Matka Boží Vlachernská (řecky: Theotokos z Blachernae Θεοτόκος των Βλαχερνών, Θεοτόκος η Βλαχερνίτισσα) nebo Panna Maria Blachernská (Παναγία η Βλαχερνίτισσα) je enkaustická ikona ze 7. století představující Přesvatou Bohorodici a věčně panenskou Marii, k jejíž cti byl v konstantinopolské čtvrti Vlacherny postaven Vlachernský chrám. Název Vlacherny nebo Blacherny je pravděpodobně odvozen od lidu jménem Vlach nebo Blach, kteří přišli do Konstantinopole z dolního Podunají, z Valašska.
Historie ikony Ikona Matka Boží Vlachernská patří k těm starobylým ikonám, jejichž vznik legenda připisuje evangelistovi Lukášovi. Ikona byla původně uchovávána v evangelistově vlasti Antiochii a poté byla přenesena do Jeruzaléma. Císařovna Eudokia ji v roce 439 převezla z Jeruzaléma do Konstantinopole spolu s dalšími křesťanskými relikviemi. Ikona byla darována Pulcherii, sestře císaře Theodosia II. a ta ji umístila ve Vlachernském chrámu, po kterém ikona dostala své jméno.
Ikona Matka Boží Vlachernská byla uctívaným palládiem města Konstantinopole a byzantských císařů. Podle svaté tradice byla ikona vyrobena z vosku spojeného s popelem křesťanských mučedníků, kteří byli zabiti v 4.-5. století.
V období obrazoborectví ikonu zazdili i s hořící lampádkou ve stěně monastýru Pantokrator, kde se nacházela přibližně 100 let. Ikona v úkrytu zůstala i během dobývání Konstantinopole křižáky.
O existenci Ikony dokládají svědectví ruští poutníci a Štěpán Novgorodský, který ve 14. století navštívil Konstantinopol, píše o slavnostních procesích konaných s Vlachernskou ikonou. Stejně jako mnoho jiných svatých předmětů byzantské tradice se ikona (nebo její opis) znovu objevila na hoře Athos v polovině 17. století.
Athoští mniši poslali ikonu v roce 1653 do Moskvy jako dar caru Alexejovi I. Konstantinopolský obchodník Demetrios Costinari přivezl ikonu do Moskvy 16. října 1653 spolu s dopisem patriarchy Paisia I.https://en.wikipedia.org/wiki/Paisius_I_of_Constantinople, který potvrdil pravost ikony. Car se s ním osobně setkal a poté nechal ikonu zasvětit v hlavním Uspenském chrámu a umístil ji naproti ikoně Matky Boží Vladimirské – palládia Ruska.Ikona Matka Boží Vlachernská se stala uctívanou přímluvkyní proti nepřátelským nájezdům: Alexej Michajlovič si ji ihned po jejím příjezdu do Moskvy vzal s sebou do války a po návratu ji podle Pavla Aleppského "nosil před sebou". Během smolenského tažení roku 1654 byla ikona umístěna naproti carovi v saních. Postupně však začalo její uctívání upadat a když v roce 1812 vstoupila napoleonská armáda do Moskvy, ikona nebyla z Uspenského chrámu evakuována a po válce byla nalezena poškozená.
Ikonu vsadili do nové cypřišové desky a ozdobili stříbrnou řízou a umístili ikonu nacházela v bočním Petropavlovském oltáři Uspenského chrámu. V roce 1918, po Říjnové revoluci, byla ikona přemístěna do chrámu Povýšení kříže na Vozdviženské ulici. V roce 1931 se Vlachernská ikona dostala do sbírek moskevských kremelských muzeí.
Charakteristika Rozměry ikony jsou 46 × 37,5 × 4 cm a patří k ikonografickému typu Odigitria. Je provedena technikou voskové práce, jedná se o reliéfní obraz. Pavel Aleppský, který navštívil Moskvu v roce 1655, o ní napsal: "K velkému překvapení pozorovatele ikona není namalována barvami, ale jakoby tělesně nebo zobrazena tmelem, neboť části jejího těla silně vystupují z povrchu desky a vzbuzují úctu... Je to, jako by byla ztělesněná".
Samotná vosková pasta je vyrobena "směsí svatých relikvií a dalších vonných látek", tj. ikona sama je jakýmsi relikviářem. Prameny z 19. století uvádějí, že mezi relikviemi použitými k napsání ikony byl popel mučedníků z Nikomédie – zahynuli roku 303 v Nikomédii (svátek 28. prosinec) a popel ctihodných otců na Sinaji a Raithe zabitých (svátek 14. leden)https://pravoslav.or.cz/kalendarium/kalendar-2023-diar.pdf. náhled|Stroganovovský opis ikony Matky Boží Vlachernské Důkladné restaurování ikony v roce 1674 svědčí o jejím starobylém původu, ale její stáří se nepodařilo přesněji určit, neboť název ikony přivezené do Moskvy "Vlachernská" se objevuje až v polovině XVII. století v dopise patriarchy Paisije. Tímto epitetonem se v Byzanci obvykle označovaly obrazy ikonografického typu Oranta, jejichž mozaika podle N. P. Kondakova zdobila apsidu ve Vlachernském chrámu.
Opisy Existují tři moskevské opisy ikony, které vznikly v různých dobách:
1) opis patřící rodině Stroganovovů a od poloviny 18. století rodině Golicynů. Starobylý původ ikony je spojen s rodinnou legendou Stroganovovů a Golicynů, podle níž byla caru Alexeji Michajloviči přivezena z Konstantinopole ne jedna, ale dvě ikony; opis se nachází v Treťjakovské galerii
2) opis se nachází ve Vysokopetrovském monastýru
3) opis se nachází v muzeu Andreje Rublova
Uctívání Ikona Matka Boží Vlachernská je uctívána pravoslavnou církví 7. července – "Odigitria Vlachernská", přenesení na Rus roku 1654 a 5. velkopostní sobotu – akathistu; 2. července v den svátku Položení roucha Přesvaté Bohorodice ve Vlachernách (5. stol.). Již od byzantských dob je ikona pokládána za zázračnou ochranitelku. V roce 626, během obléhání Konstantinopole Peršany, Avary a Slovany, s ní patriarcha Sergios obcházel hradby Konstantinopole a podle Paschální kroniky nepřátelé ustoupili s tím, že na hradbách spatřili Matku Boží. Od té chvíle vznikla tradice nosit tuto ikonu každý rok v postní době z Vlachernského chrámu do císařského paláce, kde zůstávala až do pondělí Světlého týdne.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Bohorodička Ikona Akathist Matka Boží Vladimírská Chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodice (Moskva) Chrám Matky Boží Vlachernské
Externí odkazy
Blachernitissa Translation of the Blachernae icon of the Mother of God to Russia
Kategorie:Byzantské malířství Kategorie:Křesťanská ikonografie Kategorie:Pravoslaví Kategorie:Výtvarné umění Kategorie:Obrazy Madony s dítětem Kategorie:Obrazy Panny Marie