KORAMO, a.s. (KOlínská RAfinerie Minerálních Olejů) byla společnost, která provozovala rafinerii a přidruženou výrobu maziv v Kolíně v letech 1902–2003.
Vznik Česká akciová společnost pro rafinování petroleje v Kolíně (Böhmische Petroleumraffinerie A. G. in Kolin) byla založena 1. prosince 1901 na ustavující schůzi akcionářů. Stalo se tak po administrativním řízení, jehož prvním krokem byl Výnos c. k. místodržitelství pro Království české č. 170787 ze dne 22. října 1900. Dne 20. března 1901 se konalo komisionelní ohledání místa zamýšlené továrny (místní šetření), na kterém byly vzneseny námitky. Dle Labských listů připadala v úvahu i náhradní lokalita pro stavbu „petrolejny" u hnojivky.
Po předběžném povolení následovalo zmocnění c. k. ministerstva vnitra ze dne 13. srpna 1901 pro c. k. místodržitelství, které definitivně povolilo zřízení akciové společnosti. Povolení udělilo místodržitelství pánům: Josefu Bayerovi, majiteli tiskařského závodu v Kolíně, Janu Bejčkovi ze Smíchova, Antonínu Fifkovi, emeritnímu lékárníku v Kolíně, Ferdinandu Kraupnerovi, kupci z Roudnice nad Labem, Karlu Latzlovi ml., technickému kontroloru lihovaru v Kolíně, Josefu Noskovi, Bohuslavu Rosenkrancovi, Otto Vlkovi.
Dokladem českého antisemitismu je článek týdeníku Labské proudy ze dne 4. května 1901: „Ředitelem kolínské čistírny petroleje byl jmenován Leopold Ganz, žid z Dobříše a obchodním ředitelem německý žid Niemshans z Říše". Dne 11. května 1901 zveřejnil týdeník dle § 19 tiskového zákona opravu: „Za správce byl přijat křesťan a Čech p. Antonín Nimshans, rodák Olomoucký, příslušný do Vysokého Mýta.
Výroba začala v roce 1902, pod vedením ředitele Vojtěcha Zikmunda, ale až na jaře roku 1903 vedení informovalo okresní hejtmanství v Kolíně o vyvěšení schváleného pracovního řádu. Byly vyráběny tři druhy petroleje, několik druhů automobilových benzínů, oleje strojní, vřetenové, vazelínové, plynové a vulkánové, později také parafin i tzv. naftové zůstatky.
V roce 1907 byla za účasti kolínské rafinerie založena Haličská akciová petrolejová montánní společnost. Kolínská rafinerie získala spolu s ostatními akcionáři podíl na rafinerii M.H.Reich ₰ Co v Ustrzykach Dolnych (Sanok) a těžařská práva od společnosti Karl Perutz ₰ Leon Mikucki na ropných polích v Haliči.
V roce 1908 rafinerie nabízela: petrolej Lilie-Standart, na sudech označený jednou lilií petrolej Lilie-vodojasný, na sudech označený dvěma liliemi petrolej Lilie-císařský petrolej salonní - na sudech označený třemi liliemi benzíny k pohonu motorů, k použití v čistírnách, k použití ve výrobnách laků oleje
V inzerátech se o firmě psalo jako České akciové společnosti pro raffinování petroleje v Kolíně.
Během 1. světové války (v roce 1916) se kolínská rafinerie dostala pod kontrolu státu a byla chráněna jako „válečný podnik". Firma pod jménem „Böhmische Petroleum-Raffinerie, A.G." byla uvedena v Knize cti Rakousko-uherského wehrmachtu. Rafinerie přednostně vyráběla pro armádu, ale pracovníci rafinerie nemuseli nastoupit do armády. Komplikace nastaly, když byla ropná pole ohrožena východní frontou. Akcionáři si během 1. světové války vypláceli nadprůměrné dividendy.
V roce 1919 navýšila „Kolínská petrolejka" akciový kapitál z 1,5 na 3 milionu korun. Benzín, oleje a tuky prodávala pod značkou AERO.
Po vzniku Československa byla rafinerie odříznuta od dodávek z Haliče a ropa odjinud byla díky poválečnému boomu cenově nedostupná. Nabízelo se řešení v podobě pronájmu rafinerie solventní společnosti. Tou byla americká společnost Vacuum Oil Company, se kterou akcionáři podepsali nájemní smlouvu.
Vacuum Oil Company
Po 2. světové válce Dne 28. října 1945 byla společnost Vacuum Oil Company a. s. již v první etapě znárodněna a podřízena národnímu podniku Rafinerie minerálních olejů se sídlem v Pardubicích, která vznikla Vyhláškou ministra průmyslu č. 960/1946 ze dne 7. března 1946. Později bylo sídlo Rafinerie minerálních olejů zřízeno v Praze. Veřejnost byla o působnosti Rafinerie minerálních olejů, národní podnik informována v tisku.
Vyhláškou ministra průmyslu č. 1373 ze dne 20. července 1949 byla od 1. ledna 1950 zřízena Kolínská rafinerie minerálních olejů, národní podnik. Národní podnik byl podřízen přímo II. hlavní správě ministerstva průmyslu.
1) z majetkové podstaty Rafinerií minerálních olejů, národního podniku se vyčlenily tyto závody: Kolín – rafinerie Úvaly (Petrolea, podniky pro výrobu olejů a tuků) Kolín (Jakl & Štěřík, Chemická továrna v Kolíně IV. Zengrova 320) Cheb (Cirine Werke Josef Lorenz und Co.), leštící prostředky Plzeň (Čížek a Šmaus), pivovarská smola Židlochovice (Bratří Karpíškové) Praha VII Velké Březno Praha-Holešovice
2) z majetkové podstaty Stalinových závodů, národního podniku byl vyčleněn závod Kralupy
Dne 4. listopadu 1950 je v Úředním listu Československé republiky uveřejněn článek o KORAMU, neboli Kolínské rafinerii minerálních olejů. Název KORAMO se používal souběžně s názvem Rafinerie minerálních olejů, závod 04, Kolín.
V roce 1958 se podnik stal členem Sdružení rafinerií minerálních olejů v Praze spolu s dalšími podniky:
Pardubická rafinerie minerálních olejů, Pardubice Ostravská rafinerie minerálních olejů, Ostrava Slovnaft, Bratislava Petrochema, Dubová Odbytové základny Chema I - X Benzina, Roudnice Chema - Technický závod, Praha
V roce 1962 bylo Sdružení rafinerií minerálních olejů v Praze zrušeno a podnik se stal závodem Chemických závodů československo-sovětského přátelství v Záluží u Mostu. V roce 1966 se podnik opět osamostatnil a byl začleněn do oborového ředitelství Chemopetrol, závody na zpracování uhlí a ropy v Praze.
V roce 1970 se Chemopetrol stal koncernovou organizací pro chemický průmysl a zpracování ropy. V roce 1975 vznikl pro rafinerii v Kolíně název: Chemopetrol – koncernový podnik, KORAMO Kolín.
Kolínská rafinerie se postupně stala největším výrobcem motorových olejů v Československu. V šedesátých letech 20. století se začaly v závodě zpracovávat oleje z Litvínova, které vznikly hydrogenací. V roce 1966 byla do rafinerie přivedena jedna větev ropovodu Družba.
V roce 1969 byla zaregistrována ochranná známka na novou generaci celoročního oleje MOGUL SUPER. V KORAMU značku nevymysleli, ale převzali ji od majitelů sítě čerpacích stanic „Bratři Zikmundové", která ji používala již ve dvacátých letech 20. století. Oleje Mogul používali jezdci na automobilovém závodě 1 000 mil československých. Už v roce 1947 vypsala společnost Rafinerie minerálních olejů veřejnou soutěž na slovní a grafickou ochrannou známku pro hodnotné automobilové oleje. Návrhy na ochrannou známku, které poslali soutěžící byly vedeny pod heslem. Samotné znění navrhovaných známek nebylo zveřejněno; byla zveřejněna hesla, která nemusí být totožná se zněním známek: „Kolektiv", „Fricek" nebo „Práce 47". I v Rudém právu vycházely před 25.únorem 1948 reklamy na auto oil Mogul.
Po roce 1989 Dne 29. června 1990 byla založena společnost KORAMO, státní podnik.
Na konci roku 1991 bylo rozhodnuto o ukončení zpracování surové ropy v Kolíně, od roku 1992 se tak v závodě vyráběly výhradně mazací oleje, plastická maziva a také parafín. S odstavením zpracování ropy byl také ukončen provoz ropovodní odbočky, která zásobovala tento závod přímo z ropovodu Družba. Potrubí bylo provozováno v úseku Křečhoř – Sendražice.
Dne 1. července 1994 byla založena Fondem národního majetku ČR společnost KORAMO, a.s., a to podle 513/91 Sb., § 172. Majetek státního podniku KORAMO přešel na KORAMO, a.s.
Dne 31. října 2003 zaniklo KORAMO, a.s. bez likvidace v důsledku sloučení s nástupnickou společností PARAMO.
Po začlenění pod rafinerii Paramo dále probíhal vývoj a výroba různých typů maziv, pod značkou Mogul se tak objevily nová oblíbená maziva, jako například řada Alfa pro motory v zahradní technice nebo vynikající oleje řady Moto, pro nejrůznější druhy motocyklových motorů. Po roce 2012 došlo k obnově vybavení mísírny olejů a byl zachován i provoz redestilační jednotky v rámci olejového bloku, čímž byla zajištěna vysoká kvalita základových i finálních olejů. V roce 2014 byla ukončena výroba parafinů.
Ke zlomu v rámci kolínské výroby olejů a maziv dochází v květnu 2021, kdy majitel, polská společnost PKN Orlen, rozhodla o spuštění programu „Synergie Orlen Oil x Paramo“. Kolínská rafinerie tak k 30. září 2021 zastavila trvale výrobu finálních maziv, výroba základových olejů pak byla ukončena k 31. březnu 2022, závod Paramo Kolín tak byl definitivně uzavřen.
Reference
Kategorie:České chemické firmy Kategorie:Firmy v Kolíně Kategorie:Organizace v Kolíně Kategorie:České zkratky