La Belle Dame sans Merci (1819–1820), česky něco jako Krásná dáma bez slitování, Krutá kráska nebo Nelidská krasavice, je balada anglického romantického básníka Johna Keatse.PROCHÁZKA, Martin. STŘÍBRNÝ, Zdeněk a kol. Slovník spisovatelů - anglická literatura, Praha: Libri 2003. druhé opravené a doplněné vydání. S. 430. Báseň, vzniklá v roce 1819 v době, kdy básník psal své vrcholné ódy, obsahuje motivy melancholie, deziluze a zániku. Básník v ní popisuje krásnou a tajemnou ženu schopnou okouzlit muže svým půvabem. Žena dává muži iluzi lásky, ten jí zcela propadne a je jí odevzdán celou svou duší i srdcem. Jakmile se dostane do tohoto stavu, žena jej nemilosrdně odvrhne a mizí navždy pryč. Mužův život poté postrádá smysl, zůstává své lásce stále slepě oddán a žije pouze ze vzpomínek na ni.PROCHÁZKA, Martin. Kamenná pastorála a básníkova touha. Doslov in KEATS, John. Déšť z plané růže. Praha: Mladá fronta 1994, přeložila Hana Žantovská. S. 183.
Vznik a charakteristika balady Jako titul balady použil Keats název básně o dvorské lásce La Belle Dame sans Merci francouzského středověkého básníka Alaina Chartiera pravděpodobně z roku 1424.Chartier, Alain - La Belle Dame Sans Merci and Other Poems. Poetry in Translation 2021. Dostupné online Keatsova báseň připomíná středověk nejen svým názvem a obsahem (rytíři, víly, nadpřirozeno), ale i samotnou formou, kterou se blíží lidové středověké baladě. Skládá se z dvanácti slok a je napsána tzv. baladickým metrem, tj. v čtyřřádkových slokách rýmovaných abcb a obsahujících střídající se řádky jambového tetrametru a trimetru.TEARLE Oliver. A Summary and Analysis of John Keats’s ‘La Belle Dame sans Merci’. Interesting Literature. Dostupné online V baladě je v také použita pro středověkou baladu celá řada typických stylistických prvků, jako je jednoduchost jazyka, absence detailů a opakování motivů (závěrečná sloka nás vrací zpět k první sloce).REYNOLDS, Ian. John Keats and the mysterious ‘La Belle Dame Sans Merci’. Wordsworth Grasmere 2020. Dostupné online
Balada existuje ve dvou verzích. Poprvé se objevila v Keatsově dopisu bratrovi Georgovi jakožto záznam snu, druhá verze (poopravená varianta) je z roku 1820, kdy balada vyšla tiskem v listu The Indicator. Mezi jednotlivými verzemi jsou jen menší jazykové a formulační odlišnosti, děj balady zůstává beze změn.PAVÉSKOVÁ, Zuzana. Tajemná a nedostižná: La Belle Dame sans Merci. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář estetiky 2009. 51 stran. Vedoucí diplomové práce Mgr. Rostislav Niederle, Ph.D. S. 20. Dostupné online První verze je však považována za lepší.
Obsah balady Báseň začíná tím, že neznámý poutník potká bledého, vyhublého a sklíčeného rytíře potulujícího se v pusté a bezútěšně zimní krajině, kde ani ptáci nezpívají. Poutník se ho ptá na příčiny jeho viditelného smutku. Rytíř mu vypráví, jak na lukách potkal krásnou dámu, na které bylo něco nadpozemského (byla dítětem víly), jak propadl jejímu kouzlu a bezhlavě se do ní zamiloval. Zasypal jí dárky (věnec na hlavu, náramky z květů na zápěstí a voňavý pás kolem pasu), posadil jí na koně a během jízdy, která trvala celý den, se na ní díval a ona mu zpívala píseň víl a sladce sténala.
Zavedla rytíře do své vílí (elfí) jeskyně, dala mu také tři dárky (sladké kořínky, lesní med a rosu z manny) a zašeptala mu jakousi řečí, že jej miluje. Pak začala plakat a vzdychat a rytíř jí umlčel čtyřmi polibky. Následně rytíře ukolébala k spánku a jemu se zdál strašný sen o zástupech na smrt bledých mužů – králů, princů, válečníků, kteří na něj křičeli, že stejně tak jako teď on, byli i oni zotročeni touto krásnou, ale krutou dámou.
Rytíř se ze snu probudil s hrůzou a sám na studeném svahu v místech, kde se na začátku básně setkal s anonymním poutníkem a vysvětluje mu, že právě tento příběh je důvodem, proč prodlévá a bloudí v této nehostinné krajině.
