Název barvy je slovo nebo slovní spojení které označuje konkrétní barvu a odkazuje na kategorizaci barevného prostoru, zpravidla rozlišované na základě tří atributů: odstínu, světlosti a sytosti. Způsob jakým různé jazyky klasifikují barvy se přes určité univerzální tendence liší a tak nejsou termíny pro ně vždy jasně přeložitelné – japonština například nerozlišuje modrou a zelenou, zatímco ruština namísto modré má dvě základní barvy: světle modrou (goluboj) a tmavě modrou (sinij). Tyto rozdíly nevyplývají z odlišného fyziologického vnímání, mají čistě jazykový charakter.
Antropolog Brent Berlin a lingvista Paul Kay ve svém díle Basic Color Terms: Their Universality and Evolution z roku 1969 definovali pojem základní barvy na základě těchto kritérií:
jsou monolexemická, skládající se z jedno slova, nespadají tak mezi ně tak například výrazy jako modro-zelený či světle žlutý nejsou hyponymní k jinému názvu barvy, příkladem jsou barvy jako karmínová či šarlatová chápané jako odstíny červené jejich použití není omezeno pouze na úzkou skupinu entit, například jako výraz blond používaný pro vlasy nebo vraný používaný pro koně mělo by být v jazyce dostatečně široce užívané, nemělo by jít o výraz ze slangu či idiolektu
Vedle těchto základních kritérií ještě uvádí kritéria pomocná:
označení základních barev by mělo být možné dále rozvíjet, zatímco ze žluté může vzniknout nažloutlý, tak z béžové nevzniká „nabéžovělý“ nemělo by jít o označení motivované, odkazující k nositeli či látce, jako je zlatý, lososový, šeříkový a podobně. Vzhledem k tomu že se jedná o pomocné kritérium, nevyřazuje to nutně výrazy jako oranžový a růžový, které splňují všechna kritéria hlavní. neměla by být vypůjčena z jiných jazyků, měla by vzniknout v daném lexikálním systému
Podle Berlina a Kaye se označení barev zakládají maximálně na jedenácti ohniscích a v rámci vývoje jazyka dochází k jejich vzniku následovně:
[ bílá, černá ] > [ červená ] > [ zelená, žlutá ] > [ modrá ] > [ hnědá ] > [ fialová, růžová, oranžová, šedá ]
Pozdější výzkumy vedly k určitým upřesněním, například trojice prvních barev původně spíše znamená „světlá, tmavá a sytá“, nebo zjištěním, že mnohé jazyky slučují modrou a zelenou, a červenou a žlutou, některé i žlutou a zelenou. Vůči univerzalismu Berlina a Kaye a jejich následovníků se staví zastánci relativistického pohledu, kteří upozorňují na mnohé výjimky z popsaného systému a chápou jej jako zplošťující a jednostranně vycházející z jazyků západní společnosti.
Reference
Kategorie:Barva Kategorie:Lexikografie Kategorie:Terminologie