Umajjovský chalífát nebo Umajjovská říše ()) byl druhý chalífát založený po smrti islámského proroka Mohameda a v letech 661 až 750 v něm vládla umajjovská dynastie. Stal se nástupcem Rašidského chalífátu, jehož třetí chalífa, Uthmán ibn Affán, byl rovněž členem umajjovského klanu. Rod Umajjovců zavedl dědičnou vládu za Muáviji ibn Abí Sufjána, dlouholetého místodržícího Velké Sýrie, který se stal chalífou poté, co v roce 661 zvítězil v první fitně následující po zavraždění Alího. Sýrie poté zůstala hlavní mocenskou základnou Umajjovců a jejich hlavním městem se stal Damašek. Po Muávijově smrti v roce 680 byla umajjovská autorita zpochybněna ve druhé fitně, během níž byla sufjánovská linie v roce 684 nahrazena Marvánem ibn al-Hakamem, který založil marvánovskou linii, jež umajjovskou nadvládu nad chalífátem obnovila.
Umajjovci pokračovali v raných muslimských výbojích, během nichž dobyli Maghreb, Transoxanii, Sindh a Hispánii. Na vrcholu svého rozmachu se Umajjovský chalífát rozkládal na ploše 15 000 000 km², což z něj z hlediska geografické rozlohy činilo jednu z největších říší v dějinách. Dynastie byla v roce 750 svržena Abbásovci. Příslušníci umajjovské dynastie, kteří přežili, založili v al-Andalusu emirát a posléze chalífát s hlavním městem v Córdobě, která se během zlatého věku islámu stala významným centrem vědy, lékařství, filosofie a vynálezů.
Umajjovský chalífát vládl nad obrovským multietnickým a multikulturním obyvatelstvem. Křesťanům, kteří stále tvořili většinu obyvatel chalífátu, a židům bylo umožněno vyznávat vlastní náboženství výměnou za placení džizji (daň z hlavy), od níž byli muslimové osvobozeni. Muslimové byli povinni platit zakát, který byl výslovně vybírán pro účely charity a ve prospěch muslimů nebo konvertitů k islámu. Za raných umajjovských chalífů zastávali významné funkce křesťané, z nichž někteří patřili k rodinám, které sloužily již pod Byzantskou říší. Zaměstnávání křesťanů bylo součástí širší politiky náboženské tolerance, kterou si vynutila přítomnost početného křesťanského obyvatelstva v dobytých provinciích, například v jejich metropolitní provincii Sýrii. Tato politika také pomohla zvýšit Muávijovu popularitu a upevnila Sýrii jako jeho mocenskou základnu. Umajjovská éra je často považována za formativní období islámského umění.
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Islámská expanze Volení chalífové
Externí odkazy
Kategorie:Chalífát Kategorie:Islám