Důl Hedvika byl černouhelný hlubinný důl petřvaldské dílčí pánve v Petřvaldě, okres Karviná.
Těšínská komora V majetku těšínských knížat resp. Těšínské komory byly i železárny v Třinci. Když železárny zaváděly výrobu železa pomocí koksu, zakoupil těšínský kníže arcivévoda Albrecht důl Gabriela a založil těžířstvo Kamenouhelné doly Jeho císařské výsosti arcivévody Albrechta. Ani tato akvizice však hutím nestačila, a proto dal arcivévoda hloubit v roce 1872 jámu Albrecht. Hloubení bylo náročné; potýkalo se s tekutými písky a proto trvalo dva roky. Hloubení předcházel geologický průzkum v letech 1858-1863.
V roce 1879 důl zahájil těžbu. Po smrti arcivévody Albrechta přebral v roce 1895 správu Těšínské komory jeho synovec arcivévoda Bedřich.
Báňská a hutní a.s.
V roce 1906 za účasti vídeňské banky Bodencreditanstalt prodal arcivévoda Bedřich doly a hutě akciové společnosti Rakouská báňská a hutní společnost V roce 1915 byla zrušena třídírna a vytěžené uhlí se dopravovalo na důl Pokrok lanovou dráhou dlouhou 1 100 metrů. Po první světové válce byla společnost nostrifikována, její sídlo bylo přeneseno z Vídně do Brna V roce 1925 byl důl přejmenován na důl Hedvika po patronce Slezska V roce 1930 bylo sídlo společnosti přeneseno do Prahy Roční těžba v roce 1926 dosáhla 500 000 tun.
OKD V roce 1953 byl důl sloučen s dolem Pokrok (Julius Fučík) a dále nesl název Julius Fučík, závod 2 V roce 1975 byly vytěženy dobyvatelné zásoby mimo ochranný pilíř Při těžbě ochranného pilíře likvidované jámy došlo 20. 8. 1979 k sesutí ústí jámy Hedvika č. 2, při němž propadla těžní věž do vzniklého kráteru.
Památková ochrana Památkovou ochranu požívala pouze strojovna v krátkém období 17. květen 1996 – 26. březen 1999.
Reference
Kategorie:OKD Kategorie:Doly v okrese Karviná Kategorie:Doly v Ostravsko-karvinské uhelné pánvi