Gunnbjørn (, někdy též Hvitserk) je nejvyšší hora Grónska a tím i nejvyšší bod Dánského království. Zároveň jde o nejvyšší horu, která leží severně od severního polárního kruhu, a bývá proto označována také jako nejvyšší hora Arktidy. Vrchol dosahuje nadmořské výšky přibližně 3 694 m a tvoří výrazný nunatak, tedy skalnatý vrchol vyčnívající nad okolní ledovec či pevninský led.
Poloha a charakteristika Gunnbjørn se nachází ve východní části Grónska v pohoří Watkins na území obce Sermersooq, v oblasti tradičně označované jako Ittoqqortoormiit. Leží asi 60 km od neobydleného úseku východního pobřeží mezi osadami Tasiilaq a Ittoqqortoormiit. Pohoří Watkins obsahuje několik dalších vrcholů s výškou přes 3 500 m.
Hora je typickým nunatakem – skalním masivem, který proráží okolní pevninský led a ledovce východního Grónska; v jejím bezprostředním okolí leží zejména ledovce Christian IV, Kronborg a Rosenborg. Udávaná výška vrcholu se v literatuře mírně liší; často bývá zaokrouhlena na 3 700 m, současné topografické zdroje ale uvádějí hodnotu kolem 3 694 m. Díky prominenci 3 694 m a topografické izolaci přibližně 3 254 km směrem k vrcholu Mittelhorn v Alpách patří Gunnbjørn k nejvýraznějším a nejizolovanějším horám světa.
Podle geologických studií je masiv tvořen především plošnými čedičovými výlevy (tzv. flutbasalty) paleogenního stáří, které souvisejí s vývojem severoatlantického vulkanického provincie.
Název Hora je pojmenována po vikingském mořeplavci Gunnbjørnu Ulfssonovi, který podle islandských ság kolem roku 875 jako první Evropan spatřil Grónsko. V sagové literatuře se vrchol někdy ztotožňuje s horou označovanou jako Hvítserkr (doslova „bílý šat“), o níž je známo pouze to, že se nacházela na východním pobřeží Grónska.
Historie výstupů První doložený výstup na Gunnbjørn se uskutečnil 16. srpna 1935. Vrcholu tehdy dosáhla pětičlenná expedice ve složení Augustine Courtauld, Jack Longland, Ebbe Munck, Harold G. Wager a Lawrence Rickard Wager. Druhý zaznamenaný výstup proběhl až roku 1971 a třetí v roce 1987. Odlehlá poloha zhruba 60 km od pustého pobřeží a náročný ledovcový terén v okolí způsobují, že hora je i nadále cílem jen omezeného počtu horolezeckých expedic. Přístup obvykle zajišťují vrtulníky nebo letadla se lyžovým podvozkem, často startující z Islandu.
Odkazy Reference
Externí odkazy
G4 Expedition, Watkins Mountains 2004 – fotografie a zpráva z výpravy Přehled výstupů na Gunnbjørn a další vrcholy Watkinsova pohoří N. Henriksen a kol.: Greenland from Archaean to Quaternary. Descriptive text to the Geological map of Greenland 1:2 500 000 – souhrnný přehled geologie Grónska C. K. Brooks: The East Greenland rifted volcanic margin – přehled paleogenní vulkanické provincie ve východním Grónsku P. Japsen a kol.: Episodic burial and exhumation in North-East Greenland before and after opening of the North-East Atlantic – moderní studie vývoje reliéfu severovýchodního Grónska
Kategorie:Třítisícovky v Grónsku