Orel indomalajský (Ictinaetus malaiensis) je mohutný dravec z čeledi jestřábovití, který plachtí nad lesy kopcovitých oblastí tropické a subtropické jižní, jihovýchodní a částečně i východní Asie. Jedná se o jediného zástupce rodu Ictinaetus.
Systematika a rozšíření Orel indomalajský utváří dva poddruhy s následujícím rozšířením:
I. m. perniger (Hodgson, 1836) – severní Indie a Nepál, Bhútán, jižní Indie a Šrí Lanka; I. m. malaiensis (Temminck, 1822) – od Myanmaru po jižní Čínu a jihovýchodní Asii.
Západní okraj výskytu druh tvoří indický Gudžarát. Druhové jméno malaiensis (resp. malayensis) znamená „malajský“.
Stanoviště Typické stanoviště druhu tvoří kopcovité a hornaté lesy i mangrovy. Může se vyskytovat i v sekundárním lese a křovinatých oblastech. Nejčastěji obývá oblasti do 2000 m n. m., může však vystoupat až do 3000 m n. m. a v Nepálu dokonce do 4000 m n. m.
Popis vlevo|náhled|Orel indomalajský v letu s patrným rovně zakončeným ocasem Tento statný orel dosahuje délky těla kolem 69–81 cm. Křídla jsou dlouhá a široká, stejně jako ocas. V letu se ocas jeví jako dlouhý, na konci useknutý s ostrými hranami. Většina opeření je černohnědá, pouze ocas má šedé nevýrazné příčné pruhy. Duhovky jsou tmavě hnědé, ozobí a nohy žluté.
Biologie Vyskytuje se samostatně nebo v páru. S oblibou hoduje hlavně na vejcích, ptáčatech nebo dokonce inkubujících ptácích na hnízdech v korunách stromů nebo v křoví. Vedle toho patří do jídelníčku orla i menší savci, jako jsou letouni nebo kuskusové. Z dalších druhů lovených orlem indomalajským byli zaznamenáni mj. ratufa obrovská nebo makak kápový. Nepohrdne ani plazy, žábami a větší hmyzem.
Hnízdění náhled|Orel indomalajský na hnízdě Doba hnízdění závisí na oblasti. V jižní Indii dochází k hnízdění typicky mezi listopadem a březnem, v severnějších oblastech od prosince do května. Na vrcholu stromů si staví velké, avšak hezky upravené hnízdo z větviček, které může mít až 1,2 m v průměru a hloubku až 0,6 m. Vystélku tvoří listy. Samice klade jedno, maximálně dvě vejce.
Ohrožení Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje orla indomalajského za málo dotčený druh, nicméně přiznává, že jeho populace je na pomalém ústupu vlivem odlesňování. V roce 2001 se celková početnost druhu odhadovala na cirka 10 000 jedinců.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Jestřábovití Kategorie:Ptáci orientální oblasti