Československé závody kovodělné a strojírenské byl ústřední orgán, který měl formu národního podniku, sídlil na adrese Praha II., Jungmannova 29. Dekretem presidenta republiky č.100/1945 z 24. října 1945 bylo znárodněno celkem 160 strojírenských a kovodělných podniků s 260 závody.
Vznik Rozhodnutím vlády ze dne 16. listopadu 1945 vznikla instituce Československé závody kovodělné a strojírenské (ČZKS), která zastřešila tři národní podniky:
Automobilové závody, n. p. vzniklé vyhláškou č. 1293/1946 Ú. l. Letecké závody, n. p. vzniklé vyhláškou 1377/1946 Ú. l. PAL, spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu n. p. vzniklé vyhláškou 1378/1946 Ú.l.
Ústřední orgány Dne 9. listopadu 1948 byla v deníku Rudé právo zveřejněna informace, že v Československu bylo základních hospodářských 16 oborů, které dostaly v rámci Dvouletého hospodářského plánu úkoly pro období let 1947 a 1948. Počet oborů se postupně zvýšil na 25 jednotek. V čele každého oboru stál Ústřední orgán, který měl funkci direktivní, ale také ekonomickou, protože se spolupodílel na finančních operacích podřízených národních podniků.
Ústřední orgány byly podřízeny jednotlivým ministerstvům.
Ústřední orgán Československé závody kovodělné a strojírenské Ústřední orgán Československé závody kovodělné a strojírenské řídil tyto národní podniky:
V Čechách, na Moravě a ve Slezsku AGROSTROJ, závody na hospodářské stroje, Brandýs nad Labem (Wichterle & Kovařík, Melichar & Umrath, bratři Paříkové, Knotek, Astur, Bächer)+(Slavia, Pracner, Hofherr Schrantz, Rausendorf, Schicht) ALBA západočeské strojírny a slévárny, Hořovice AUTOMOBILOVÉ ZÁVODY, Mladá Boleslav AUTO PRAGA, Praha BATERIA, závody na akumulátory, Slaný BRANECKÉ ŽELEZÁRNY, Branka ČESKÁ ZBROJOVKA, Strakonice ČESKOMORAVSKÁ-KOLBEN-DANĚK, Praha DYNAMOCARBON, Teplice-Šanov ELEKTRO-PRAGA, Praha ELEKTRO SIGNAL PRAGA, závody na výrobu zabezpečovacích zařízení, Praha ELEKTROSVIT, Brno ELEKTROTECHNICKÉ ZÁVODY KŘIŽÍK, Praha FERRUM, Frýdlant nad Ostravicí HEFA, Praha CHOTĚBOŘSKÉ KOVODĚLNÉ ZÁVODY, Chotěboř CHRONOTECHNA, závody na výrobu hodin, Šternberk na Moravě IGLA, České Budějovice INSTALAČNÍ ZÁVODY, Plzeň JANKA, závody na výrobu zařízení vzduchotechnických, Radotín KAROSA, Vysoké Mýto KOH-I-NOOR, spojené kovoprůmyslové závody, Praha KOVOLIS, Čáslav KOVONA, továrny na kovový nábytek, Praha LET, Praha MEOPTA, spojené závody na jemnou mechaniku a optiku, Přerov METRA, závody na měřící přístroje, Blansko MEVA, závody na výrobu plechového zboží , Praha MILA, závody na šicí stroje, Opava MORAVIA, Mariánské Údolí u Olomouce MORAVSKÉ ELEKTROTECHNICKÉ ZÁVODY, Olomouc MORAVSKOSLEZSKÁ ARMATURKA, Dolní Benešov u Hlučína OKULA, závody na brýlovou mechaniku a optiku, Chomutov OSTRAVSKÁ SLÉVÁRNA A STROJÍRNA, Ostrava PAL, spojené závody pomocného automobilního a leteckého průmyslu, České Budějovice PERUN, závody na stroje přádelnické a čistírenské, Praha PILANA, továrna na pily a nástroje dřevoobráběcí, Hulín PRVNÍ BRNĚNSKÁ A KRÁLOVOPOLSKÁ STROJÍRNA, Gottwaldovy závody, Brno RADOVAN, výroba hraček, Praha SEVEROČESKÁ ARMATURKA, Ústí nad Labem SEVEROČESKÉ STROJÍRNY A SLÉVÁRNY, Praha (Žandov, Thiele, Roscher, Rutez, Scheider, Hübner-Billig, Kema, Jäggle, J.W.Ludvig, Fleissner, bratři Bártlové, Zimmer) SIGMA-PUMPY, Olomouc SPOJENÉ BRNĚNSKÉ STROJÍRNY A SLÉVÁRNY, Brno SPOJENÉ TOVÁRNA NA OBRÁBĚCÍ STROJE, Praha STAVOSTROJ, závody na výrobu stavebních strojů, Praha ŠKODOVY ZÁVODY, Plzeň TATRA, Kopřivnice TEPLICKÁ STROJÍRNA, Teplice-Šanov TESLA, Praha TOVÁRNA MLÝNSKÝCH STROJŮ A STAVBA MLÝNŮ, Pardubice TOVÁRNY STAVEBNÍHO KOVÁNÍ, Boskovice TRANSPORTA, závody na výrobu dopravních zařízení, Chrudim ZÁVODY NA DRÁTĚNÁ LANA, Praha ZÁVODY NA VÝROBU CHLADÍCÍCH A POTRAVINÁŘSKÝCH STROJŮ, Kolín ZÁVODY NA VÝROBU KERAMICKÝCH STROJŮ, Praha ZÁVODY LÉČEBNÉ MECHANIKY, Praha ZÁVODY UMĚLECKÉ KOVOVÝROBY, Praha ZBROJOVKA BRNO, Brno V seznamu uvedeném v „Nové zákony a nařízení Československé republiky" jsou rozdíly.
Není uvedeno:
AUTO PRAGA, Praha DYNAMOCARBON, Teplice-Šanov ELEKTRO SIGNAL PRAGA, závody na výrobu zabezpečovacích zařízení, Praha ELEKTROSVIT, Brno IGLA, České Budějovice KAROSA, Vysoké Mýto MORAVSKOSLEZSKÁ ARMATURKA, Dolní Benešov u Hlučína RADOVAN, výroba hraček, Praha STAVOSTROJ, závody na výrobu stavebních strojů, Praha TOVÁRNY STAVEBNÍHO KOVÁNÍ, Boskovice ZÁVODY LÉČEBNÉ MECHANIKY, Praha ZÁVODY UMĚLECKÉ KOVOVÝROBY, Praha
Bylo uvedeno:
Ignis, závody na výrobu průmyslových pecí Podmokelská strojírna a kotlárna Spojené smaltovny a závody na kovové zboží Závody na výrobu zabezpečovacích zařízení
Na Slovensku KOVOROBNÉ A STROJÁRENSKÉ ZÁVODY NA SLOVENSKU, Bratislava, Rooseveltovo nám. 4
KABLO, Bratislava KRIVÁŇ-ČKD, Turčianský Svätý Martin – Bratislava OMNIA, strojárne a automechanika, Bratislava POVÁŽSKÉ STROJÁRNE, Povážská Bystrica SANDRIK, spojené závody na výrobu strieborného tovaru, Bratislava SLOVENSKÉ ZÁVODY NA SMALTOVANÝ A ŽELEZNÝ TOVAR, Bratislava STREDOSLOVENSKÉ ŽELEZIARNE, Podbrezová
Organizační schéma Československé závody kovodělné a strojírenské vedl generální ředitel Dr. Ing. František Fabinger, bývalý přednosta strojního oddělení Ředitelství vítkovických kamenouhelných dolů v Moravské Ostravě. Náměstky byli Ing. Antonín Fried, Ing. Alfons Polzer, Ing. Jan Novák.
