Mořic II. Jan hrabě z Ditrichštejna ( Moritz II. Johann Graf von Dietrichstein-Proskau-Leslie; 4. července 1801 Vídeň – 15. října 1852 Vídeň) byl rakouský šlechtic a diplomat. Od roku 1821 působil v diplomatických službách Rakouského císařství a v různých funkcích pobýval v řadě evropských zemí. Svou kariéru završil jako rakouský velvyslanec ve Velké Británii (1844–1848).
Životopis vlevo|náhled|Erb rodu Ditrichštejnů Pocházel ze starého šlechtického rodu Ditrichštejnů, byl příslušníkem poslední generace mikulovské knížecí větve, zemřel ale ještě před svým otcem.Rodokmen knížecí linie Ditrichštejnů dostupné onlineOttův slovník naučný, díl VII., Praha, 1893 (reprint 1997); s. 508 (heslo z Ditrichštejna) ISBN 80-7185-104-3 Narodil se jako nejstarší z pěti dětí knížete Mořice z Ditrichštejna (1775–1864) a jeho manželky Terezie, rozené hraběnky Gilleisové (1779–1860). Tři z jeho sourozenců zemřeli v dětství, dospělého věku se dožila jen nejmladší sestra Julie (1807–1883), provdaná za prince Karla Anselma z Oettingen-Wallersteinu (1796–1871).
Studoval nejprve soukromě, poté na univerzitě ve Vídni a v roce 1821 vstoupil do diplomatických služeb, začínal jako attaché v Neapoli. V roce 1825 byl jmenován c. k. komořím a stal se vyslaneckým tajemníkem v Paříži,Gothaischer Hofkalender auf das Jahr 1827; Gotha, 1827; s. 83 dostupné online v letech 1827–1833 byl prvním velvyslaneckým tajemníkem v Londýně. V roce 1833 byl jmenován zplonomocněným diplomatickým zástupcem s hodností chargé d'affaires v Kasselu (Hesensko-Kasselsko), ještě téhož roku se ale stal vyslancem v Bruselu (1833–1837), kde byl prvním rakouským diplomatickým zástupcem po vzniku Belgické království. V letech 1837–1839 byl vyslancem v Bádenském velkovévodství se sídlem v Karlsruhe, zároveň byl diplomatickým zástupcem pro Hesenské velkovévodství (Darmstadt). V roce 1839 se pak jako vyslanec vrátil do Bruselu, kde setrval do listopadu 1844.Gothaischer genealogischer Hofkalender auf das Jahr 1843; Gotha, 1843; s. 100 V roce 1842 získal titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Od 8. prosince 1844 zastával funkci rakouského velvyslance ve Spojeném království. Z titulu tohoto úřadu zajistil na jaře 1848 azyl pro kancléře Klemens Wenzel von Metternich, který do Londýna uprchl z revoluční Vídně. K datu 11. srpna 1848 požádal Ditrichštejn o odvolání z úřaduGothaischer genealogischer Hofkalender nebst diplomatisch-statistichem Jahrbuch 1852; Gotha, 1852; s. 115 dostupné online a vrátil se do Vídně. Vrátil se do Vídně a s ohledem na své zásluhy očekával nějaký další vysoký post v diplomacii, k tomu ale již nedošlo a poslední roky života strávil v soukromí ve Vídni.
Během své diplomatické kariéry obdržel několik vyznamenání od zahraničních panovníků, byl komandérem belgického Řádu Leopolda, nositelem hesenského Řádu zlatého lva, parmského Konstantiniánského řádu sv. Jiří a velkokříže hesenského Řádu Ludvíkova.Vyznamenání Mořice II. z Ditrichštejna in: Hof- und Staats-Handbuch des Kaiserthumes Österreich: 1845; Vídeň, 1845; s. 196 V roce 1847 obdržel velkokříž rakouského Leopoldova řádu.Mořic II. z Ditrichštejna in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online
Zemřel ve Vídni 15. října ve věku 51 let a byl pohřben v Ditrichštejnské hrobce v Mikulově.BRICHTOVÁ, Dobromila: Pod tvými ochrannými křídly. Od loretánského kostela k hrobce Dietrichsteinů v Mikulově; Mikulov, 2014; s. 90 ISBN 978-80-260-6977-5
Manželství a rodina Jeho manželkou byla od roku 1842 hraběnka Eva Sofie (Ewa Zofia) Potocká (1820–1882), která pocházela z vlivné polské šlechtické rodiny, byla dcerou hraběte Alfreda Josefa Potockého (1785–1862), po matce pocházela z knížecího rodu Czartoryských.Mořic II. z Ditrichštejna na webu geni.com dostupné onlineRodokmen rodu Potockých dostupné online Eva Sofie byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1880; Vídeň, 1880; s. 44 dostupné onlineGothaischer genealogischer Hofkalender nebst diplomatisch-statistichem Jahrbuch 1874; Gotha, 1874; s. 125–126 dostupné online Mladším bratrem Evy Sofie byl hrabě Alfred Potocki (1822–1889), který pod patronátem Mořice II. zahájil svou kariéru v diplomacii, později se stal vlivným rakouským politikem a v letech 1870–1871 byl předsedou vlády. Jejich sestra Julie Potocká (1818–1895) byla manželkou prince Františka z Lichtenštejna (1802–1887), který v armádě dosáhl hodnosti generála jezdectva a v letech 1860–1861 byl vrchním velitelem v Uhrách.
Odkazy Reference
Externí odkazy Mořic II. z Ditrichštejna in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
Mořic II. Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu Ludvíkova Kategorie:Rytíři Řádu konstantiniánských rytířů svatého Jiří Kategorie:Nositelé Řádu zlatého lva Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Narození 4. července Kategorie:Narození v roce 1801 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 15. října Kategorie:Úmrtí v roce 1852 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v Ditrichštejnské hrobce v Mikulově Kategorie:Muži