Tinama samotářská (Tinamus solitarius) je pták z čeledi tinamovití. Tento druh pochází z Atlantického lesa ve východní Brazílii.
Popis Tinama samotářská je velký hnědý pták s hustým černým pruhováním. Jeho krk, hrudník a boky jsou šedé, zatímco břicho je bílé. Má tmavě hnědou korunu a bílou šíji na své žlutohnědé hlavě a krku, což kontrastuje s výraznou béžovou linií, která se vyskytuje z boku na krku. Dosahuje průměrné délky 45 cm.Harrison, C. (1993)
Výskyt Tento pták se vyskytuje na jihovýchodě Bahie, ve východním Minas Gerais, Espírito Santo, Rio de Janeiru, São Paulu, východním Mato Grosso do Sul, Paraná, Santa Catarina a v severní části státu Rio Grande do Sul. Také se nachází na jihovýchodě Paraguaye a v severovýchodní části Argentiny v provincii Misiones.BirdLife International (2009)Clements, J (2007)
Chování Stejně jako ostatní ptáci z čeledi tinamovití, klade zvláštně tvarovaná vejce s lesklou, barevnou skořápkou a potravu si hledá ve formě ovoce a semínek na zemi nebo nízko rostoucích rostlinách. Samec se stará o inkubaci vajec, která jsou umístěna v hnízdě na zemi, a také se stará o mláďata po krátkou dobu, než se osamostatní.Davies, S. J. J. F. (2003)
Ekologie Tinama samotářská se vyskytuje v nížinných vlhkých tropických lesích a horských lesích až do nadmořské výšky 1 200 m n. m. Ráda obývá sekundární lesy a může být docela běžná i na intenzivně využívaných plochách, do jisté míry toleruje selektivní těžbu lesa. Neupřednostňuje velké plantáže s exotickými druhy. V málo dotčeném ekotonu mlžného lesa mohou existovat životaschopné populace v lesních fragmentech o velikosti až 400 hektarů.Simon (2000), Silveira et al. (2005)
Zachování Tento druh je v současnosti ohrožen neustále probíhající deforestací způsobenou urbanizací, industrializací, rozšiřováním zemědělství a výstavbou silnic. Také je nadměrně loven. V důsledku toho ho Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) zařazuje mezi téměř ohrožené druhy a brzy by mohl být považován za zranitelný, s rozsahem výskytu přibližně 990 000 km2.BirdLife International (2008) Populace, která byla dříve považována za T. s. pernambucensis, je buď velmi vzácná, nebo již vyhubená. Tito severní ptáci byli v historických dobách vždy poměrně vzácní, s pravděpodobně ne více než 6 exempláři v muzeích.Cabot (1992), Raposo do Amaral & Silveira (2004), BLI (2008)
Bylo pozorováno, že tento druh není obtížné zavést do vhodného prostředí. Bylo zjištěno, že samotné tinamy se udržují ve významném počtu v lesním fragmentu o rozloze 610 hektarů, kde nebyli původně nalezeni.Faria et al. (2006) Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) jej nepovažuje za globálně ohrožený druh.
Odkazy
Reference
Externí odkazy