Anglický text balady Dále uvedený text je první verzí balady z roku 1819.HANSON, Marilee. "La Belle Dame Sans Merci Ballad". English History 2015. Dostupné onlineKeats. John. The Poems of John Keats. New York: Dodd, Mead & Company 1905. Digitized by The Internet Archive in 2008. S. 244-247. Dostupné online
Výklad balady thumb|La Belle Dame sans Merci, socha anglického sochaře Georga Framptona z roku 1901 La Belle Dame sans Merci je báseň, která není zcela srozumitelná. Vystupuje v ní neznámý řečník, který nám vypráví příběh, který slyšel od méně než nestranného rytíře, který zjevně propadl kouzlu krásné dámy bez slitování. Existuje proto několik možných interpretací této básně. Balada bývá často chápána jako únik z každodenní nudné reality do imaginárního světa. Vyjadřovala by tak rozpor mezi objektivní a subjektivní realitou, který je pro romantismus typický. Mnohdy bývá vykládána jako výraz Keatsova zklamání v lásce. Keats byl zamilován do Fanny Brawneové, ale vztah skončil zrušením zasnoubení. La Belle Dame by tedy mohla být pro básníka jakousi personifikací všech žen – kráskou, která za sebou nemilosrdně nechává svedené a zlomené, stejně jak to chodí v reálném světě. Je také poukazováno na to, že tón a nálada básně jsou navrženy tak, aby pomohly čtenářům ztotožnit se s pocity Johna Keatse, když se blížil konec jeho života. I když existují mnohé rozdíly mezi jeho životem a příběhem rytíře, existuji také podobnosti, které by naznačovaly, že rytíře Keats používá jako řečníka, aby světu oznámil to, co cítí, když se blížil k předčasné smrti.DALLI, Ellise. La Belle Dame sans Merci. Poem Analysis. Dostuné online Někdy je La Belle Dame považována za zosobnění tzv. femme fatale, tj. přitažlivé a svůdné ženy, schopné svým šarmem až nadpřirozeně okouzlit muže a podmanit si je. Proti tomuto názoru se staví to, že La Belle Dame je nadpřirozená bytost, zatímco femme fatale je skutečná žena. Lze tedy La Belle Dame spíše chápat jako jeden inspiračních zdrojů femme fatale.LEAVY, Barbara Fass. La Belle Dame sans Merci & the Aesthetics of Romanticism. Detroit: Wayne State University Press 1974. S. 19-22 Někteří feminističtí komentátoři navrhují vysvětlení, že rytíř byl potrestán za to, že La Belle Dame zneužil, a odůvodňují to slokou, ve které dívka pláče a bolestně vzlyká. Tento názor je ale velmi nepravděpodobný, protože dívka rytíři řekla, že ho miluje a následně jej ukolébala k spánku. Její pláč je možno lépe vysvětlit tím, že dívka ví, že s rytířem nemůže zůstat, protože on je smrtelný a ona z nadpřirozeného světa. S tím je ale spojena určitá nejistota, zda rytíř víle opravdu dobře rozuměl, protože ona mu své vyznání řekla v nějakém zvláštním jazyce.La Belle Dame Sans Merci: Women and Femininity. Shmoop. Dostupné online
Adaptace Výtvarné umění Balada La Belle Dame sans Merci byla oblíbeným námětem prerafaelitů, anglické skupiny malířů především druhé poloviny 19. století. Byl to zejména Dante Gabriel Rossetti,Dante Gabriel Rossetti: La Belle Dame sans Merci. Rossetti Archive. Dostupné online Arthur Hugues,Arthur Hugues: La Belle Dame sans Merci. National Gallery of Victorai. Dostupné online Frank DickseeFrank Dicksee: La belle dame sans merci. Art UK. Dostupné online a Henry Meynell Rheam.Henry Meynell Rheam: La belle dame sans merci Pre Raphaelite Influenced Art. Dostupné online
Z dalších britských umělců se básní nechali inspirovat například malíři Walter Crane,Walter Crane: La Belle Dame sans Merci. Artvee. Dostupné online Robert Anning Bell,Robert Anning Bell: La Belle Dame Sans Merci. Meisterdrucke. Dostupné online William James Neatby,BYRON, May. A Day with Keats. London: Hodder & Stoughton Ltd. Dostupné online on Project Gutenberg John William Waterhouse,John William Waterhouse: La Belle Dame Sans Merci. jwwaterhouse.com. Dostupné online a William Russell FlintWilliam Russell Flint: La Belle Dame Sans Merci. Artworks. Dostupné online nebo sochař George Frampton.George Frampton: La Belle Dame Sans Merci. The Victorian Web. Dostupné online
