Adolf Horsetzky von Hornthal (12. února 1847 Praha – 10. února 1929 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil jako absolvent Vojenské akademie od roku 1865 a zúčastnil se několika válečných tažení. Později byl štábním důstojníkem, uplatnil se také jako diplomat, pedagog a autor odborných prací v oboru vojenské teorie. V závěru své kariéry byl velitelem armádního sboru v Krakově (1903–1907) a v armádě dosáhl druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra (1904). Po odchodu do penze (1907) žil v soukromí.
Životopis náhled|vlevo|Adolf Horsetzky jako velitel armádního sboru v Krakově (Das interessante Blatt 1903) Pocházel z rodiny s vojenskou tradicí povýšené v roce 1826 do šlechtického stavu a byl rodákem z Prahy.Adolf Horsetzky von Hornthal na webu geni.com dostupné online Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a jako poručík nastoupil v roce 1865 k 30. praporu polních myslivců. Zúčastnil se prusko-rakouské války a bojoval v bitvě u Hradce Králové. Poté si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. V roce 1872 byl povýšen na kapitána, později se podílel na okupaci Bosny a Hercegoviny. V roce 1879 se jako major stal velitelem 33. praporu polních myslivců, v roce 1880 byl jako delegát vyslán na vojenské manévry do Francie. Jako podplukovník (1882) byl odeslán na diplomatickou misi do Petrohradu (1883). V letech 1884–1888 působil jako pedagog na Válečné škole ve Vídni.Kais. Königl. Militär Schematismus für 1888; Vídeň, 1887; s. 130, 155 dostupné online Mezitím byl v roce 1886 povýšen do hodnosti plukovníka a od roku 1888 vedl operační kancelář generálního štábu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1892; Vídeň, 1892; s. 86, 142 dostupné online
V roce 1891 byl povýšen do hodnosti generálmajora a v letech 1892–1895 byl velitelem 12. pěší brigády v Klagenfurtu.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň; 1894; s. 234 dostupné online K datu 1. listopadu 1895 získal hodnost polního podmaršála a převzal velení 12. pěší divize v Krakově.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1896; Vídeň 1895; s. 89, 129 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 265 dostupné onlineSchematismus für das k.u.k. Heer für 1903; Vídeň, 1902; s. 111, 150 dostupné online Od prosince 1903 byl velitelem 1. armádního sboru v Krakově,Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online respektive zemským velitelem pro západní Halič, Slezsko a severní Moravu. K datu 1. listopadu 1904 dosáhl druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra. V květnu 1907 byl penzionován,Služební postup Adolfa Horsetzkyho in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 74 dostupné online ale v roce 1908 ještě získal hodnost titulárního generála pěchoty.Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online Uplatnil se také jako spisovatel a byl autorem několika publikací z oboru vojenské teorie.
Tituly a ocenění Jako velitel armádního sboru obdržel v roce 1903 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 221 dostupné online Od roku 1904 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 90 dislokovaného v Jarosławi.Pěší pluk č. 90 na webu valka.cz dostupné onlinePřehled majitelů pěšího pluku č. 90 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 558 dostupné online Během své kariéry získal řadu ocenění. Byl nositelem Řádu železné koruny II. třídy, rytířem Leopoldova řádu, dále držitelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile. Vzhledem ke svým diplomatickým aktivitám získal vyznamenání také v zahraničí. Byl rytířem ruského Řádu sv. Anny, pruského Řádu červené orlice, důstojníkem francouzského Řádu čestné legie, důstojníkem italského Řádu sv. Mořice a Lazara a nositelem velkokříže saského Řádu Albrechtova.Přehled řádů a vyznamenání Adolfa Horsetzkyho in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1907; Vídeň, 1907; s. 280 dostupné online
Jeho starší bratr Karl (1844–1906) byl také vysokým důstojníkem c. k. armády a dosáhl hodnosti polního zbrojmistra. Sestra Melanie (1852–1931) se prosadila jako sochařka. Nejmladším ze sourozenců byl Ernst (1865–1943) se v rakousko-uherské armádě uplatnil jako vojevůdce za první světové války a byl generálem pěchoty.
Odkazy
Reference
Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2011; Praha, 2009; 496 s. (heslo Horsetzky von Hornthal) ISBN 978-80-904241-2-8
Externí odkazy Adolf Horsetzky von Hornthal in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Tajní radové Kategorie:Rakouští spisovatelé Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Narození 12. února Kategorie:Narození v roce 1847 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 10. února Kategorie:Úmrtí v roce 1929 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži