náhled|Spoluhráči v Hannoveru v roce 2009, zleva Jiří Štajner, Robert Enke a Altin Lala. Jiří Štajner (* 27. května 1976, Benešov) je český fotbalový záložník, začínající svou kariéru v týmu TJ Sokol Senohraby, nyní působí v týmu FK Nová Ves. Technický středopolař, jenž dokáže vymyslet překvapivé řešení herní situace.
Od 16. března 2013 je členem Klubu ligových kanonýrů. Získal ocenění „Hráč měsíce Gambrinus ligy“ za duben 2013.Hráčem dubna fanoušci zvolili Štajnera, mezi trenéry vyhrál Vrba, iDNES.cz, vyd. 9. 5. 2013
Klubová kariéra S fotbalem Jiří Štajner začínal v klubu TJ Sokol Senohraby, odkud se přes kluby Slavia Praha, Dynamo České Budějovice, SK Slavia Louňovice a FC Baník Most v roce 2001 dostal až na soupisku severočeského FC Slovan Liberec. Odtud se v polovině roku 2002 přestěhoval do bundesligového Hannoveru. Po úspěšném působení v německé nejvyšší lize se na začátku sezóny 2010/11 dohodl na ukončení smlouvy a vrátil se zpět do Slovanu Liberec.
Slavia Praha V útoku hrával již mezi elévy. Byl jedním z mladých talentů Slavie ze silných ročníků 1976 až 1978 vedle Lukáše Jarolíma, Tomáše Klinky, Martina Hyského a dalších. Společně zvítězili v prvním ročníku ligy (1993/94) staršího dorostu po rozdělení ČSFR, když ve finálovém dvojutkání dvakrát zdolali favorizovanou Zbrojovku Brno 2:0 a 3:1.
Štajnerovým ligovým debutem se stalo derbyové utkání hrané 9. dubna 1995 mezi domácí Slavií a Spartou na původním stadionu Eden. Nastoupil na závěrečných 15 minut, Slavia však prohrála 0:1.
V sezóně 1995/1996 vyhrála Slavia první mistrovský titul po 49 letech. Štajner zasáhl do tří ligových utkání a obvykle pobýval na lavičce náhradníků. Další tři utkání přidal při jízdě Pohárem UEFA, Slavia dosáhla semifinále. Ve čtvrtfinále postoupila přes AS Řím. Ve venkovní odvetě hrané 19. března 1996 vkročil Štajner na trávník jako žolík a asistoval u postupového gólu Jiřího Vávry v prodloužení ve 114. minutě.
Louňovice a Most Krátce působil v Českých Budějovicích. Pozdní docházku ovšem trenér Pavel Tobiáš netoleroval a hráč se vrátil. V sezóně 1996/97 hostoval společně s dalšími slávisty ve Slavii Louňovice hrající 1. B třídu. Louňovice skončily třetí, do přeboru postupovaly první dva.
Za půl milionu korun přestoupil před zahájením sezóny 1997/98 do druholigového Mostu. V Mostu restartoval profesionální kariéru a když se na podzim 1999 zaskvěl sedmi góly, odkoupil jej v zimě za 4 miliony prvoligový Slovan Liberec. Později se stal nejdražším prodejem mosteckého klubu, který získal procenta ze Štajnerova přestupu z Liberce do Hannoveru. Most na něm vydělal přes 20 milionů korun.
FC Slovan Liberec Za Slovan Liberec debutoval 24. března 2000 ve venkovním bezgólovém remízovém utkání na půdě Viktorie Žižkov. Skóroval již v dalším utkání ligy 4. února – jediným gólem hlavičkou zařídil po rohovém kopu výhru v domácím prostředí s Opavou. V ligové tabulce mužstvo obsadilo osmou příčku. Trenér Ladislav Škorpil mužstvo dovedl do finále národního poháru, čemuž napomohl i Štajnerův čtvrtfinálový gól Slavii vstřelený 12. dubna při výhře 2:0. Proti druholigovým Ratíškovicím 10. května 2000 nastoupil Štajner v základní sestavě v útoku po boku střeleckého tahouna mužstva, Argentince Lazzara Liuniho, jehož dva góly rozhodly o výhře 2:1. Slovan i sám hráč získaly trofej zcela poprvé.
V další sezóně 2000/01 se Slovan umístil šestý. Vévodil střelcům svého týmu s 9 góly za 26 utkání ligy. Štajner se představil při klubové premiéře v evropských pohárech. V 1. kole Poháru UEFA proti švédskému klubu IFK Norrköping tým uspěl. Ve 2. kole navzdory Štajnerově úvodnímu gólu v odvetě podlehl po porážkách 0:1 a 2:3 pozdějšímu vítězi Liverpoolu.