Hudba Roku 1877 složil podle balady píseň irský hudební skladatel a dirigent Charles Villiers Stanford.Sir Charles Villiers Stanford. Oxford International Song Festival. Dostupné online Jeho partituru roku 1935 přepracoval pro tenor, sbor a orchestr anglický skladatel Patrick Hadley,FRANCE. John. Patrick Hadley: Catalogue of Works. MusicWeb International. Dostupné online Podle ruského překladu básně složil ukrajinský skladatel Valentyn Sylvestrov píseň pro baryton a klavír, kterou zařadil do svého písňového cyklu Tiché písně (1977, Тихі Пісні).Sylvestrov. Silent songs. Ukrainian Live Classic. Dostupné online V německém překladu se balada objevuje na hudebním albu Buch der Balladen od hudební skupiny Faun z roku 2009.Buch der Balladen. Diskografie.cz. Dostupné online Podle balady složila píseň také kanadská skladatelka Loreena McKennitt a zařadila jí do svého alba Lost Souls (2018).Loreena McKennitt: Lost Soul. Diskografie.cz. Dostupné online
Film thumb|The Poet of the Peaks (1915) The Poet of the Peaks (1915), americký krátký němý film natočený podle balady, režie B. Reeves Eason.The Poet of the Peaks. Internet Movie Database (IMDb). dostupné online La Belle Dame sans Merci (1921), francouzský němý film zabývající se archetypem femme fatale, režie Germaine Dulac.La belle dame sans merci. Internet Movie Database (IMDb). Dostupné online La Belle Dame Sans Merci by John Keats (1997), americký krátký film, režie Jonathan Glendening.La Belle Dame Sans Merci by John Keats. Internet Movie Database (IMDb). Dostupné online La Belle Dame sans Merci (2005), americký krátký film, režie Hidetoshi Oneda.La Belle Dame Sans Merci. Internet Movie Database (IMDb). Dostupné online The Merciless Beauty (2016), anglický krátký film podle balady, režie Michael Groom.The Merciless Beauty. Internet Movie Database (IMDb). Dostupné onine České překlady s ukázkami Jaroslav Vrchlický in Moderní básníci angličtí. Praha: Josef. R. Vilímek 1898.Moderní básníci angličtí. Praha: Městská knihovna v Praze 2011. Přeložil Jaroslav Vrchlický. S. 370. Dostupné online Josef Václav Sládek pod názvem Lesní panna in Spisy básnické II. Praha: Jan Otto 1907SLÁDEK, Josef Václav. Spisy básnické II. Praha: Jan Otto 1907. Překožil Josef Václav Sládek. S. 451. Dostupné online František Bíbl in KEATS, John: Básně. Praha: František Borový 1926.KEATS, John: Básně. Praha: František Borový 1926. Přeložil František Bíbl. S. 22. Dostupné online Jarmila Urbánková in Duhové mosty, výbor ze světové poezie 19. století. Praha: Albatros 1973.Duhové mosty, výbor ze světové poezie 19. století. Praha: Albatros 1973. Přeložila Jarmila Urbánková. S. 12 Jarmila Urbánková. Tři stálice: William Wordsworth, John Keats, P.B. Shelley. Praha: Československý spisovatel 1974.Tři stálice: William Wordsworth, John Keats, P.B. Shelley. Praha: Československý spisovatel 1974. Přeložila Jarmila Urbánková. S. 95 Hana Žantovská in Keats. John. Obrys krásy. Praha: Mladá fronta 1977,KEATS. John. Obrys krásy. Praha: Mladá fronta 1977. Přeložila Hana Žantovská. S. 86 Jarmila Urbánková in Duhové mosty, výbor ze světové poezie 19. století. Praha: Albatros 1980. 2. vydání.Duhové mosty, výbor ze světové poezie 19. století. Praha: Albatros 1980. 2. vydání. Přeložila Jarmila Urbánková. S. 12 Hana Žantovská: in KEATS, John. Déšť z plané růže. Praha: Mladá fronta 1994.KEATS, John. Déšť z plané růže. Praha: Mladá fronta 1994. Přeložila Hana Žantovská. S. 100. Hana Žantovská: in KEATS, John. Déšť z plané růže. Praha: Vyšehrad 2018. 2. vydání.KEATS, John. Déšť z plané růže. Praha: Vyšehrad 2018. 2. vydání. Přeložila Hana Žantovská. S. 100. Václav Z. J. Pinkava pod názvem Nelidská krasavice in Překlady anglické poezie.PINKAVA, Václav Z. J. Nelidská krasavice Dostupné online
Jaroslav Vrchlický (1898) Co je ti, bledý rytíři, tak zmaten, váháš, v tváři žel, již svadlo sítí u jezer, pták oněměl.
Co je ti, bledý rytíři, tak zhublý jsi a zdrán, veverky sýpka plna jest, však pustý lán.
Na čele tvém zřím liliji jest vlhká děsem, zimnicí však svadne bledá růže též tvé na líci.