náhled|361x361pixelů|Zástupci USA a Rwandy po podpisu výkonné dohody o statutu sil (status of forces agreement - SOFA) Výkonná dohoda ( Executive agreement) je označení pro mezinárodní dohodu, která byla sjednána, uzavřena a schválena orgánem výkonné moci (prezidentem, vládou) a nepodléhá předchozímu ani dodatečnému schválení zákonodárným orgánem (parlamentem).
USA Ve Spojených státech jsou rozlišovány mezinárodní smlouvy (treaty), které vždy dle Ústavy vyžadují souhlas Senátu, a výkonné dohody (executive agreement), které nikoliv.
Výkonné dohody jsou mezinárodně závazné, pokud jsou sjednávány a uzavírány prezidentem nebo jím zmocněným funkcionářem, v rámci pravomocí vrcholné autority zahraniční politiky či vrchního velitele ozbrojených sil, případně na základě předchozího zmocnění Kongresem. Například, jako vrchní velitel, prezident vyjednává a uzavírá dohody o statutu sil (SOFA), které upravují rozmístění amerických sil dislokovaných v jiných zemích. Prezident však nemůže jednostranně uzavírat výkonné dohody, které by měly platnost zákona. V takových případech by dohoda musela mít souhlas dvou třetin Senátu.
Nejvyšší soud USA v případu United States v. Pink (1942) konstatoval, že platně uzavřené výkonné dohody mají stejný právní status, jako smlouvy které souhlas Senátu vyžadují. Dále pak v případu Reid v. Covert (1957), stanovil, že takové dohody nemohou odporovat stávajícím federálním zákonům nebo Ústavě. Zákon Case-Zablocki z roku 1972 vyžaduje, aby prezident informoval Senát do 60 dnů od uzavření jakékoli výkonné dohody.
Příklady
Dohoda podepsaná 2. září 1940 známá jako Destroyers-for-bases deal (destruktory za základny), mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím, podle které bylo 50 torpédoborců amerického námořnictva převedeno pod Royal Navy výměnou za pozemková práva na britských územích (jmenovitě v Newfoundlandu a Západní Indii). Signatáři: Franklin Roosevelt, Winston Churchill Memorandum podepsané 20. června 1963 mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, podle kterého byla zřízena horká linka Moskva–Washington. Signatáři: Charles Stelle, Semjon Carapkin Dohoda podepsaná 24. května 1972 mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, podle které byl proveden projekt Sojuz-Apollo. Signatáři: Richard Nixon, Alexej Kosygin Dohoda o statutu sil podepsaná na konci roku 2008 mezi Spojenými státy a Irákem, podle které došlo ke stažení amerických sil. Signatáři: Ryan Crocker, Hošjár Zebarí Dohoda podepsaná 29. února 2020 mezi Spojenými státy a Tálibánem, o stažení sil NATO z Afghánistánu. Signatáři: Zalmay Khalilzad, Abdul Ghání Baradar
Česko V českém právu tento termín není ukotven. Podle Ústavy a rozhodnutí prezidenta republiky č. 144/1993 Sb. jsou mezinárodní smlouvy rozděleny takto:
Nejdůležitější smlouvy, jmenovitě smlouvy:
upravující práva a povinnosti osob,
spojenecké, mírové a jiné politické, z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci, hospodářské, jež jsou všeobecné povahy, o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu, musí být schváleny oběma komorami Parlamentu ČR a následně ratifikovány prezidentem republiky.
Nicméně ostatní smlouvy, které nemají platnost zákona a nevyžadují ratifikaci, pak sjednává předseda vlády nebo jím pověřený člen vlády a následně schvaluje vláda (tzv. vládní smlouvy), a pokud spadají do působnosti pouze jednoho ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy, pak je sjednává a schvaluje příslušný ministr nebo vedoucí úřadu (tzv. rezortní smlouvy). Tyto pak lze označit za výkonné dohody.
Odkazy
Reference
Související články
Mezinárodní smlouva Výkonné nařízení Prezidentská proklamace
Kategorie:Mezinárodní právo Kategorie:Mezinárodní smlouvy