Vít Ondrášek (9. června 1896 Koryčany – ?) byl československý legionář, důstojník a jeden z velitelů Pražského povstání.
Život Před první světovou válkou Vít Ondrášek se narodil 9. června 1896 v Koryčanech na Kroměřížsku. Mezi lety 1908 a 1915 vystudoval reálné gymnázium v Kyjově, na úspěšné složení maturitní zkoušky ale musel z důvodu válečných událostí počkat až do roku 1919.
První světová válka V listopadu 1915 byl Vít Ondrášek povolán do c. a k. armády a na pozici velitele čety odeslán na srbskou frontu, kde 1. června 1916 padl do zajetí. Dne 16. srpna téhož roku dobrovolně vstoupil do srbské armády a opět jako velitel čety sloužil v Oděse, od července do října 1917 pak na frontě u Soluně. K 1. listopadu 1917 vstoupil do Československých legií a přesunul se do Francie, kde se zúčastnil bojů u Remeše, Vouziers a v Alsasku. Do Československa se vrátil v lednu 1919 v hodnosti kapitána.
Mezi světovými válkami Vít Ondrášek zůstal po návratu z legií v armádní službě. Začal jí působením na funkci velitele kulometné čety pěšího pluku 22 v Kladně a poté na různých velitelských funkcích u dragounských pluků. Následně absolvoval jezdeckou aplikační školu ve Francii a poté k 1. lednu 1925 nastoupil jako pedagog do vojenského jezdeckého učiliště v Pardubicích. V srpnu 1928 začal studovat Vysokou školu válečnou v Praze, poté od září 1928 Vysokou školu válečnou v Paříži. Po návratu v roce 1930 působil na štábu 7. divize v Olomouci a od září následujícího roku opět na vojenském jezdeckém učilišti v Pardubicích, kde se stal velitelem školy pro velitele eskadron. V září 1933 přešel na Vysokou školu válečnou do Prahy, kde vyučoval taktiku jezdectva. Během všeobecné mobilizace v roce 1938 zastával post náčelníka štábu 4. divize v Hradci Králové, po jejím odvolání zástupce velitele a velitele 1. korouhve dragounského pluku 1 v Terezíně.
Druhá světová válka Po německé okupaci a rozpuštění Československé armády byl Vít Ondrášek k 9. červenci 1939 přeložen na funkci zemského rady pražského Národního muzea, v září 1941 pak do výslužby. Od dubna 1942 pracoval jako zaměstnanec v soukromém sektoru. V březnu 1944 se zapojil do struktur Vojenského velitelství Velké Prahy Bartoš připravujícího protinacistické povstání, na podzim téhož roku se pak stal vedoucím ilegální komunistické buňky v košířské továrně V. V. Pešl, kde pracoval. Po vypuknutí Pražského povstání zastával funkci zástupce velitele Vojenského velitelství Praha-Střed.
Po druhé světové válce Vít Ondrášek pokračoval v armádní službě i po skončení druhé světové války. Mezi srpnem 1945 a listopadem 1946 působil na velitelství I. vojenské oblasti v Praze, do 15. května 1947 se účastnil bojů proti Ukrajinské povstalecké armádě na východním Slovensku. Patřil k důstojníkům, kteří tzv. Vítězný únor přijali kladně. Mezi zářím 1948 a říjnem 1949 absolvoval III. kurz vyšších velitelů, poté působil jako velitel týlu Vojenské oblasti 4. Službu ukončil v hodnosti plukovníka k 30. září 1950 ze zdravotních důvodů.
Vyznamenání 1918 Československý válečný kříž 1914–1918 s ratolestí 1918 Croix de guerre 1921 Zlatá medaile Miloše Obiliče 1922 Československá revoluční medaile 1922 Československá medaile Vítězství 1926 Řád čestné legie
Odkazy Literatura
Externí odkazy Detail legionáře Víta Ondráška na stránkách Legie 100
Kategorie:Českoslovenští legionáři ve Francii Kategorie:Českoslovenští vojáci Kategorie:Absolventi Vysoké školy válečné Kategorie:Osobnosti Pražského povstání Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918 Kategorie:Nositelé Válečného kříže 1914–1918 Kategorie:Držitelé Československé revoluční medaile Kategorie:Držitelé Československé medaile Vítězství Kategorie:Nositelé Řádu čestné legie Kategorie:Narození 9. června Kategorie:Narození v roce 1896 Kategorie:Narození v Koryčanech Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Muži