Městská knihovna v Praze je největší veřejná knihovna v hlavním městě Praze. Jde o otevřenou instituci, která nabízí přístup k beletrii i k literatuře naučné pro děti a dospělé. Ve fondu má CD s hudbou i mluveným slovem, DVD s českými i zahraničními filmy, dále mapy, noty, MP3, noviny a časopisy, grafiky a reprodukce. Zajišťuje svým čtenářům bezplatný přístup k mezinárodním informačním databázím, ale také umožňuje veřejnosti využívat internet na PC nebo bezplatné připojení k wi-fi. Knihovna kromě informačních a rešeršních služeb pořádá akce pro veřejnost, koncerty, divadelní a taneční představení, besedy s autory, módní přehlídky, diskuse.
Historie náhled|Šest alegorií od Ladislava Kofránka nad hlavním vstupem|vlevo náhled|upright|Idiom, tubus z knih ve foyeru První veřejná knihovna v Praze zahájila činnost 1. července roku 1891. Na počátku měla 3 370 knih, které byly využívány v půjčovně a čítárně. Od roku 1903 nalezla své trvalé umístění na nároží Platnéřské ulice, Žatecké ulice a Mariánského náměstí na Starém Městě, tedy v místech, kde stojí i její nynější Ústřední budova. V letech 1898–1920 byl ředitelem knihovník a známý básník Antonín Sova, který začal budovat systém katalogů, založil prvních šest poboček a snažil se prosadit, aby knihovna získala „důstojnou budovu ve středu města“.
Dne 1. ledna 1922 vstoupil v platnost zákon spojující Prahu a dalších 38 měst a obcí. Vzápětí byl schválen návrh na spojení knihoven těchto obcí a na vytvoření jednotné Knihovny hlavního města Prahy. Knihovní síť tvořila Ústřední knihovna a dalších 40 knihoven na území města. Fond měl asi 260 tisíc svazků a ročně se uskutečnilo takřka 700 tis výpůjček. Došlo ke sjednocení signatur a katalogů a k centralizování nákupu knih. Vznikaly i další knihovny, v roce 1938 byla knihovna na 50 místech v Praze (knihovní fond 640 tisíc svazků, počet výpůjček cca 2 miliony). Významnou roli v rozvoji knihovny sehrál dr. Jan Thon, který byl jejím ředitelem v letech 1920–1942 a 1945–1948.
V době německé okupace došlo k vyřazení tisíců knih, z nacistického hlediska závadných rasově, politicky a ideologicky, několik pracovníků knihovny bylo uvězněno. Rok 1945 znamenal obnovení normální činnosti a návrat vyřazených knih, ale po únoru 1948 nastala totální ideologizace veškeré činnosti knihovny a značný organizační chaos. Došlo k vyřazování a likvidaci části fondu a také k personálnímu postihu řady kvalifikovaných pracovníků.
Ve druhé polovině 50. let byla postupně obnovována odborná úroveň knihovny, 60. léta přinesla rozvoj knihovnických služeb. V roce 1966 se MKP stala spoluorganizátorem pražského sympozia o velkoměstských knihovnách a jedním z iniciátorů vzniku INTAMEL (Mezinárodní sdružení velkoměstských knihoven). Svým akčním programem se roku 1968 knihovna přihlásila k požadavkům tzv. pražského jara. Bylo otevřeno 12 nových poboček a zřízena další specializovaná oddělení (např. studovna pragensií). Součástí knihovny se stala i „Lidová univerzita vědy, techniky a umění“, zabývající se osvětovou a kulturně vzdělávací činností, která v relativně příznivém ovzduší doby získala knihovně značnou popularitu.
Takzvaná „normalizace“ 70. let přinesla opět silný ideologický tlak, vytváření nových „libri prohibiti“, úplné zmrazení mezinárodní spolupráce a celkovou stagnaci knihovny. Od konce 70. let došlo postupně k vnitřní obnově práce knihovny. Revoluce v roce 1989 znamenala návrat ke standardnímu postavení knihovny v demokratické společnosti.
náhled|Tomáš Řehák, ředitel V roce 2015 provozovala MKP 40 poboček a tři bibliobusy. Největší knihovnou v síti je Ústřední knihovna na Mariánském náměstí. Ředitelem knihovny je od roku 2002 Tomáš Řehák.
V současné době se jedná o jednu z nejvýznamnějších a rovněž nejštědřeji financovaných knihoven v Česku. Knihovna má celostátní význam i proto, že data o jednotlivých knihách poskytuje ostatním knihovnám v ČR a má tak vliv na fungování české knihovní sítě.
V září 2026 předala Dagmar Havlová Městské knihovně v Praze licenci k dílu Václava Havla.
