Hrnčiříkovití (Furnariidae) jsou velká čeleď křikavých pěvců, zahrnující více než 300 druhů.

Popis Hrnčiříkovití představují malé až středně velké pěvce, jejichž velikost se pohybuje v rozmezí 13 až 28 cm. Křídla jsou relativně krátká, svým tvarem zaoblená či zašpičatělá, končetiny středně dlouhé, zobák tenký a na konci zašpičatělý. Barva peří obecně není příliš výrazná, typické je fádní, hnědavé zbarvení hřbetu a světlé opeření spodních partií, jež však může zdobit skvrnění či pruhování. Obě pohlaví bývají v rámci opeření podobná. Mnoho druhů vyniká bělavým hrdlem či světlým proužkem nad okem. V rámci této čeledi jsou sdružováni zástupci někdy osamostatněné čeledi klouzálků (Dendrocolaptidae), svým vzezřením i ekologií připomínající datlovité ptáky. Někteří klouzálkovití mají výrazný srpovitý zobák, jenž může dosahovat délky až třetiny těla.

Chování a ekologie náhled|vlevo|Hliněné hnízdo hrnčiříka Hrnčiříkovití představují ptáky Střední a Jižní Ameriky, s areálem rozšíření sahajícím od středního Mexika až po Patagonii. Tolerují různorodá stanoviště, například různé typy lesů, křovinaté biotopy, pampy, horské oblasti a přivykli i životu v blízkosti lidských sídel. Řada hrnčiříkovitých představuje spíše slabé letce, obecně pak nelétají na velké vzdálenosti a nejsou tažní. Pozorovat lze buďto solitéry, páry, anebo menší hejna, někdy se sdružující i v rámci hejn mezidruhových. Jídelníček tvoří především hmyz a jiní drobní živočichové, přičemž někteří hrnčiříkovití shánějí potravu na zemi, jiní spíše v korunách. Klouzálkovití pátrají po kořisti na kmenech stromů, kdy po nich dovedou dovedně šplhat, u čehož se zapírají tuhými ocasními pery.

Hrnčiříkovitým vynesla jména jejich specializovaná uzavřená hnízda, která si však nebudují všechny druhy. Hrnčiřík prostý (Furnarius rufus) si každoročně s příchodem období dešťů staví bytelné hnízdo z hlíny a stébel trav, které měří asi 30×25 cm a jehož hmotnost se může pohybovat i okolo 10 kg. Celková výstavba tohoto hnízda, jež je navíc rozděleno do několika komůrek, může těmto ptákům trvat pouhé 3 týdny. Jiní hrnčiříkovití si hnízda mohou hloubit v hliněných stěnách či vytvářet v dutinách stromů, další druhy si z větví splétají stromová pytlovitá hnízda, jež mohou v rekordních případech vážit i několik desítek kilogramů a která může dokonce sdílet i větší počet párů. Příkladem takovýchto druhů jsou zástupci rodů Asthenes či Phacellodomus.

Systematika Za popisnou autoritu čeledi hrnčiříkovitých (Furnariidae) je pokládán George Robert Gray (1840). Z hlediska vnější systematiky spadá tato čeleď do kladu křikavých pěvců Furnariida/Furnariides, zahrnujícího z dalších „novosvětských“ křikavých ptáků čeledi Rhinocryptidae, Grallariidae, Thamnophilidae, Conopophagidae, Melanopareiidae a Formicariidae. Od hrnčiříkovitých bývají vydělovány samostatné čeledi Scleruridae a Dendrocolaptidae (klouzálkovití), svým postavením vůči zbývajícím Furnariidae zřejmě bazální (v tomto pořadí). Následující přehled rodů je však sdružuje v rámci hrnčiříkovitých, a to na základě dat Mezinárodní ornitologické unie.

