrätz). Na přelomu 19. a 20. století patřil k významným osobnostem rakousko-uherské armády, než došlo ke generační obměně a především nástupu následníka trůnu Františka Ferdinanda do vrchního velení. Po úmrtí Schönfelda (1898) a Windischgätze (1904) byl nakonec v letech 1904-1905 prvním generálním inspektoremSchematismus für das kaiserliche und königliche Heer für 1904; Vídeň, 1904; s. 93 dostupné online a k datu 1. července 1905 byl penzionován. Mimo aktivní službu nakonec ještě v roce 1908 dosáhl hodnosti generála pěchoty.Služební postup Wilhelma von Reinländer in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 149 dostupné online

Během své kariéry obdržel řadu ocenění, již v roce 1849 získal Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací, v roce 1878 se stal nositelem II. třídy téhož řádu, v roce 1889 obdržel I. třídu Řádu železné koruny. V roce 1877 obdržel rytířský kříž Leopoldova řádu a v roce 1893 se stal nositelem velkokříže téhož řádu.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 75, 90 dostupné online Dále byl nositelem Vojenské záslužné medaile a v roce 1898 získal Vojenský záslužný kříž v briliantech. Několik ocenění získal také od zahraničních panovníků spojeneckých mocností, byl nositelem pruského Řádu červené orlice a tureckého Řádu Medžidie IV. třídyHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1897; Vídeň, 1897; s. 68, 236 dostupné online Uplatnil se také jako spisovatel a v sedmdesátých letech 19. století publikoval několik prací z oboru vojenské teorie (Vorträge über die Taktik (dva díly), Vídeň, 1871–1872)

Jako své venkovské sídlo si nechal koncem 19. století postavit vilu (Villa Maria) v přímořském letovisku Portorož (dnes Slovinsko).Villa Maria na oficiálním webu města Portorož dostupné online. Zde také zemřel 28. ledna 1910 ve věku 80 let.

Odkazy

Reference

Externí odkazy Wilhelm von Reinländer in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Lidé z Brna Kategorie:Rakouští spisovatelé Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Narození v roce 1829 Kategorie:Narození 20. června Kategorie:Narození v Pouzdřanech Kategorie:Úmrtí v roce 1910 Kategorie:Úmrtí 28. ledna Kategorie:Úmrtí v Portoroži Kategorie:Muži