Ředitelé a správci knihovny 1910–1920Antonín Sova (1864–1928)Čermáková, Zdeňka; Lukavec, Jan. Městská knihovna v zrcadle času (1891–2016). Praha: Městská knihovna v Praze, 2016. Kapitola: Přehled ředitelů Městské knihovny v Praze, s. 155. pdf. [cit. 2023-02-24]. Dostupné onlineSova, Antonín, 1864-1928. SCK - Slovník českých knihovníků. Databáze Národní knihovny ČR. 2008/05/13. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online1920–1942PhDr. Jan Thon (1886–1973)Thon, Jan, 1886-1973. SCK - Slovník českých knihovníků. Databáze Národní knihovny ČR. 2007/11/30. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online1942–V/1945Dr. Jan Grmela (1895–1957)Grmela, Jan, 1895-1957. SCK - Slovník českých knihovníků. Databáze Národní knihovny ČR. 2020/04/13. [cit. 2023-02-24]. Dostupné onlineV/1945–XI/1948PhDr. Jan Thon (od února 1948 souběžně se správcem)II/1948–VI/1949Jaroslav Frey (1902–1983), pověřen vedením knihovnyFrey, Jaroslav, 1902-1983. SCK - Slovník českých knihovníků. Databáze Národní knihovny ČR. 2007/11/30. [cit. 2023-02-24]. Dostupné onlineVI/1949–IV/1950PhDr. Jaroslav Kunc (1912–1983)Kunc, Jaroslav, 1912-1983. SCK - Slovník českých knihovníků. Databáze Národní knihovny ČR. [cit. 2023-02-24]. Dostupné onlineX/1951–II/1954Josef ŠmídtČermáková, Zdeňka; Lukavec, Jan. Městská knihovna v zrcadle času (1891–2016). Praha: Městská knihovna v Praze, 2016. Kapitola: Těžká léta padesátá, s. 59. pdf. [cit. 2023-02-24]. Dostupné onlineII/1954–II/1957Josef Hušek (1912–1981)Hušek, Josef, 1912-1981. SCK - Slovník českých knihovníků. Databáze Národní knihovny ČR. 2017/11/03. [cit. 2023-02-24]. Dostupné onlineIII/1957–X/1970PhDr. Rudolf Málek (1919–2001)Málek, Rudolf, 1919-2001. SCK - Slovník českých knihovníků. Databáze Národní knihovny ČR. 2008/01/17. [cit. 2023-02-24]. Dostupné onlineXI/1970–IX/1978RNDr. Vladana Čeledová (* 1919)Čeledová, Vladana, 1919. SCK - Slovník českých knihovníků. Databáze Národní knihovny ČR. 2020/02/10. [cit. 2023-02-24]. Dostupné onlineX/1978–VI/2002Mgr. Anna Bimková (* 1941)Bimková, Anna, 1941. SCK - Slovník českých knihovníků. Databáze Národní knihovny ČR. 2009/08/18. [cit. 2023-02-24]. Dostupné onlineVII/2002–dosudRNDr. Tomáš Řehák (* 1964)
Ústřední knihovna vlevo|náhled|Interiér hlavní budovy Ústřední knihovna sídlí v domě čp. 98/I na Mariánském náměstí na Starém Městě, s bočními fasádami v ulicích Valentinská 2 a Žatecká 1. Byla postavena v letech 1925–1928 podle projektu Františka Roitha z prostředků Pražské městské pojišťovny. Byla to první účelová knihovnická stavba v Československu a zároveň jedna z nejmodernějších v Evropě. Byla dimenzována pro širokou škálu nejen knihovnických, leč i koncertních, osvětových a výstavních činností. Rozsáhlé a moderně pojaté skladištní zázemí umožňovalo dynamický růst knihovního fondu. Budovu vystavěly firmy Václava Nekvasila a bratří Kavalírů. Dílčí přestavby se uskutečnily v letech 1936-1937 a 1939 (arch. Jan Sokol pro sbírku starého umění), 1958, 1963 (úprava hlediště velkého sálu) a 1988-1989 (Bohumil Fanta: zastřešení dvora). VLČEK Pavel (editor) a kolektiv, Umělecké památky Prahy, Staré Město a Josefov. Academia Praha 1995, s. 174-175. Poslední rekonstrukce proběhla v letech 1996–1997 a restaurátoři se snažili budovu uvést do stavu, v jakém vítala první čtenáře před sedmdesáti lety.
Ve foyer budovy je od roku 1998 umístěn tzv. Idiom, sloup z 8000 knih, slovenského umělce Mateje Kréna.
