náhled|Chemická struktura polyamidových vláken
Polyamidová vlákna jsou vlákna vyrobená z polyamidů (mezinárodní zkratka: PA), lineárních makromolekul, v jejichž řetězcích se opakují funkční amidové skupiny. Význam polyamidových vláken Pro polyamidová vlákna a plasty se běžně používá synonymní označení nylon, ne každý polyamid je však nylon. Polyamidy se obvykle rozdělují na 3 skupiny: alifatické (nylon resp. PA) aromatické (aramidová vlákna) poloaromatické (polyftalamidy, které se nedají zvlákňnovat Bhat: Structure and Properties of High-Performance Fibers, Woodhead Publishing 2017, ISBN 978-0-08-100551-4, str. 141-143) Celosvětový výnos z prodeje polyamidových vláken, plastů (pryskyřice) a fólií se udával za rok 2023 s 33,7 miliardami USD.
Tento článek se zabývá vlákny z alifatických polyamidů, podrobnější informace o aromatických polyamidech jsou obsaženy ve čllánku Aramidová vlákna. Historie polyamidových vláken Polyamidové vlákno vynalezl Američan Wallace Carothers v roce 1928, komerční výroba byla zahájena v roce 1938 (pod označením nylon 66 u firmy DuPont). Přibližně ve stejnou dobu se začalo v Německu s pokusnou výrobou polyamidu 6. V roce 1940 byla zaznamenána výroba 5400 tun, v roce 1950 cca 62 000 tun.Veit: Fibers, Springer Nature 2022, ISBN 978-3-031-15309-9, str. 649-680
Mimo těchto nejznámějších druhů bylo ve druhé polovině 20. století vyvinuto nejméně 30 variant polyamidových vláken. Pospíšil: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 178-184 Ve 3. dekádě 21. století se průmyslově vyrábějí druhy PA6, PA66 a PA11 (číslo za PA znamená počet uhlíkových atomů v opakované amidové skupině daného druhu polyamidu). V roce 2016 dosáhla celosvětová výroba PA vláken cca 5,5 milionu tun (průměrná cena 2,50 €/kg), v roce 2020 se udávala celosvětová výroba přibližně ve stejné výši (cca 2/3 pocházely z Číny).
Zvlákňování aramidu bylo vyvinuto v 60. letech, průmyslová výroba vláken začala v roce 1971 (2270 t).S. L. Kwolek, H. H. Yang: Manmade Fibers: Their Origin and Development. Elsevier Applied Science 1993, ISBN 1-85166-888-8, str. 315-317.
V České republice byla zaznamenána v roce 1989 výroba 700 tun, z pozdější doby zde není žádný výrobce polyamidových vláken známý. Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, , str. 412–415 Způsob výroby náhled| Polyamidový granulát: vlevo a uprostřed PA6, vpravo PA6 s 30 % skla náhled| Schéma technologie výroby polyamidových vláken (1943) Výchozím materiálem pro všechny druhy je ropa, ze které se polykondenzací získávají 3 možné druhy suroviny diaminy a dikarboxylové kyseliny – nejužívanější ω- aminokarboxylové kyseliny laktamy Zvlákňování Výrobní postup: Polymerizace suroviny – sušení polymeru (granulátové pelety) – tavné zvlákňování z extruzovaného granulátu – dloužení – finální úprava
Výroba filamentů probíhá kontinuálně, hotová vlákna se navíjejí na cívky rychlostí do 5500 m/min, BCF příze rychlostí do 3500 m/min.
Stříž se vyrábí dvoustupňovou metodou, dloužení odděleně od vlastního zvlákňování. Rouno z hotových vláken se odvádí rychlostí do 300 m/min. Charakteristické vlastnosti polyamidových vláken
vysoká pevnost za sucha i za mokra vysoká odolnost v oděru vysoká pružnost možnost trvalého plisování vysoká biologická odolnost stálost vůči chemickým činidlům, hlavně alkáliím nízká specifická váha, velký specifický objem velmi snadné udržování (praní, sušení) nízká hygroskopičnost (zeslabuje se použitím směsi PAD/CE) nepříjemný studený omak hladkého hedvábí (odstraňuje se tvarováním vlákna) vznik statické elektřiny při výrobě i použití (ruší se antistatickými preparacemi) velmi dobrá barvitelnost závisí na typu vlákna
Použití V roce 2020 se používala polyamidová vlákna v naprosté většině ve formě filamentových přízí, z toho na oděvy: punčochy, ponožky, svrchní oděvy, zejména sportovní, trikoty, plavky – 58 % technické textilie: pneumatikové kordy, dopravní pásy, lana, sítě, filtry, chirurgické nitě – 24 % koberce: z BCF příze – 13 % stříž: na různé textilie – 5 % Zacházení s výrobky z polyamidu Každé vyprání zvyšuje trvanlivost tkanin nebo pletenin z polyamidu. Časté praní se doporučuje zejména u polyamidu 6 (silon, perlon, grilon).
Mnohé výrobky jsou napuštěny prostředky proti žloutnutí. Do prací lázně se musí přidávat přesná dávka speciální chemikálie, na které tento prostředek nereaguje. Tkanina nebo pletenina jinak po opakovaném praní zešedne.
Teplota žehličky nesmí u výrobků z čistého polyamidu přesáhnout 120 °C.
Eventuální příznaky přecitlivělosti lidské kůže při nošení výrobků z polyamidu nejsou způsobeny vlastnostmi vlákna, nýbrž barvivy, zbytky pracích prostředků a podobně.
Aramidová vlákna VláknoPevnostv tahu (cN/tex)Hustota (g/cm3)Bod tání (°C)PA 6 36-681,14220PA 66 36-63 1,14260 PA 1145-681,04190 p-aramid1901,45 550ocel3,5 7,8cca 1600 Aramid je zkratka sousloví aromatické polyamidy. Sloučenina vzniká napojením aromatických struktur na polyamidový skelet, přičemž nejméně 85 % aramidových skupin musí být přímo spojeno se dvěma aromatickými kruhy.
Aramid byl vyvinut především jako vlákno odolné proti vysokým teplotám. Takzvané meta-aramidy (m-aramidy) mají bod tání přes 400 °C, jsou odolné proti mnoha chemikáliím, pružné, snadno se zpracují v textilní výrobě. Nejznámější značka: Nomex.
Dalším stupněm vývoje jsou para-aramidy (p-aramidy) vyráběné od 70. let minulého století např. pod značkou Kevlar nebo Twaron. Tato vlákna dosahují mimořádně vysokou pevnost v tahu při nízké specifické hmotnosti, srovnatelnou jen s uhlíkovými vlákny. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům světla a snadné nabíjení statickou elektřinou.
Způsob výroby: mokré spřádání (s podstatně lepšími vlastnostmi vlákna) nebo spřádání za sucha.
Aramidy se vyrábějí v několika modifikacích a dodávají se ve formě hedvábí, stříže, vločky nebo i tkaniny.
Použití: Pneumatikové kordy, dopravní pásy, brzdové obložení, ochranné oděvy (proti horku a proti střepinám), do kompozitů na stavbu lodí, letadel a raket.
Příklady výrobků
Reference
Literatura Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, str. 301–336 a 448, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, Kiessling/Matthes: Textil-Fachwoerterbuch, Berlin 1993, , str. 20 a 295 Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, Bhat: Structure and Properties of High-Performance Fibers, Woodhead Publishing 2017, ISBN 978-0-08-100551-4, str. 301-319 Související články Polyamidy Aramid Aramidová vlákna Nylon Silon Twaron
Kategorie:Textilní vlákna Kategorie:Umělá textilní vlákna