Ze seznamu (schématu) je patrné, že v českých zemích byla organizace třístupňová:
ministerstvo → ústřední orgán (národní podnik) → konkrétní národní podnik
Reorganizace I. Ředitel Dr. ing. František Fabinger uvedl, že Československé závody kovodělné a strojírenské řídí v důsledku druhé vlny znárodňování 66 národních podniků s . cca 1 100 závody. Proto bude počátkem roku 1949 rozdělen na tři menší národní podniky. Reorganizace byla provedena k 1. květnu 1949 a Československé závody kovodělné a strojírenské byly rozděleny na podniky, resp. generální ředitelství:
Kovo, a. s.; Československé závody těžkého strojírenství, Praha II., Jungmannova 29 Škodovy závody ČKD Sokolovo ČKD Blansko Spojené strojírny Bohumila Šmerala Gottwaldovy závody (První brněnská a Gottwaldovy závody Králopolská strojírna Brno) Československé závody přesného strojírenství, Praha II.. Štěpánská 15 Československé závody lehkého kovoprůmyslu, Praha II. Na příkopě 14 Československé závody automobilové a letecké (ČZAL) Praha X., Křižíkova 38 ČZAL rozhodnutím vlády z 20. března 1951 byl od 2. dubna 1951 přejmenován na Československé závody na výrobu vozidel (ČZVV) Dr. ing. František Fabinger už jako ředitel Československých závodů těžkého strojírenství pronesl, že z bývalých 20 národních podniků v těžkém strojírenství vznikne 64 podniků nových.
Na návrh ministra těžkého průmyslu G. Klimenta usnesla se vláda, aby národní podniky kovoprůmyslové byly rozděleny do pěti generálních ředitelství, místo dosavadních čtyř. Tato reorganisace umožní, aby byla urychlena specialisace a čištění výrobních programů našich kovoprůmyslových závodů.
1) nově se zřizuje generální ředitelství československé závody všeobecné kovovýroby, které bude mít sídlo v Plzni.
2) dosavadní generální ředitelství československé závody všeobecného strojírenství a kovovýroby bude přeměněno na generální ředitelství československé závody všeobecného strojírenství,
3) československé závody automobilové a letecké budou nadále používat názvu Československé závody na výrobu vozidel.
4)v této souvislosti bylo zároveň oblastní ředitelství všeobecné kovovýroby přeměněno na oblastní ředitelství s názvem Strojírenské závody na Slovensku.
Reorganizace II. Nařízení vlády č. 74/1951 Sb. ze dne 7. září 1951 zřídilo nová ministerstva. Z ministerstva těžkého průmyslu se zřídilo:
ministerstvo paliv a energetiky ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů ministerstvo chemického průmyslu ministerstvo těžkého strojírenství ministerstvo všeobecného strojírenství
Se zřízením ministerstva těžkého strojírenství bylo zrušeno:
generální ředitelství Československé závody těžkého strojírenství generální ředitelství Československé závody všeobecného strojírenství generální ředitelství Československé závody přesného strojírenství oblastní ředitelství Strojárenské závody na Slovensku
Se zřízením ministerstva všeobecného strojírenství bylo zrušeno:
generální ředitelství Československé závody na výrobu vozidel
Reorganizace III. (1958)
Rezort ministerstva automobilového průmyslu a zemědělských strojů Z dosavadních 95 národních podniků a organizací bylo utvořeno 29 výrobně hospodářských jednotek (VHJ): 15 - n.p. přímo řízené, 6 - vedoucí n.p., 7 - sdružení, 1 - výzkumný ústav.
Střední nákladní automobily, Praha (sdružení) Příslušenství motorových vozidel, Praha (sdružení) Motocykly a jízdní kola, Strakonice (sdružení) Metalurgické závody, Týnec nad Sázavou (podřízený podnik) Tatra Kopřivnice Automobilové závody, Mladá Boleslav Motorpal Jihlava Továrna na nářadí Pečky Kovofiniš Ledeč nad Sázavou Děčínské strojírny, Děčín Pražská akumulátorka, Mladá Boleslav Zemědělské stroje, Prostějov (sdružení) Kovoprůmyslové podniky, Praha (sdružení) Kovový tovar, Trnava (sdružení) Smaltované a plechové výrobky, České Budějovice (sdružení) ZPS Líšeň Moravia Mariánské údolí Elektropraga Hlinsko Elektrosvit Nové Zámky Minerva Boskovice Branecké železárny, Branka u Opava Slovenská armaturka, Myjava Sandrik, Dolné Hámre Lisovna nových hmot, Vrbno Kovona Karviná Technomat Praha Mototechna Praha Kovotechna Praha Ústav pro výzkum motorových vozidel
Reference
Kategorie:Firmy založené roku 1946 Kategorie:Zaniklé organizace Kategorie:Strojírenské firmy Kategorie:Ekonomika komunistického Československa