Následující abecední seznam rodů založený na datech z Mezinárodní ornitologické údaje je doplněn o české názvosloví podle databáze BioLib. Zvýrazněny jsou rody řazeny do samostatných čeledí Dendrocolaptidae, resp. Scleruridae. náhled|Hrnčiřík skořicovobrvý (Anabacerthia variegaticeps) náhled|Srpozobec rudozobý (Campylorhamphus trochilirostris) náhled|Kutálek čárkovaný (Geocerthia serrana) náhled|Hrnčiřík Sclerurus obscurior náhled|Hrnčiříček podhorský (Xenops rutilans) Acrobatornis Pacheco, Whitney & Gonzaga, 1996 – ostrochvostka Anabacerthia Lafresnaye, 1841 – hrnčiřík Anabazenops Lafresnaye, 1841 – hrnčiřík Ancistrops Sclater, PL, 1862 – hrnčiřík Anumbius d'Orbigny & Lafresnaye, 1838 – hrnčiřík Aphrastura Oberholser, 1899 – hrnčiřík Asthenes Reichenbach, 1853 – hrnčiřík Automolus Reichenbach, 1853 – hrnčiřík Berlepschia Ridgway, 1887 – hrnčiřík Campylorhamphus Bertoni, AW, 1901 – srpozobec, řazen do čeledi Dendrocolaptidae Certhiasomus Derryberry, Claramunt, Chesser, Aleixo, Cracraft, Moyle & Brumfield, 2010 – klouzálek, řazen do čeledi Dendrocolaptidae Certhiaxis Lesson, RP, 1844 – ostrochvostka Cichlocolaptes Reichenbach, 1853 – hrnčiřík Cinclodes Gray, GR, 1840 – skorcovec Clibanornis Sclater, PL & Salvin, 1873 – hrnčiřík Coryphistera Burmeister, 1860 – hrnčiřík Cranioleuca Reichenbach, 1853 – ostrochvostka Deconychura Cherrie, 1891 – klouzálek, řazen do čeledi Dendrocolaptidae Dendrexetastes Eyton, 1851 – klouzálek, řazen do čeledi Dendrocolaptidae Dendrocincla Gray, GR, 1840 – klouzálek, řazen do čeledi Dendrocolaptidae Dendrocolaptes Hermann, 1804 – klouzálek, řazen do čeledi Dendrocolaptidae Dendroma Swainson, 1837 – hrnčiřík Dendroplex Swainson, 1827 – klouzálek, řazen do čeledi Dendrocolaptidae Drymornis Eyton, 1852 – klouzálek, řazen do čeledi Dendrocolaptidae Drymotoxeres Claramunt, Derryberry, Chesser, Aleixo & Brumfield, 2010 – srpozobec, řazen do čeledi Dendrocolaptidae Furnarius Vieillot, 1816 – hrnčiřík Geocerthia Chesser & Claramunt, 2009 – kutálek Geositta Swainson, 1837 – kutálek, řazen do čeledi Scleruridae Glyphorynchus Wied-Neuwied, M, 1831 – klouzálek, řazen do čeledi Dendrocolaptidae Heliobletus Reichenbach, 1853 – hrnčiřík Hellmayrea Stolzmann, 1926 – ostrochvostka Hylexetastes Sclater, PL, 1889 – klouzálek, řazen do čeledi Dendrocolaptidae Lepidocolaptes Reichenbach, 1853 – klouzálek, řazen do čeledi Dendrocolaptidae Leptasthenura Reichenbach, 1853 – ostrochvostka Limnoctites Hellmayr, 1925 – ostrochvostka Limnornis Gould, 1839 – ostrochvostka Lochmias Swainson, 1827 – hrnčiřík Margarornis Reichenbach, 1853 – šplhálek Mazaria Claramunt, 2014 – ostrochvostka Megaxenops Reiser, 1905 – hrnčiřík Metopothrix Sclater, PL & Salvin, 1866 – hrnčiřík Microxenops Chapman, 1914 – hrnčiříček Nasica Lesson, RP, 1830 – klouzálek, řazen do čeledi Dendrocolaptidae Ochetorhynchus Meyen, 1834 – kutálek Phacellodomus Reichenbach, 1853 – hrnčiřík Philydor Spix, 1824 – hrnčiřík Phleocryptes Cabanis & Heine, 1860 – ostrochvostka Premnoplex Cherrie, 1891 – šplhálek Premnornis Ridgway, 1909 – šplhálek Pseudasthenes Derryberry, Claramunt, O'Quin, Aleixo, Chesser, Remsen & Brumfield, 2010 – hrnčiřík Pseudocolaptes Reichenbach, 1853 – hrnčiřík Pseudoseisura Reichenbach, 1853 – hrnčiřík Pygarrhichas Burmeister, 1837 – šplhálek Roraimia Chapman, 1929 – šplhálek Sclerurus Swainson, 1827 – hrnčiřík, řazen do čeledi Scleruridae Schoeniophylax Ridgway, 1909 – ostrochvostka Siptornis Reichenbach, 1853 – hrnčiřík Sittasomus Swainson, 1827 – klouzálek, řazen do čeledi Dendrocolaptidae Spartonoica Peters, JL, 1950 – ostrochvostka Sylviorthorhynchus Gay, 1845 – hrnčiřík Synallaxis Vieillot, 1818 – ostrochvostka Syndactyla Reichenbach, 1853 – hrnčiřík Tarphonomus Chesser & Brumfield, 2007 – hrnčiřík Thripadectes Sclater, PL, 1862 – hrnčiříkovec Thripophaga Cabanis, 1847 – hrnčiřík Upucerthia Geoffroy Saint-Hilaire, I, 1832 – kutálek Xenerpestes Berlepsch, 1886 – hrnčiřík Xenops Illiger, 1811 – hrnčiříček Xiphocolaptes Lesson, RP, 1840 – klouzálek, řazen do čeledi Dendrocolaptidae Xiphorhynchus Swainson, 1827 – klouzálek, řazen do čeledi Dendrocolaptidae

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Pěvci Kategorie:Čeledi ptáků