Albert svobodný pán Eperjesy ( Albert Freiherr Eperjesy von Szásváros und Tóti, Eperjessy Béla báró) (1. listopadu 1848 Sibiu – 18. srpna či 19. srpna 1916 Berlín) byl rakousko-uherský diplomat. V diplomacii působil od roku 1872, později byl vyslancem v Persii (1895–1901), Portugalsku (1902–1905) a Švédsku (1905–1909). Proslul mimo jiné jako znalec a sběratel orientálního umění. Při odchodu do penze byl povýšen na barona (1909).
Životopis náhled|vlevo|Hrad Wehrburg v Tyrolsku, majetek Alberta Eperjesyho od roku 1898 Pocházel ze staré šlechtické rodiny ze Sedmihradska,Dějiny rodu Eperjesy dostupné online narodil se jako jediný syn Lászla Eperjesyho (1810–1864) a jeho manželky Karolíny Czekeliusové z Rosenfeldu (1816–1869).Rodina Lászla Eperjesyho na webu geni.com dostupné online Albert patřil ke generaci uherské šlechty, která po rakousko-uherském vyrovnání získala početnější zastoupení v diplomacii Rakouska-Uherska. Vystudoval Orientální akademii ve Vídni, kde si osvojil základy arabštiny, perštiny a turečtiny. Do diplomatických služeb vstoupil v roce 1872, kariéru zahájil v Istanbulu (1872–1878), jako vyslanecký tajemník se v roce 1878 zúčastnil Berlínského kongresu. V Berlíně pak pobýval do roku 1882, mezitím byl jmenován c. k. komořím.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1891; Vídeň, 1891; s. 254 dostupné online Poté působil jako vyslanecký tajemník v Římě (1882–1887),Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; (II. díl, s. 5) dostupné online po krátkém pobytu ve Vídni byl pak přeložen do Bruselu (1890–1894), kde zastával pozici legačního rady II. kategorie.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1891; Vídeň, 1891; s. 263 dostupné online
V letech 1895–1901 byl rakousko-uherským vyslancem v Teheránu,Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1897; Vídeň, 1897; s. 38 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 239 dostupné onlineDiplomatická zastoupení v Teheránu in: Gothaischer Hofkalender 1898; Gotha, 1898; s. 1054 dostupné online kde proslul jako znalec perského umění a Persii také důkladně procestoval. Díky svým finančním možnostem vybudoval rozsáhlé sbírky orientálního umění, které později z větší části věnoval muzeím v Budapešti. V letech 1902–1905 byl vyslancem v LisabonuRakousko-uherské vyslanectví v Lisabonu v roce 1903 in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes; Vídeň, 1903; s. 43 dostupné online a nakonec v letech 1905–1909 ve Stockholmu.Seznam rakousko-uherských vyslanců v Portugalsku a Švédsku in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes; Vídeň, 1917; s. 26, 31 dostupné online V roce 1906 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení ExcelenceHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 245 dostupné online a při odchodu do penze získal titul barona (1909).THALER, Lienhard: Die Hochburg des Hochadels Aristokratie und Diplomatisches Korps der Habsburgermonarchie im 19. und frühen 20. Jahrhundert; Vídeň, 2015; s. 391 dostupné online
Jeho sídlem byl starobylý hrad Wehrburg v jižním Tyrolsku, který koupil v roce 1898 a nechal jej nákladně přestavět.Historie hradu Wehrburg dostupné online Po odchodu do penze se zde trvale usadil. Po vstupu Itálie do první světové války na straně Trojdohody nebylo v tomto regionu bezpečno, Eperjesy proto s rodinou odešel k příbuzným své manželky do Berlína, kde nedlouho poté zemřel.
Během své diplomatické služby obdržel řadu ocenění. Byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy, držitelem velkokříže Řádu italské koruny, v Itálii získal také Řád sv. Mořice a Lazara. Dále byl nositelem portugalského Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa, tureckého Řádu Medžidie, perského Řádu slunce a lva, pruského Řádu červené orlice III. třídy, komandérem belgického Leopoldova řádu a španělského Řádu Karla III.Přehled řádů a vyznamenání Alberta Eperjesyho in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 277 dostupné onlinePřehled řádů a vyznamenání Alberta Eperjesyho in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1907; Vídeň, 1907; s. 47 dostupné online
Během pobytu v Berlíně se v roce 1880 oženil s hraběnkou Irmgard de Oriola (1856–1938), pruskou šlechtičnou portugalského původu. Irmgard byla dcerou pruského generálporučíka Eduarda Orioly (1809–1863), Albert tímto sňatkem získal vlivné vazby na berlínský dvůr a také finanční prostředky na budování svých uměleckých sbírek. Z manželství se narodily dvě děti, syn Arpád (1882–1972), který působil ve státních službách.Rodina Alberta Eperjesyho na webu geni.com dostupné online
Odkazy Reference
Literatura MAJEAU, Olga: Elszórt morzsák a kék madárnak, Mentor Kiaodó , SZÁNTÓ, Iván: West-östlich diplomacy and connoisseurship in the late Habsburg Empire: Baron Albert Eperjesy and his dispersed collection of Persian art dostupné online
Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Mecenáši Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu Karla III. Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Narození 1. listopadu Kategorie:Narození v roce 1848 Kategorie:Narození v Sibiu Kategorie:Úmrtí 8. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1916 Kategorie:Úmrtí v Berlíně Kategorie:Muži