náhled|300x300pixelů|Proláklina Mrtvého moře náhled|Zaplavená proláklina Proláklina (nebo též deprese) je místo na pevnině, které leží pod úrovní hladiny světového oceánu (tj. má zápornou nadmořskou výšku). Nejníže položeným místem zemského povrchu je hladina Mrtvého moře (−430 m n.m.). V barevné hypsometrii se prolákliny zpravidla vyznačují tmavozeleně, resp. tmavší/sytější zelenou než nížiny.
V širším smyslu (jinak také sníženina) se tak někdy označují všechny uzavřené kotliny na zemském povrchu, včetně těch, jejichž dno je výše než hladina oceánu. Takový případ je např. bezodtoká kotlina Bodélé nebo krasová údolí (tzv. polje, odvodňovaná ponornými toky), v mikroměřítku i závrty. Specifickým případem jsou uzavřené impaktní krátery (v zemských podmínkách už většinou erodované), např. Barringerův kráter.
Prolákliny zakryté vodní masou nebo ledovcem se označují jako kryptodeprese.
Výskyt Prolákliny jsou typické pro oblasti se suchým klimatem, z povahy věci se jedná o bezodtoké oblasti. V oblastech s dostatečným přísunem vody jsou nízko položené uzavřené kotliny zpravidla zatopené (jako jezera) až do úrovně, odkud voda může stékat do oceánu (nebo kde již výpar převažuje nad přítokem).
Dále se mohou vyskytnout na plochém mořském pobřeží, často vzniklé antropogenně vyvolaným poklesem terénu jako důsledek meliorace nebo těžby rašeliny, případně ohrázováním a cíleným vysušením mělkého mořského dna. Takové jsou např. všechny prolákliny v Evropě kromě Kaspické nížiny.
Ryze antropogenními proláklinami jsou pak povrchové lomy (pokud jejich dno klesá pod úroveň moře).
Nejhlubší prolákliny na Zemi +pořadínázevstátsvětadílhloubka (m n. m.)poznámkakaňon pod Denmanovým ledovcem–Antarktida−3500nejníže položené místo pevninykaňon pod Byrdovým ledovcem–Antarktida−2780dno jezera BajkalRuskoAsie−1187nejníže položené zatopené místo pevniny – nejhlubší kryptodeprese1.proláklina Mrtvého mořeAsie−430nejníže položené místo zemského povrchu2.Turfanská proláklina (jezero Ajdingköl)Asie−1543.Assalská proláklinaAfrika−153nejníže položené místo Afriky4.KaragijeAsie−138nejníže položená suchá proláklina5.KattaraAfrika−1336.DanakilAfrika−1257.Laguna del CarbónJižní Amerika−105nejníže položené místo povrchu západní polokoule a jižní polokoule8.Údolí SmrtiSeverní Amerika−85nejníže položené místo Severní Ameriky9.Gran Bajo del GualichoJižní Amerika−7210.Saltonský prolomSeverní Amerika−6911.Sebcha TahAfrika−5512.Deep Lake–Antarktida−5013.Sabchat GhuzajjilAfrika−4714.Lago EnriquilloSeverní Amerika−46nejníže položené místo na povrchu ostrova15.Meridové jezeroAfrika−4316.Valdés (jezero Salina Grande)Jižní Amerika−4217.Šot MelrhirAfrika−4018.SechuraJižní Amerika−3419.Kara-Bogaz-GolAsie−33záliv Kaspického moře20.Kaspické mořeAsie
Evropa−28nejníže položené místo Evropy
nejrozsáhlejší proláklina světa (Kaspická nížina)
nejhlubší místo dna leží v hloubce −1023 m21.Šot al-GharsaAfrika−1722.Eyreovo jezeroOceánie−16nejníže položené místo OceánieLaguna SaladaSeverní Amerika−10LammefjordEvropa−7nejníže položené místo Evropské unieZuidplaspolderEvropa−6,8Neuendorf-SachsenbandeEvropa−3,5Holme Fen (oblast Fens)Evropa−3
V Česku Povrch v Česku nikde neklesá pod úroveň moře. Dosud změřená hloubka zatopené Hranické propasti se nachází na úrovni −158 m n. m. (odhaduje se ještě o stovky metrů hlouběji), nejedná se ale o svislou vzdálenost vedoucí volně na povrch.
Přirozené deprese (včetně položených nad úrovní moře) se zde také prakticky nevyskytují. Malou nevýraznou „proláklinou“ tohoto typu je např. kotlina bývalého Čejčského jezera na jihu Moravy, která musí být uměle odvodňována. Mikrodepresemi jsou také krasové útvary jako propasti a závrty.
Uměle vytvořenými depresemi jsou zejména jámové lomy, z nichž největší a nejhlubší se nacházejí v Mostecké pánvi. Na dně lomu Bílina leží absolutně nejnižší bod na povrchu Česka, v nadmořské výšce 20 m. Předpokládá se, že postupem další těžby se povrch dostane pod úroveň moře, čímž vznikne umělá proláklina v pravém smyslu slova.
Reference
Související články Bezodtoká oblast Kryptodeprese
Kategorie:Geomorfologické tvary