Ligovou sezónu 2001/02 zahájil 29. července gólem do sítě 1. FC Synot při výhře 2:0. Do vítězného střetnutí na hřišti mistrovské Sparty ve 3. kole zasáhl v závěru jako střídající hráč. Poté nastal v lize útlum, dařilo se ovšem v Evropě. Slovan přešel postupně přes Slovan Bratislava (1. kolo), Celtu Vigo (2. kolo) a Mallorcu (3. kolo). Proti oběma španělským celkům se Štajner trefil ve vyhrané odvetě. V říjnu liberecký celek zahájil ligovou řadu 18 utkání bez porážky, která jej nakonec dostala do čela. Pod trenérským duem Škorpil–Csaplár se chytilo útočné duo Štajner–Nezmar (podporované Václavem Kolouškem), tvořící polovinu všech gólových přínosů. Gólovou formu Štajner započal 4. listopadu hattrickem při výhře 4:1 proti Teplicím. Byl výraznou postavou únorového osmifinále s budoucím francouzským mistrem Olympique Lyon. V úvodním utkání otevíral z penalty skóre, soupeř srovnal až v závěru střetnutí. V odvetě přispěl ke gólu již v první minutě, když se jeho centr odrazil ke skórujícímu Nezmarovi. V závěrečné patnáctiminutovce poslal Slovan do vedení 2:1 gólovou hlavičkou, Slovan zvítězil 4:1. Ve 30. kole odehraném 10. května 2002 setrval na hřišti celé utkání s Bohemians. Navzdory prohře 1:2 uhájil Slovan v dramatickém závěru ligy první místo před Žižkovem a oslavil první mistrovský titul v dějinách. S 15 góly za 29 utkání kraloval Štajner střelcům. Stal se prvním libereckým hráčem, jemuž se to zdařilo, o čtyři roky později na něj navázal Filip Hološko.
V šestém ročníku novinářské ankety o Zlatý míč pro nejlepšího českého fotbalistu bylo jeho jméno mezi trojicí finalistů za ročník 2001/02. Umístil se třetí, za vítězným Tomášem Rosickým a obhajujícím Pavlem Nedvědem.
Hannover 96 Jiří Štajner přestoupil do německého Hannoveru (postoupivšího ze druhé ligy) před začátkem sezóny 2002/03, a to na žádost trenéra Ralfa Rangnicka. Rangnick považoval Štajnera za náhradu za odchozího ofenzivního záložníka Jana Šimáka. Přestupový poplatek přibližně 3,5 milionu eur učinil ze Štajnera nejdražší posilu v klubové historii. Šlo o přibližně poloviční částku, kterou Hannover inkasoval za Šimáka. Štajner zprvu nerozuměl německy, v kabině tak mohl mluvit pouze s dalším českým útočníkem Jiřím Kaufmanem.Hannover k příchodu Rajtorala: S českými hráči máme dobré zkušenosti, iDNES.cz, citováno 30. 1. 2014
Na půdě Hamburku si dne 11. srpna 2002 odbyl bundesligový debut, nezabránil však prohře 1:2. V dalším ligovém kole v domácím prostředí proti mnichovskému TSV 1860 vstřelil vyrovnávací gól na 1:1 při porážce 1:3. Podzimní výkony zůstaly za očekáváním, kritiku sklidil za problémy s váhou, nedisciplinovanost či údajné „simulování“. Na jaře se ovšem stal klíčovým hráčem a pomohl mužstvu zachránit se v první lize. Klíčovým přínosem byl srovnávací gól na 2:2 v nastaveném čase ligového střetnutí v domácím prostředí proti Borussii Mönchengladbach 17. května 2003.
Nedostatečná životospráva se znovu projevila na výkonech a ve hře zůstávala možnost Německo opustit. Během jarní části sezóny 2003/04 působil ve Spartě. Údajně šlo o půlroční hostování s opcí na případnou koupi, platově si měl pohoršit. Důvodem změny působiště byla také snaha účastnit se Eura 2004. Sparta v boji o titul neúspěšně soupeřila s Baníkem Ostrava. Štajner debutoval proti Opavě 14. února 2004 a zaznamenal gól a tři gólové nahrávky při výhře 4:3. Trenér Jiří Kotrba Štajnera nasadil do základní sestavy obou osmifinálových utkání Ligy mistrů proti obhajujícímu AC Milán.
Finanční situace Hannoveru vedla k tomu, že se nový trenér Ewald Lienen musel na Štajnera spoléhat. Útočník se mu v sezóně 2004/05 odměnil 6 ligovými góly. Proti Kaiserslauternu 26. října 2004 se vracel do základní sestavy po třech utkáních, aby zastoupil zraněného Leandra Fonsecu. Dvěma zásahy pomohl vyhrát 3:1 a prodloužit sérii ligových výher na čtyři.
V 8. kole vstoupil do domácího utkání proti Duisburgu hraného 1. října 2005 jako střídající hráč za nerozhodného stavu 1:1. Dostal příležitost přiklonit výhru na stranu svého týmu, penaltu ovšem neproměnil a remízový výsledek přetrval.
V sezóně 2006/07 vstřelil 6 ligových gólů a skončil třetí v anketě o nejlepšího hráče hannoverského celku. Upozornil na sebe například v duelu na půdě Bayernu Mnichov 8. listopadu 2006, v němž nahrával na jediný gól utkání, který vsítil Szabolcs Huszti. Hannover, tou dobou v tabulce poslední, zvítězil nad Bayernem poprvé v historii. Hannover se v únoru 2007 probojoval do čtvrtfinále národního poháru, proti Norimberku ovšem padl v penaltovém rozstřelu. Štajner odehrál 40 minut prodlužovaného utkání a byl to on, kdo neproměnil rozhodující kop.
V turbulentním utkání, které skončilo výsledkem 4:4, odehraném 14. březnu 2009 snižoval dvougólové vedení Borussie Dortmund na 1:2. Hannover udržel domácí neporazitelnost i v devátém utkání ligy, což vydrželo ještě v dalších třech střetnutích. V dubnu 2009 prodloužil Štajner s německým klubem končící smlouvu až do roku 2011. Tu dobu byl již nejdéle sloužícím hráčem kabiny a s osmi góly zakončil sezónu 2008/09 jako nejlepší střelec Hannoveru. Během závěrečného 34. kola odehrál Štajner své jubilejní 200. utkání za hannoverský klub.
Proti Norimberku 22. srpna 2009 oběma góly zajistil výhru 2:0 a byl magazínem kicker zařazen do sestavy třetího ligového kola. Navázal na svoji penaltovou trefu z předchozího zápasu proti Mohuči odehraného 15. srpna. Oproti předešlé sezóně nastupoval častěji v útoku a nikoliv na kraji zálohy. Na konci sezóny 2009/10 však požádal o ukončení kontraktu. Hannover s ukončením souhlasil a Štajner se tak přesunul zpět do bývalého klubu FC Slovan Liberec. 9. října 2010 byl uspořádán přátelský zápas mezi kluby FC Slovan Liberec a Hannover 96, kde nastoupil v sestavách obou celků a připsal si celkem 3 branky, zápas skončil stavem 6:5 pro Slovan Liberec.
V roce 2021 hannoverský klub slavil 125 let své existence a při té příležitosti fanoušci vybírali nejlepší fotbalovou jedenáctku v klubové historii. Společně se svým krajanem Janem Šimákem byl zařazen i Štajner.
FC Slovan Liberec Po návratu do Liberce se Štajner okamžitě zapojil do základní sestavy týmu a v sezóně 2010/2011 si v 29 zápasech připsal 9 branek. V sezóně 2011/12 se svými 15 vstřelenými góly a 16 asistencemi za 29 utkání výrazně podepsal pod historicky třetí liberecký titul. V počtu asistencí stanovil ligový rekord, který překonal v roce 2014 Bořek Dočkal.
Před další sezónou jednal se Sigmou Olomouc, nakonec však zůstal. První ligový zápas po zimní přestávce sezóny 2012/13 odehrál 23. února 2013 v derby proti hostujícímu Jablonci, toto střetnutí skončilo výhrou Liberce 1:0, Jiří Štajner ho rozhodl v 66. minutě přesnou hlavičkou po rohovém kopu.
16. března 2013 vstřelil jediný gól Liberce proti Slavii Praha, když vyrovnával na průběžných 1:1. Touto brankou se stal 62. členem Klubu ligových kanonýrů. Liberec utkání nakonec prohrál 1:3. 24. dubna vstřelil v prvním utkání semifinále poháru České pošty hattrick, Liberec porazil Jablonec 4:3.Liberec - Jablonec 4:3 , iDNES.cz, cit. 25. 4. 2013 Podařený zápas odehrál i 4. května 2013 ve 26. kole proti Spartě Praha, kde jedním gólem přispěl k výhře 2:0.Liberec - Sparta 2:0, iDNES.cz, cit. 4. 5. 2013 Sezónu 2012/13 zakončil s Libercem ziskem 3. místa v konečné ligové tabulce (po výrazně lepší jarní části než podzimní). Společně s Michaelem Rabušicem byl počtvrté nejlepším střelcem libereckého mužstva s 8 góly.
V době svého odchodu setrvával na druhé příčce mezi nejlepšími gólovými střelci klubové historie v éře samostatné České republiky s 57 góly (za 143 utkání) za Janem Nezmarem s 62 góly. V roce 2025 byl uveden do síně slávy libereckého klubu.
FK Mladá Boleslav