Felix Medard Hubert princ ze Schwarzenbergu ( Felix Medardus Hubert Prinz von und zu Schwarzenberg; 8. června 1867 Libějovice – 18. listopadu 1946 Gusterheim) byl český šlechtic z rodu Schwarzenbergů a rakousko-uherský generál. Od mládí sloužil v rakousko-uherském vojsku a působil u různých posádek, mimo jiné v Čechách. Za první světové války byl povýšen na generálmajora (1915) a vyznamenal se na italské frontě. Na konci války a po zániku Rakousko-Uherské monarchie byl penzionován a poté žil v soukromí na svých statcích ve Štýrsku.
Životopis náhled|vlevo|Princ Felix Medard ze Schwarzenbergu za první světové války jako c. k. generálmajor (fotografie z týdeníku Sport und Salon, 1916) náhled|vlevo|Zámek Gusterheim (Štýrsko), sídlo Felixe Schwarezenberga po roce 1918 Pocházel ze šlechtické rodiny Schwarzenbergů, patřil ke hlubocké primogenituřeAlmanach českých šlechtických rodů; Brandýs nad Labem, 2010; s. 387–390 ISBN 978-80-85955-39-2 a narodil se na zámku v Libějovicích, který byl v době dlouholeté přestavby Hluboké oblíbeným rodinným sídlem. Byl třetím synem knížete Adolfa Josefa (1832–1914) a jeho manželky Idy, rozené princezny z Lichtenštejna (1839–1921).Rodokmen rodu Schwarzenbergů dostupné onlineFelix Medard Schwarzenberg na webu geni.com dostupné online Absolvoval Skotské gymnázium ve Vídni a krátce studoval práva na Univerzitě Karlově v Praze, ale v roce 1886 jako dobrovolník vstoupil do armády. V roce 1887 získal hodnost poručíka a sloužil u 14. pluku dragounů v Klatovech,Kais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 555, 585 dostupné online v letech 1892–1894 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1894; Vídeň, 1894; s. 969 dostupné onlineDie K. Und K. Kriegsschule 1852-1902; Vídeň, 1903; s. 162 dostupné online Jako nadporučík (1893) byl později přidělen ke generálnímu štábu a následně sloužil v Krakově.Gothaischer genealogischer Hofkalender 1893; Gotha, 1893; s. 220 dostupné online Postupoval v hodnostech (rytmistr 1897,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 678 dostupné online kapitán 1899, major 1905) a několik let sloužil u 5. armádního sboru v Prešpurku, kde byl zároveň pobočníkem vrchního velitele armády arcivévody Bedřicha.Schematismus für das Kaiserliche und königliche Heer 1905; Vídeň, 1905; s. 95, 157 dostupné onlineOttův slovník naučný, díl XXIII.; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 90 (heslo ze Schwarzenberka) ISBN 80-7185-338-0
V hodnosti podplukovníka (1909) byl přeložen k 11. jezdeckému pluku v Terezíně, kde byl zástupcem velitele.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 828 dostupné online V roce 1911 byl jmenován velitelem 14. jezdeckého pluku, u kterého začínal svou vojenskou službu a v roce 1912 dosáhl hodnosti plukovníka.Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 16 dostupné onlineSchematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň 1914; s. 143 dostupné onlineDragounský pluk č. 14 na webu valka.cz Na začátku první světové války bojoval nejprve na srbské frontě, poté byl přeložen do jižního Tyrolska, kde se v roce 1915 zúčastnil ofenzívy proti Itálii. V roce 1915 byl povýšen na generálmajora a jako velitel 48. divizeFelix Schwarzenberg na webu valka.cz dostupné online byl po Brusilovově ofenzívě převelen na východní frontu. V roce 1916 se vrátil do Itálie, kde se v roce 1917 vyznamenal v bitvě u Caporetta.Velení rakousko-uherské armády v bitvě u Caporetta dostupné online Převzal velení 93. pěší divizePřehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk. dostupné online a Nakonec byl od února 1918 velitelem 8. pěší divize císařských myslivců.8. pěší divize na webu valka.cz dostupné online V závěru války padl se svou jednotkou do italského zajetí. Po propuštění a rozpadu monarchie byl k datu 1. září 1919 penzionován.Služební postup Felixe Schwarzenberga in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 169 dostupné online Kvůli nároku na výslužné se následně přihlásil do československé armády a v Československu mu byla přiznána hodnost generála V. třídy ve výslužbě s nárokem na penzi.HORČIČKA, Radek a kolektiv: Šlechta bez monarchie. Staré elity posthabsburské střední Evropy 1918–1938; Praha, 2025; s. 102 ISBN 978-80-86781-48-8
Po rozpadu monarchie žil v soukromí na statku Gusterheim ve Štýrsku, který převzal jako dědický podíl po otci v roce 1914. Zde také zemřel a je pohřben v rodové hrobce v Murau.
Tituly a ocenění Jako mladší syn knížete užíval titul prince s nárokem na oslovení Jasnost (Durchlaucht) (do zrušení šlechtických titulů v roce 1918). Během služby v armádě se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.STEINER, Jörg, C.: Schematismus der generale und obersten der K.U.K. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 35 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 59, 86 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1909) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1910) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1911) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů komandérský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1917) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1917) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1917)
Zahraničí 60x60pixelů Řád červené orlice III. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád sv. Stanislava II. třídy (Rusko)
Rodina náhled|vlevo|Felix Medard ze Schwarzenbergu s manželkou Annou (1897) V roce 1897 se oženil s princeznou Annou z Löwenstein-Wertheimu (1873–1936), dcerou knížete Karla z Löwenstein-Wertheimu. Anna byla zároveň jeho sestřenicí, protože Felixova matka Ida Marie a Annina matka Sophie z Lichtenštejna byly dcerami knížete Aloise II. z Lichtenštejna.Rodokmen Lichtenštejnů dostupné online Anna se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 325, 338 dostupné online Z manželství se narodily čtyři děti, starší syn Josef (1900–1979) zdědil po svém bratranci Adolfovi knížecí titul (1950), mladší syn Jindřich (1903–1965) žil v Gusterheimu a adoptoval svého vzdáleného příbuzného Karla Schwarzenberga (*1937) z orlické sekundogenitury.Jindřich ze Schwarzenbergu na webu lexschwarzenberg dostupné online
Felixův nejstarší bratr Jan Nepomuk (1860–1938) byl dědicem rozsáhlého majetku v Čechách, poslancem českého zemského sněmu a říšské rady a dědičným členem rakouské Panské sněmovny. Další bratři Alois (1863–1937) a Jiří (1870–1952) sloužili v armádě a nejmladší předčasně zemřelý bratr Karel (1871–1902) působil v diplomacii. Díky svému sňatku byl Felix mimo jiné švagrem vlivného českého politika hraběte Vojtěcha Schönborna nebo portugalského prince Miguela z Braganzy.Rodokmen Löwenstein-Wertheimů dostupné online
Odkazy Reference
Literatura JUŘÍK, Pavel: Schwarzenbergové. Nic než rovně; Praha, 2018; 168 s. ISBN 978-80-242-6010-5
Externí odkazy Felix Schwarzenberg in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Felix Medard Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Narození 8. června Kategorie:Narození v roce 1867 Kategorie:Úmrtí 18. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1946 Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení ve Schwarzenberské hrobce v Murau