Bell 47 byl jednomotorový víceúčelový lehký vrtulník vyráběný výrobcem Bell Helicopter. Vycházel z vrtulníku Bell 30, který byl první prací Arthura M. Younga pro Bell Helicopter. Dne 8. března 1946 se Bell 47 stal prvním vrtulníkem certifikovaným pro civilní použití. Výroba probíhala do roku 1973. Vyrobeno bylo více než 5600 kusů, z toho 1200 kusů v licenci v Itálii, 239 kusů v Japonsku a 239 kusů ve Velké Británii. Vojenská verze vrtulníku byla označena Bell H-13 Sioux.
K roku 2025 stále létalo přibližně 1000 vrtulníků Bell 47, z toho téměř 700 kusů ve Spojených státech amerických.
Historie náhled|vlevo|Licenční vrtulník Kawasaki KH-4
Dne 8. března 1946 se Bell Model 47 (NC1H) stal prvním vrtulníkem, který byl certifikován pro civilní použití.
První modely Bell 47 měly otevřenou nebo plechovou kabinu. Pro nejběžnější model 47G, představený v roce 1953, je typický „bublinový“ kryt kabiny, nekrytý svařovaný ocasní nosník a sedlové palivové nádrže. Pozdější modely, 47H a 47J Ranger, již měly řádně krytou kabinu a samonosný ocasní nosník. Pro pohon se používaly motory s protiběžnými písty značky Franklin nebo Lycoming o výkonu 150 až 230 kW. Ve vrtulníku byla dvě až čtyři sedadla.
Vojenská verze H-13 Sioux byla často vybavena evakuačními nosiči umístěnými na každé ližině. Tyto nosiče byly ještě vybaveny kryty z plexiskla, aby chránily pacienty před větrem.
První vrtulník společnosti Bell využívající turbohřídelový motor byl právě upravený model 47G, označený jako XH-13F nebo také Model 201. Poprvé vzlétl v říjnu 1954.
NASA měla během programu Apollo množství vrtulníků Bell 47, které astronauté využívali jako cvičné pro lunární modul. Před letem Apolla 17 na měsíc měl astronaut Eugene Cernan nehodu s jedním tímto vrtulníkem.
Bell 47 v kultuře Vrtulník Bell 47G si také „zahrál“ v televizním seriálu Whirlybirds a ve filmu Where Eagles Dare, později ve filmu a seriálu M*A*S*H. V roce 1984 byl přidán do stálé sbírky v Museum of Modern Art v New Yorku.
Galerie
Specifikace (Bell 47G) Technické údaje vpravo|300px|Nákres Posádka: 1 pilot Kapacita: 3 Délka: 9,63 m Výška: 2,83 m Průměr hlavního rotoru: 11,32 m Plocha hlavního rotoru: 100,8 m² Hmotnost prázdného vrtulníku: 858 kg Maximální vzletová hmotnost: 1340 kg Motor: 1× Lycoming TVO-435-F1A o výkonu 210 kW
Výkony Maximální rychlost: 169 km/h Cestovní rychlost: 135 km/h ve výšce 1525 m Dolet: 395 km ve výšce 1830 m Statický dostup: 5400 m Rychlost stoupání: 262 m/min
Odkazy
Reference
Literatura
Donald, David (1997). The Complete Encyclopedia of World Aircraft. NY, NY: Barnes & Noble. . Frawley, Gerard (2003). The International Directory of Civil Aircraft, 2003–2004. Fyshwick, ACT, Australia: Aerospace Publications Pty Ltd. . Gunston, Bill (1986). American Warplanes. New York: Crown Publishers Inc.. pp. 117. . Harding, Stephen (1990). US Army Aircraft since 1947. Shrewsbury, UK: Airlife Publishing. . James, Derek N. (1991). Westland Aircraft since 1915. Londýn: Putnam. . Mutza, Wayne (1995). H-13 Sioux Mini in Action. Carrollton, TX, USA: Squadron/Signal Publications. . Pelletier, Alain J (1992). Bell aircraft since 1935. Annapolis, Md: Naval Institute Press. . Riley, David (February 1958). French Helicopter Operations in Algeria. Marine Corps Gazette. pp. 21–26. Shrader, Charles R. (1999). The first helicopter war: logistics and mobility in Algeria, 1954–1962. Westport, CT: Praeger. . Spenser, Jay P. (1998). Whirlybirds a history of the U.S. helicopter pioneers. Seattle: University of Washington Press in association with Museum of Flight. . Taylor, Michael John Haddrick (1989). Jane's encyclopedia of aviation. New York: Portland House. .
Externí odkazy
Model 47G Museum site Model 47G specs from The International Directory of Civil Aircraft by Gerard Frawley
Kategorie:Vrtulníky 47 Kategorie:Americká vojenská letadla