náhled|150px|Vzorec polyurethanu Elastická vlákna jsou definována jako vlákna, která se dají natáhnout na nejméně trojnásobnou délku a po uvolnění tahu se vrátí na (téměř) původní rozměr.

náhled|150px|Polyuretanová vlákna 100 x zvětšená Historie Vznik elastického vlákna se zakládá na vynálezu polyadice diisokyanátu německých chemiků Bayera a Rinkeho z roku 1937. Průmyslová výroba elastanu začala v roce 1959 pod značkou Lycra™ (v USA se ustálilo označení spandex). Asi ve stejné době vznikly značky Vyrene™ (US Robber Co.) a Dorlastan™ (Bayer AG).

Celosvětová produkce se zvýšila z 90x103 tun v roce 1995 na cca 1,24x106 tun v roce 2022.. Na celkové sumě se podílely čínské firmy s více než 80 %, největší výrobce byla jihokrejská firma Hyosung se značkou Creora™. Průměrná cena za příze 40 dtex se pohybovala mezi 4 a 8 €/kg. Veit: Fibers, Springer Nature 2022, ISBN 978-3-031-15309-9, str. 749-759 Výroba vlákna Zvlákňovací roztok Naprostá většina elastických vláken se vyrábí z kopolymeru s hlavní složkou polyuretan.

Vedle toho se ve světě používá ke zvlákňování s určitými výhodami několik druhů sloučenin. Známé jsou zejména: kopolymer polyester/polyether (od 1990 u japonské firmy Teijin) kopolymer ethylen/okten (od 2002 u Dow Chemical) kopolymer propan-1,3-diol/kyselina tereftalová (od 2002 pod značkou T400 u firmy DuPont) roztok z přírodního kaučuku nebo umělého latexu – popsaný ve článku Pryžová vlákna Tvorba polyuretanového roztoku Polyadicí diisokyanátu se tvoří vysoce molekulární řetězec ze střídavě (dlouhého)„měkkého“ a (krátkého) „tvrdého“ segmentu s vynikající pohyblivostí, která umožňuje roztažnost polyuretanového vlákna na několik set procent. Polymer se tvoří ve dvou fázích. V první fázi vzniká tzv. prepolymer, který se ve druhé fázi rozpouští v arotické polárním rozpouštědle.

Zvlákňování Asi 80 % elastanů se vyrábí suchým zvlákňováním (mimo toho se používá také mokré, reaktivní a tavné zvlákňování).

Výrobní postup suchého zvlákňování elastanu: Roztok dimethylformamidu nebo dimethylacetamidu » zvlákňovací tryska » odpařovací roura » spojení 4 nebo více vláken do multifilamentu nepravým zákrutem (současná emulse 2-6 % parafinu nebo silikonu) » navíjení (200-1000 m/min). Vlastnosti elastických vláken náhled|150px|Elastanový filament Polyuretanový elastan musí obsahovat nejméně 85 % segmentovaného polyuretanu. Vlákno se vyrábí jen ve formě filamentu v jemnostech 1-5000 tex. Hustota 1,15-1,35 g/cm3, navlhavost 0,5-1,5 %, tažná pevnost 5-12 cN/tex, roztažnost 400–700 %, teplota tání 230–260 °C. Vlákna jsou odolná proti zředěným kyselinám i alkáliím a snadno se barví nebo i bělí. Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 203–206 Druhy a způsoby zpracování elastické příze Elastany se zpracovávají nejčastěji ve formě jádrové příze, tj. 5–7 % váhového množství elastického filamentu (s tloušťkou až pod 40 tex) opředeného bavlnou, viskózou nebo polyamidem. Příze se obvykle fixuje pařením (30min. při 110 °C).Cook: Handbook of Textile Fibres,Elsevier 1984, , str. 610–628 Tkaniny se vyrábí s obsahem elastických přízí maximálně do 10 %. Elastomery se zanáší do tkaniny napnuté až k mezi roztažnosti, po zatkání se sráží a fixují zpravidla pařením tkaniny. Osnovní pleteniny mohou mít 20–40 % váhového podílu elastických vláken (tyl, šarmé, powernet) náhled|150px|Baletka v overalu z elastanu V zátažných pleteninách se musí elastická nit vždy zaplétat společně s neelastickou (krytá pletenina) nebo s vloženou elastickou nitíHolthaus: Maschen Lexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2007, ISBN 978-3871509803, str. 69 a 292 Na tzv. prýmkových splétacích strojích se vyrábí (také) elastické prýmky Netkané textilie se vyrábí s obsahem speciálních druhů elastomerů. Podrobnosti o technologii výroby nejsou veřejně známé. Nitě na šití mohou obsahovat (obvykle ve směsi s polyesterem) až 50 % elastických vláken. Podrobnosti o výrobě nejsou publikovány.

Použití elastických textilií Tkaniny: svrchní a sportovní oděvy, nábytkové a automobilové potahy, elast. stuhy Osnovní pleteniny: dámské spodní prádlo, plavky, elastické prýmky Zátažné pleteniny: sportovní a domácí oděvy, punčochy, ponožky Splétané textilie: elast. prýmky Netkané textilie: elastické pleny a hygienické vložky Šicí nitě: např. pro řasení a v lemech tkanin i pletenin

Reference

Literatura Gries: Elastische Textilien, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2005, , 300 stran Loy: Chemiefasern für technische Textilprodukte, Deutscher Fachverlag 2008, , str. 61–65 Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, , str. 71–73 Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, , str. 129–130

Související články Pryžová vlákna Termoplastický elastomer Polyuretan Tvarovaná příze

Externí odkazy

Kategorie:Textilní vlákna Kategorie:Umělá textilní vlákna