Císařovo uzdravení (v německém originále ) je příležitostná kantáta českého skladatele Vojtěcha Jírovce na libreto Johanna Christiana Mikana. Císařovo uzdravení bylo uvedeno 1. května 1826 ve vídeňském Divadle u Korutanské brány (Theater am Kärntnertor).

náhled|Libretista kantáty Císařovo uzdravení Johann Christian Mikan Na jaře roku 1826 se císař František I. Rakouský zotavil z dlouhé a těžké nemoci, což zavdalo příčinu k různým veřejným oslavám. V této souvislosti byla napsána i tato kantáta. Autor jejího textu Johann Christian Mikan (1769–1844) byl lékař a přírodovědec a v době premiéry Císařova uzdravení byl profesorem přírodověda na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Jedná se o slavnostní kantátu pro čtyři sólisty a sbor.

Struktura kantáty Císařovo uzdravení je tato: Sbor – Lid si může oddechnout od starostí a nebezpečí. Recitativ – Co tak hluboce otřáslo veškerým lidem? Čtyřzpěv – Nemoc ohrozila spravedlivého a milostivého mocnáře. Sbor – Lid si zoufá. Recitativ – Kéž nám není „dobrák na rakouském trůně“ vyrván! Árie – Modlitby všeho rakouského lidu stoupají k nebesům. Recitativ – Prosby lidu byly vyslyšeny. Děkovná modlitba – Zachovej nám, Hospodine, Františka Dobrotivého a jeho rodinu. Recitativ – Smutek ustoupil, do srdcí se vrátila radost. Dvojzpěv – Radujme se a slibme císaři lásku a věrnost až do smrti. Závěrečný sbor – Ať žije císař!Podle libreta, viz Externí odkazy.

Úryvek z textu kantáty („děkovnou modlitbu“) zveřejnil před premiérou Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur, Theater und Mode.

náhled|vlevo|Císař František I. Malba Friedricha von Amerlinga z roku 1832 Kantáta byla provedena v Jírovcově působišti, Divadle u Korutanské brány, které hostilo c. k. dvorní operu. Jako sólisté v ní účinkovali Therese (Müllerová-)Grünbaumová, slečna Anna Uetzová(-Röckelová), Josef Preisinger a Ernst Fridrich Diez. Konala se pouze dvě provedení, 1. a 2. května 1826; v obou případech po kantátě následoval balet Alexander in Indien.

Vídeňský tisk referoval o díle s povinnou úctou vzhledem k jeho účelu, ale i s jistými rozpaky; hlavním steskem zdá se bylo, že zpěvákům, a především sboru, nebylo pro hlučnost orchestru rozumět. Časopis Wiener Zeitschrift für Kunst, Literatur und Theater zpravoval: „Pocit z radostné příležitosti, v kantátě i na mnoha místech hudby vyjádřený, našel svou odezvu v srdcích všech přítomných, kterých by se byl mohl dotknout ještě více, pokud by výraz slova nebyl větší části pohřben ve zvuku hudby.“ Našel však slova chvály pro skladatele: „Že je pan Jírovec znalým skladatelem, dokázal i zde, zejména ve čtyřhlasém střídavém zpěvu a ve fugálním závěrečném sboru.“

Zahraniční hudební časopisy byly otevřenější. Lipský hudební časopis Allgemeine musikalische Zeitung mínil: „Slovům jsme nerozuměli; podle mnoha pomalých vět lze soudit, že obsah je povětšinou tragický; neobjevuje se v něm nic, co by vzbudilo veselejší pocity, a tím odpovídalo radostné náladě lidu; takže celek zanechal chladným a prošel bez pozornosti.“ Také podle časopisu Berliner allgemeine musikalische Zeitung bylo Císařovo uzdravení „dosti těžkopádná a unavující […] kantáta […], u které bylo rozumět jednotlivým slovům, ale ne smyslu, a proto také nedokázala získat žádný obecný zájem.“

Z případných jiných uvedení této Jírovcovy kantáty je doloženo provedení Císařova uzdravení na dobročinném večeru v pražském Stavovském divadle, který měl vedle výročí císařova uzdravení roku 1826 za účel zřízení nadace pro studující medicíny z Čech. Jírovcova kantáta tvořila těžiště jeho hudební části, vedle Weberovy Jubilejní předehry a úryvků z Händelova Mesiáše a Haydnova sboru Bouře. Slovní část tvořily recitace básně Die Vision Grillparzera, napsané roku 1826 k téže příležitosti, a jiné deklamace týkající se „buď vznešené osoby našeho nejmilostivějšího vladaře, nebo nejjasnějšího rodu Jeho Veličenstva“.

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy Text kantáty Císařovo uzdravení v databázi Knihy Google (v němčině)

Kategorie:1826 v hudbě Kategorie:Kantáty