Acubens je vlastní jméno hlavní složky hvězdného systému Alfa Cancri (α Cancri, zkráceně α Cnc) v souhvězdí Raka. Jasná složka A dosahuje zdánlivé hvězdné velikosti přibližně 4,2, takže je za tmavé oblohy viditelná pouhým okem. Přesto není nejjasnější hvězdou souhvězdí; Bayerovo písmeno alfa samo o sobě pořadí podle jasnosti nezaručuje. Paralaxa složky A z katalogu Gaia DR3 odpovídá vzdálenosti přibližně 178 světelných let neboli 54,6 parseku. Hvězda se ke Sluneční soustavě přibližuje radiální rychlostí asi 14,8 km/s.
Uspořádání systému Na obloze je Acubens doprovázen mnohem slabší složkou α Cancri B. Při měření provedeném v roce 2018 činila jejich úhlová vzdálenost 10,30 obloukové vteřiny a poziční úhel 321°. Při měření z roku 1825 byla vzdálenost přibližně 10,0 obloukové vteřiny. Změna polohy je pomalá a spolehlivá oběžná dráha dvojice dosud nebyla vypočtena.
Gaia DR3 změřila u složky B paralaxu 18,7660±0,0234 mas, která odpovídá vzdálenosti 173,8±0,2 světelného roku. Obě složky se tedy nacházejí v podobné vzdálenosti, jejich naměřené vlastní pohyby se však znatelně liší. Starší katalog fyzických vícenásobných hvězd dvojici považoval za gravitačně spojený systém, přesné parametry její dráhy ale nejsou známy.
Ve starší literatuře se objevovalo tvrzení, že také jasná složka A je těsnou dvojhvězdou se dvěma podobně jasnými členy vzdálenými asi 0,1 obloukové vteřiny. Odtud pocházejí popisy Acubens jako trojhvězdy. Přesné měření při zákrytu hvězdy Měsícem v roce 2014 však těsného průvodce složky A neodhalilo. Pozorování vyloučilo průvodce s rozdílem jasnosti menším než pět hvězdných velikostí pro promítnutou vzdálenost větší než přibližně 0,003 obloukové vteřiny. Údajná těsná složka proto není v infoboxu uvedena jako potvrzená hvězda.
Vlastnosti Hlavní složka Acubens je chemicky pekuliární hvězda typu Am, tedy hvězda třídy A s neobvykle silnými spektrálními čarami některých kovů. Její podrobná spektrální klasifikace kA7 V mF0/2 III/IV Sr vyjadřuje, že různé skupiny čar odpovídají různým běžným spektrálním typům: čára ionizovaného vápníku se podobá hvězdě A7 hlavní posloupnosti, zatímco vodíkové a kovové čáry připomínají pozdější typy kolem F0 až F2. Označení Sr upozorňuje na výrazné čáry stroncia. Složitý zápis tedy popisuje chemické zvláštnosti spektra, nikoli počet hvězd v systému.
Hmotnost hlavní hvězdy se odhaduje přibližně na 2,1 hmotnosti Slunce. Z modelování jejího záření vychází poloměr asi 3,66 poloměru Slunce a zářivý výkon přibližně 49násobný oproti Slunci. Interferometrická měření dávají efektivní teplotu kolem 7 943 K. Promítnutá rychlost rotace činí asi 75 km/s.
Složka B je výrazně chladnější a slabší. Modelové údaje v katalogu vstupních cílů družice TESS uvádějí efektivní teplotu přibližně 4 205 K, hmotnost 0,66 hmotnosti Slunce, poloměr 0,67 poloměru Slunce a zářivý výkon asi 0,13násobku slunečního. Jde tedy o běžnou chladnou hvězdu hlavní posloupnosti, nikoli o druhou hvězdu podobnou hlavní složce Acubens.
Acubens je vedena pod označením NSV 4327 v katalogu podezřelých proměnných hvězd. Starší měření uvádějí rozsah zdánlivé hvězdné velikosti 4,20 až 4,27. Typ proměnnosti ani spolehlivá perioda však nebyly stanoveny, a proto není vhodné ji označovat za potvrzenou proměnnou hvězdu.
Pozorování Hvězda leží blízko ekliptiky, a proto ji může zakrýt Měsíc. Takový zákryt umožňuje sledovat změnu jasnosti během velmi krátké doby a zjišťovat průvodce s úhlovou vzdáleností mnohem menší, než jakou lze běžně rozlišit na přímém snímku. Právě touto metodou bylo v roce 2014 zpochybněno dřívější tvrzení o těsném průvodci složky A.
Pojmenování Označení Alfa Cancri je Bayerovo označení systému. Vlastní jméno Acubens schválila Mezinárodní astronomická unie pro jeho hlavní složku α Cancri A, nikoli pro případné další hvězdy systému.
Jméno Acubens pochází z arabského výrazu al-zubānā, který znamená „klepeta“. Historické varianty Sertan a Sartan jsou odvozeny z arabského al-saraṭān, tedy „rak“ nebo „krab“. Jména Acubens, Sertan a Sartan byla užívána také pro hvězdu Ióta Cancri, která v obrazci souhvězdí představuje druhé klepeto Raka.
Johann Elert Bode použil ve svém atlasu z roku 1801 označení α2 Cancri, zatímco jako α1 Cancri označil hvězdu 60 Cancri. Tato horní čísla se později přestala běžně používat.
Odkazy Reference
Externí odkazy Acubens v databázi SIMBAD Systém v katalogu Washington Double Star Katalog vlastních jmen hvězd IAU
Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Raka Kategorie:Dvojhvězdy Kategorie:Hvězdy hlavní posloupnosti třídy A Kategorie:Objekty v katalogu Henryho Drapera Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos Kategorie:Objekty v Bayerově katalogu Kategorie:Objekty ve Flamsteedově katalogu