Josef von Schmerling ( Joseph Reichsritter und Edler von Schmerling) (8. prosince 1806 Hietzing – 8. září 1884 Bad Aussee) byl rakousko-uherský generál. V armádě sloužil od roku 1828, vyznamenal se především v bojích revolučních let 1848–1849, kdy rychle postupoval v hodnostech. Ve vojsku nakonec dosáhl hodnosti polního zbrojmistra (1868) a v letech 1868–1878 byl zástupcem vrchního velitele c. k. zeměbrany. Po odchodu do výslužby byl jmenován členem Panské sněmovny. Jeho starším bratrem byl rakouský politik Anton von Schmerling.
Životopis náhled|vlevo|upright|Polní zbrojmistr Josef von Schmerling (1868) Pocházel ze staré rodiny povýšené v roce 1707 do šlechtického stavu s titulem rytíř. Narodil se jako druhý z pěti synů apelačního rady Josefa Schmerlinga (1774–1828), matka Elisabeth (1784–1851) byla dcerou právníka a rektora vídeňské univerzity Franze von Zeillera.Rodina Josefa Schmerlinga na webu geni.com dostupné online Josef po absolvování gymnázia studoval filozofii a práva na univerzitě ve Vídni, ale v roce 1828 vstoupil do armády. Začínal jako praporčík u 7. pěšího pluku, poté sloužil u různých posádek a rychle postupoval v hodnostech (poručík 1831, nadporučík 1833). Několik let sloužil v Brně, kde byl v roce 1839 povýšen na kapitána,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1839; s. 410 dostupné online později byl přeložen do Itálie a sloužil v Miláně.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1844; s. 404 dostupné online
Vyznamenal se v revolučních letech 1848–1849, kdy pod maršálem Radeckým bojoval v Itálii. Vyznamenal se v bitvě u Novary (1849), nedlouho poté byl pod ním u pevnosti Croce Bianca zastřelen kůň. Během revoluce byl povýšen na majora (1848), podplukovníka (1848) a plukovníka (1849), byl náčelníkem štábu II. armády a poté krátce velitelem brigády v Praze.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes, Vídeň, 1850; s. 98, 511 dostupné online V roce 1850 dosáhl hodnosti generálmajora a jako zplonomocněnec byl vyslán k vojenskému výboru Německého spolku ve Frankfurtu. Zde byl současně velitelem brigády spolkového vojska a jako diplomat setrval ve Frankfurtu do roku 1858.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1858; s. 102 dostupné online
náhled|vlevo|Hrobka Josefa Schmerlinga na hřbitově v Hietzingu V roce 1858 byl povýšen na polního podmaršála a jmenován velitelem pevností v Rastattu a Mohuči. V letech 1859–1860 byl přednostou vojenské kanceláře vrchního velitele armády arcivévody Viléma.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1859; s. 45, 58 dostupné online Poté byl přeložen na ministerstvo války, kde v letech 1861–1862 zastával funkci náměstka ministra. V letech 1862–1866 byl velitelem VII. armádního sboru v Trevisu,Přehled velitelů armádních sborů rakouské armády 1849–1878 na webu austro-hungarian army dostupné online mezitím během polského povstání v roce 1863 dočasně působil v Haliči. Od léta do prosince 1865 byl kromě Trevisa současně velitelem ve Veroně. Kvůli zlomenině nohy na velitelský post rezignoval v květnu 1866. Do aktivní služby se vrátil v roce 1867 jako vrchní velitel v Banátu se sídlem v Temešváru.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1867; s. 106, 122 dostupné online V roce 1868 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a ve spolupráci s arcivévodou Rainerem pomáhal zorganizovat nově zřízenou vojenskou složku c. k. zeměbrany. V letech 1868–1878 byl zástupcem vrchního velitele zeměbrany arcivévody Rainera. K datu 19. října 1878 byl penzionován.Služební postup Josefa Schmerlinga in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 164 dostupné online
Zemřel v Bad Aussee 8. září 1884 ve věku 78 let, pohřben byl na hřbitově v Hietzingu.BAUER, Werner T.: Wiener Friedhofsführer; Vídeň, 2004; s. 157 ISBN 3-85439-335-0
Tituly a ocenění V roce 1859 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence. Od roku 1860 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 67.Přehled majitelů pluku č. 67 in: Schematismus für das k. u. k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 560 dostupné online Po odchodu do výslužby byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny (1879). Během vojenské služby obdržel řadu vyznamenání, jak rakouských, tak zahraničních, a to především v souvislosti s dlouholetým diplomatickým působením ve Frankfurtu. Za aktivní účast ve válkách byl nositelem rytířského kříže a velkokříže Leopoldova řádu (obojí s válečnou dekorací), nositelem Vojenského záslužného kříže, v Rakousku dále obdržel Řád železné koruny I. třídy a rytířský kříž Řádu Františka Josefa. Od zahraničních panovníků získal pruský Řád červené orlice I. třídy s brilianty, velkokříž hesenského Vilémova řádu, lucemburského Řádu dubové koruny, dále byl komandérem bádenského Řádu zähringenského lva a belgického Leopoldova řádu.Přehled řádů a vyznamenání Josefa Schmerlinga in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 305 dostupné online
Rodina Všichni Josefovi sourozenci dosáhli vysokého postavení v různých sférách veřejného života. Mladší bratr Rainer von Schmerling (1810–1892) vystudoval medicínu, později byl osobním lékařem arcivévody Albrechta a získal titul dvorního rady. Další bratr Moritz von Schmerling (1822–1882) byl právníkem a v letech 1867–1882 prezidentem správního soudního dvora. Ze sourozenců nejvíce vynikl nejstarší bratr Anton von Schmerling (1805–1893), který dlouhodobě působil v politice, v letech 1860–1865 byl státním ministrem a nakonec prezidentem nejvyššího soudního dvora.Rodina Antona Schmerlinga na webu města Jihlava dostupné online
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Životopis Josefa Schmerlinga na webu rakouského parlamentu Josef von Schmerling in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Tajní radové Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu dubové koruny Kategorie:Nositelé Řádu zähringenského lva Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu Adolfa Nasavského Kategorie:Nositelé Řádu svatého Josefa Kategorie:Narození 8. prosince Kategorie:Narození v roce 1806 Kategorie:Úmrtí 8. září Kategorie:Úmrtí v roce 1884 Kategorie:Pohřbení na hřbitově v Hietzingu Kategorie:Muži