Julius Kaiser (6. prosince 1860 Oberandritz, dnes součást Štýrského Hradce – 31. ledna 1925 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Do c. k. armády vstoupil v roce 1881 jako absolvent vojenské akademie, poté sloužil u různých posádek, později byl důstojníkem generálního štábu, uplatnil se také jako pedagog a byl odborníkem na vojenské mapování. Za první světové války se jako divizní velitel zúčastnil bojů na východní frontě. V letech 1915–1918 byl velitelem 2. armádního sboru, s nímž později bojoval v Itálii a v roce 1917 dosáhl hodnosti generála pěchoty. Na jaře 1918 byl z fronty odvolán na méně důležitý post ředitele Vojenského geografického institutu. Po zániku monarchie byl v armádě penzionován a dožil v soukromí ve Vídni.

Životopis náhled|vlevo|Generál pěchoty Julius Kaiser Základní vzdělání získal v Lublani, poté studoval na kadetní škole v Hranicích a v letech 1878–1881 na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Do armády vstoupil jako poručík k 7. pěšímu pluku (1881), poté si doplnil vojenské vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni (1886–1888). V roce 1886 byl povýšen na nadporučíka, poté sloužil v Innsbrucku a Terstu, kde se zúčastnil kartografických prací. Jako kapitán (1892) poté strávil několik v Klagenfurtu a Záhřebu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1896; Vídeň, 1895; s. 110, 170 dostupné online V roce 1898 byl povýšen na majora a působil jako pedagog na Válečné škole ve Vídni.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1899; Vídeň, 1898; s. 197 dostupné online Jako podplukovník (1901) byl přeložen k 96. pěšímu pluku do Karlovace.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1903; Vídeň, 1902; s. 199, 588 dostupné online V roce 1905 byl povýšen na plukovníka a byl přidělen k Vojenskému geografickému institutu ve Vídni.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1906; Vídeň, 1905; s. 176, 208 dostupné online

V roce 1910 dosáhl hodnosti generálmajora a stal se velitelem 10. horské brigády u 15. armádního sboru v Sarajevu (1910–1913).Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 113, 134 dostupné online K datu 1. května 1914 získal hodnost polního podmaršála a převzal velení 30. pěší divize ve Lvově,Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 6 dostupné onlinePřehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online s níž byl na začátku první světové války odvelen na východní frontu. Zúčastnil se bojů o Halič (1914), bitvy u Gorlice (1915), poté bojoval o obléhanou pevnost Přemyšl (1915). V lednu 1915 byl se svou divizí začleněn do armádní skupiny Pflanzer-Baltin a zúčastnil se ofenzívy v Karpatech. V září 1915 byl jmenován velitelem 2. armádního sboru,Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 4 dostupné onlinePřehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlineII. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online s nímž musel s velkými ztrátami čelit Brusilovově ofenzívě. Postup ruských vojsk se mu podařilo zastavit u Kovelu a k datu 1. srpna 1917 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty.Generale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1917; s. 5 dostupné onlinePřehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online V září 1917 byl se svým sborem převelen na italskou frontu, kde bojoval v bitvě u Caporetta. Po bitvě pronásledoval italskou armádu k řece Piavě. V dubnu 1918 se vzdal velení a odešel do Vídně, kde byl jmenován velitelem Vojenského geografického institutu.STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 17 dostupné online Po první světové válce byl penzionován k datu 1. ledna 1919 a od té doby žil v soukromí ve Vídni.Služební postup Julia Kaisera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 82 dostupné online

Tituly a ocenění Během vojenské služby se stal nositelem řady vyznamenáníPřehled řádů a vyznamenání Julia Kaisera in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 17 dostupné online a v roce 1918 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.

60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1902) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1909) 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1914) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž (1916) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1916)

60x60pixelů Železný kříž II. třídy (Německo, 1915) 60x60pixelů Železný kříž I. třídy (Německo, 1917)

Odkazy

Reference

Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 171–172 (heslo Julius Kaiser) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online ()

Externí odkazy Julius Kaiser in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Osobnosti první světové války Kategorie:Narození 6. prosince Kategorie:Narození v roce 1860 Kategorie:Narození ve Štýrském Hradci Kategorie:Úmrtí 31. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1925 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži