Jára Cimrman ležící, spící je česká filmová komedie režiséra Ladislava Smoljaka, natočená v roce 1983. Titulní roli ztvárnil „Zdeněk Svěrák a kolektiv“.
Jde o filmovou biografii Jaroslava „Járy“ Cimrmana, největšího génia českých dějin všech dob. Ve filmu jsou ukázány ty nejdůležitější události, které údajně formovaly jeho osobnost, ale také ty, které formoval on sám. Scénář rámcově vychází ze seminářů divadla Járy Cimrmana, není ale jen jejich převyprávěním, nýbrž přináší nová témata a informace, a v některých detailech se s divadelními texty i rozchází.
Film je rámován dějem Exkurze v Cimrmanově muzeu a dále je chronologicky členěn do několika kapitol Cimrmanova života: Jára Cimrman – školní léta, Praha 18?? Jára Cimrman, inspirující Jára Cimrman, pozdě přicházející Jára Cimrman, tvořící, Praha 1897 Jára Cimrman, bořící, Konopiště 1909 Jára Cimrman, Pacov 1911 Jára Cimrman, Liptákov 1914 Jára Cimrman ležící, spící
Děj Divadelní vědec z Prahy (jeho jméno nezazní) se účastní turistického zájezdu do Pojizeří, jehož součástí je návštěva vsi Liptákov, kde údajně strávil závěr života záhadný český génius Jára Cimrman. Z jeho chalupy je nyní „Museum peří“, jehož prastará průvodkyně návštěvníky zasvěceně seznamuje s průběhem Cimrmanova života.
Cimrman se narodil do smíšené česko-německé rodiny krejčího a herečky, a celé dětství a mládí byl vychováván jako děvče, aby donosil šaty po starší sestře Luise. Na dívčí škole propadal z domácích prací, ale udivoval talentem na technické předměty a sportovními výkony. Jeho vypracované lýtko si dokonce vybral malíř Josef Mánes jako vzor pro lýtko slovanské ženy. Teprve ke konci studia Cimrman náhodou zjistil, že není ženou, byl ze školy vyloučen a dále procházel dějinami už jako muž.
Na cestách po Evropě potkává řadu vynikajících vědců nebo umělců, které svými nápady inspiruje k jejich vrcholným počinům (bezdrátový telegraf, Eiffelova věž, hra Tři sestry aj.). Sám také vynalézá, ale na patentní úřad vždy přijde těsně pozdě – předběhli ho například Alexander Graham Bell, bratři Lumièrové, Alfred Nobel a hlavně Edison. Nakonec Cimrman uspěje aspoň s vynálezem dvoudílných plavek.
Pak se vrací do Prahy, kde mu přítel Luděk Marold představuje své dioráma bitvy u Lipan. Cimrman má ale vizi ještě velkolepější – dát Praze moře. Iluzi vytvoří pomocí obřího plátna s namalovaným mořem a oblohou, které nainstaluje do ulice mezi domy, ale nepřející rakouské úřady povolí Pražanům tuto radost jen na půl hodiny. Roztrpčený Cimrman se proto rozhodne „rozbít monarchii“ – dá se najmout na zámek Konopiště jako domácí učitel potomků arcivévody Františka Ferdinanda d'Este, aby v nich zasel lásku k demokracii a českému národu. Následník trůnu už se třese na to, až starý císař František Josef I. konečně zemře (a Cimrman mu sepisuje intronizační řeč), ten se k tomu ale nemá. Franz Ferdinand proto nakonec pošle svého dvojníka, několikanásobného vraha Nývlta, aby císaře donutil abdikovat pod pohrůžkou uškrcení – ukáže se ale, že i za císaře figuruje dvojník, zkušený škrtič Macháně, takže si s Nývltem nakonec padnou do náruče. Arcivévoda je vším tak znechucen, že Cimrmana propustí.
Ten tak nastupuje další fázi své kariéry – vede kočovnou divadelní společnost, která po českém venkově předvádí jeho hry, avšak s nevelkým úspěchem. Herci se často musí spasit úprkem, aby vůbec zachránili vybrané vstupné. Nakonec zklamaný Cimrman dospěje do pojizerské vísky Liptákov, kde má žít jeho sestra, učitelka. Přichází však opět pozdě, nachází už jen její čerstvý hrob. Ve vesnici ho ale rádi přijmou jako náhradu na učitelském místě, a Cimrman má tak možnost aplikovat své originální pedagogické a tělovýchovné metody. Historky z jeho života však mezi vesničany budí jen nevěřící smích. Zlom přijde, když do Liptákova dorazí zpráva o sarajevském atentátu a císařově vyhlášení války. Cimrman si sbalí kufr a utíká do neznáma – jeho historická stopa tím mizí.
Přednáška v muzeu peří je u konce, stará průvodkyně vyprovodí návštěvníky, ale všetečný divadelní vědec má jakési divné tušení a tajně čeká, co se bude dít dál. A skutečně – průvodkyně jde ulehnout do Cimrmanovy světničky – do jeho postele, zuje si jeho pantofle a zapálí nedokouřený doutník...
Osoby a obsazení (Seznam je členěn podle kapitol filmu. Tučně jsou uvedeni členové Divadla Járy Cimrmana.)
Exkurze v Cimrmanově muzeu
Jára Cimrman – školní léta
Jára Cimrman, inspirující
Jára Cimrman, pozdě přicházející
Jára Cimrman, tvořící
Jára Cimrman, bořící
Jára Cimrman, Pacov
Jára Cimrman, Liptákov
Zajímavosti Scény ve filmovém Liptákově se natáčely ve vesnickém skanzenu Vesec u Sobotky.
Ve filmu se celkem čtyři herci objeví ve dvojrolích – Zdeněk Svěrák jako Cimrman a jeho otec, Petr Čepek jako arcivévoda František Ferdinand a jeho dvojník, Jiří Kostka jako císař František Josef a jeho dvojník, a Ladislav Smoljak epizodně jako rodič na třídní schůzce a jako hlas policisty.
Kapitola Jára Cimrman – školní léta je natočena formou černobílé němé grotesky, k níž je komentář hlasem audioprůvodce z muzea (Richard Honzovič).
Podle filmu se Cimrmanova rodina přestěhovala z Vídně do Prahy v jeho 15 letech a studoval pak na dívčí škole Minerva v Praze. Oproti tomu podle různých zmínek v seminářích navštívil CImrman Čechy vůbec poprvé až jako dospělý.
V kapitole Jára Cimrman, tvořící potkává Cimrman na pražském nábřeží jednu slavnou osobnost za druhou, mezi jinými cestovatele Emila Holuba s manželkou Růženou a černošským sluhou. V uvedeném roce 1897 by to však bylo dost nepravděpodobné, protože tehdy už dožívali ve Vídni. Holubova žena je ve scénce vylíčena komicky jako „semetrika“, která mu další cestování zatrhnula, což vůči Růženě Holubové nebylo příliš spravedlivé – ve skutečnosti podnikala cesty s ním a byla mu na nich velmi platnou společnicí.
Cimrmanovo výchovné působení na děti Františka Ferdinanda d'Este by mohlo mít jen velmi omezený politický vliv, neboť arcivévoda byl sice následníkem trůnu, ale jeho potomci byli pro jeho morganatický sňatek z následnictví vyloučeni.
Podle titulku ve filmu přišel Cimrman do Liptákova teprve roku 1914 a strávil tam tedy do začátku války maximálně několik měsíců. V semináři hry Posel z Liptákova (1977), který se na tento jeho pobyt zaměřuje, je však řečeno, že sem přibyl už roku 1902 a žil zde řadu let.
V 1., 2. a 5. díle zábavného pořadu Veselé příhody z natáčení vyprávějí Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák mystifikační historky ze zákulisí vzniku filmu.
Související články
Jára Cimrman Liptákov
Externí odkazy
Kategorie:České filmové komedie Kategorie:Filmy Ladislava Smoljaka Kategorie:Objekty nazvané po Járovi Cimrmanovi Kategorie:Filmy z roku 1983 Kategorie:Filmy studia Barrandov