Hlavní vchod kryje pětiosý portikus. V jeho oknech jsou dekorativní mříže podle návrhu Karla Štipla, a nad nimi malé tympanony s pěti plastikami, symbolizujícími odvětví lidské práce. Na portiku je na balkóně 1. patra umístěno šest soch alegorií umění od sochaře Ladislava Kofránka. Sochy představují po řadě literaturu, sochařství, hudbu, filosofii, drama a stavitelství. Plocha fasády je obložena hořickým pískovcem a dělí ji jednoduché římsy. Plastickou výzdobu se znaky města Prahy má i tympanon nad levým bočním vchodem v podloubí, vedoucím do rezidence pražského primátora.
Informační středisko v Ústřední knihovně Informační středisko vzniklo v roce 1998 po celkové rekonstrukci Ústřední knihovny, při které došlo jak ke stavebním úpravám, tak k úplné automatizaci knihovnických agend. Informační středisko bylo vytvořeno za účelem poskytování informací o Městské knihovně v Praze (provozní doba, poskytované služby, knihovní fond, vyhledávání v elektronickém katalogu), dále poskytování faktografických (vyhledávání konkrétních informací), bibliografických (vytvoření seznamu titulů k danému tématu) a referenčních informací (informace o tom, kde jinde by Vám odborně pomohli). Služby Informačního střediska mohou bezplatně využívat všichni návštěvníci hlavního města, jelikož k jeho využívání není potřeba vlastnit čtenářský průkaz. K vyhledávání informací knihovníci využívají příruční fond, elektronické zdroje, elektronický katalog, Internet, informační materiály (např. letáky, brožury). Jelikož je Informační středisko součástí Ústřední knihovny, je provozní doba stejná jako v knihovně.
Příruční fond Zpočátku obsahoval příruční fond cca 700 svazků (základní encyklopedie, slovníky, příručky, tištěné Sbírky zákonů od roku 1992). Postupně se fond rozrůstal o dokumenty týkající se Evropské unie. Dále v Informačním středisku najdete kulturní programy, letáky, plakáty a propagační materiály pražských (případně celostátních) institucí a organizací. V současnosti knižní fond obsahuje cca 200 svazků. Ke zmenšení fondu došlo nejen z důvodu převedení většiny knih na absenční půjčování, ale také kvůli využívání elektronických informačních zdrojů prostřednictvím internetu a licencovaných databází.
Elektronické zdroje Mezi elektronické zdroje, které Informační středisko nabízí, patří například databáze NewtonOne (jedná se o kompletní mediální archiv od roku 1996) a Beck-online (denně aktualizovaná sbírka právních předpisů). Další databáze jsou dostupné i z domova (např. EBSCO, Oxford Music Online, Naxos Music Library).
Počítačová studovna V počítačové studovně je k dispozici pro uživatele zdarma 10 počítačů pro práci s internetem. Je možné využít již nainstalované kancelářské programy LibreOffice nebo OpenOffice, které slouží buď pro psaní textů nebo k vytváření tabulek či prezentací. Dále je k dispozici Adobe Reader, díky kterému je možné si prohlížet PDF dokumenty, Skype či editor fotografií. K počítačům lze připojit USB flash disk a vlastní sluchátka. Prostřednictvím tiskárny uživatelé mohou vytisknout dokumenty (černobílý i barevný tisk), jedná se však o placenou službu.
Pokud čtenář vlastní platný čtenářský průkaz a nemá vůči knihovně žádné závazky (např. zpozdné, náhrady škod), může využívat služby počítačové studovny 60 minut denně s tím, že si jednou týdně může zarezervovat jednu hodinu. Uživatelé bez platného čtenářského průkazu mají nárok na 30 minut denně bez možnosti rezervace.
Pro používání internetu ve studovně musí uživatelé respektovat pravidla: uživatel nesmí měnit nastavení PC, instalovat žádné programy a vykonávat činnost, která by vedla k poškození PC pokud vzniknou knihovně náklady v důsledku neadekvátního používání PC, je uživatel povinen náklady uhradit uživatel musí respektovat právní řád České republiky a soukromí ostatních uživatelů (např. neporušovat autorská práva, nevytvářet internetové stránky propagující rasismus nebo podněcující k užívání drog a šíření pornografie)
Pragensia Další nedílnou součástí Informačního střediska je specializované oddělení – Pragensia. K prezenčnímu studiu je uživatelům k dispozici fond, který obsahuje téměř 9000 knihovních jednotek a každým rokem se jeho počet navyšuje. Do fondu spadají monografie, brožury, průvodce, plány, mapy, regionální tisky, periodika, soubory výstřižků na jednotlivá pragensijní témata a CD-romy. Fond je uspořádaný tematicky: pražské dějiny, politika a ekonomika pražská kultura, umění a společnost pražský místopis pražská příroda, věda a technika beletrie o Praze