Jaroslav Hanf

Jaroslav Hanf (19. února 1888, Vacanovice – 21. února 1958, Milotice nad Bečvou) byl český profesionální voják a olympionik.

Sloužil v rakousko-uherské a v československé armádě, za druhé světové války v tzv. vládním vojsku. Věnoval se jezdeckému sportu. V roce 1924 se účastnil Olympijských her v Paříži a v roce 1928 OH v Amsterodamu. Byl členem Čs. jezdeckého svazu a působil jako rozhodčí.

Život Jaroslav Hanf se narodil 19. února 1888 ve Vacanovicích u Přerova. Jeho otec byl původně hostinským ve Vacanovicích, později laborantem při fyzikálním ústavu C.k. české vysoké školy technické v Brně, kam se rodina přestěhovala. Hanf přestoupil po páté třídě brněnského českého gymnázia na dělostřeleckou kadetku ve Vídni (tři ročníky)VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Prvopis kvalifikační listiny, záznamní list 1 a Traiskirchenu (jeden ročník). Kromě češtiny uměl dokonale německy, pozdější pobyty v Karpatech a na Bukovině přispěly k jeho dobré znalosti ukrajinštiny, polštiny a ruštiny slovem i písmem. Anglicky znal jen částečně.VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Kvalifikační listina část 1 s. 2. Většina základních údajů v tomto článku pochází z čistopisu Kvalifikační listiny část 1, která už dále nebude uváděna jako zdroj. Uváděny budou jen jiné prameny. Celý život byl profesionálním vojákem.

Vojenská kariéra Rakousko-Uhersko Jeho služební doba v armádě začíná vstupem do rakousko-uherské armády 18. srpna 1908, kdy nastoupil do dělostřeleckého pluku – Feldkanonenregiment, č. 31 (od roku 1916 pod č. 30).VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Hauptgrundbuch s. 2, Přihláška do Čs. armády udává rok přejmenování pluku 1914. Působil v Stanislavově (dnes Ivano-Frankivsk, Halič)VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Hauptgrundbuch s. 2 jako instrukční důstojník v jednoroční škole a jako výcvičný důstojník v jízdě a v obsluze děla.

Po vypuknutí první světové války byl již od 1. 8. 1914 na ruském bojišti v Bukovině a v HaličiVÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Přihláška do Čs. armády s. 2  - jako 1. důstojník u velitelství baterie, od konce srpna 1915 jako velitel baterie. Konec války ho zastihl na srbském bojišti, kde byl od 15. října 1918 do 11. listopadu 1918. Během války byl několikrát vyznamenán.VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Kmenový list  s. 9

První republika Přihlášku do československé armády podal 28. prosince 1918,VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Toto datum uvádí Přihláška do Čs. armády. Podle Osobního výkazu s. 1 nastoupil do čs. armády 22. listopadu 1918 a přihláška byla podána 31. prosince 1918. po složení přísahy byl od 15. ledna do 14. března 1919 velitelem baterie číslo „3“ 4. čs. lehkého dělostřeleckého pluku a velitelem asistenčního oddílu ve strážní službě ve Vítkovicích a Mor. Ostravě.VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Osobní výkaz s. 2 Jakou funkci tento oddíl měl v právě probíhající polsko-české sedmidenní válce, není známo.

Od 15. března do 31. prosince 1919 konal službu na Slovensku, kde probíhala maďarsko-československá válka. Československý dělostřelecký pluk čís. 4 (od r. 1920 č. 6) byl přidělen 2. dubna 1919 k 3. pěší divizi, které velel gen. francouzské armády Hennocque. Hanf se účastnil 22. května střetu u Šalgov-Tarjan (Salgotarjan), 4. června u Rimavských Zalužan a 7. června u Kokavy nad Rimavicou jako velitel baterie. Za mobilizace v roce 1921 byl velitelem záložního oddílu dělostřeleckého pluku 6 v Brně.

Téměř celý rok 1920 působil jako učitel dělostřelecké ekvitační školy v Olomouci. V letech 1921–1922 byl frekventantem učitelské školy jezdeckého ústavu v Hodoníně s velmi dobrým prospěchem.VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Hauptgrundbuch s. 4 15. listopadu 1922 byl přidělen k dělostřeleckému učilišti v Olomouci jako učitel jízdy, kde působil jeden rok, aby pak odešel do Staré Boleslavi jako frekventant výcvikového střediska pro Olympijské hry v Paříži. To už byl štábním kapitánem. Od 1. srpna 1924, tedy po pařížských olympijských hrách, působil další tři roky na dělostřeleckém učilišti v Olomouci jako velitel oddílu a instruktor jízdy. Od 1. září 1927 se připravoval, ve funkci majora, na další olympijské hry (v Amsterodamu) ve vojenském jezdeckém učilišti v Pardubicích. Od konce října 1928 byl velitelem III/2. oddílu dělostřeleckého pluku 2 ve Stříbře, kde působil čtyři roky. V prosinci 1928 byl povýšen na podplukovníka. Od října 1932 byl pověřen velením nově sestaveného oddílu 82 s různými místy působení na severní Moravě. Za úspěšnou činnost mu bylo uděleno pochvalné uznání.VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Opis pochvalného uznání z 25.9.1933, podepsán gen. Eminger. Po roce převzal znovu velení III/2. oddílu ve Stříbře. Od 15. července 1934 působil v dělostřeleckém učilišti v Olomouci, a to jako velitel ekvitací. Také zde za činnost velitele ekvitací a cvičitele jízdy dostal pochvalné uznání. Byl oblíben a ve velké vážnosti.VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Pochvalné uznání z roku 1935, diplom. V prosinci 1935 byl přemístěn do Vranova nad Topľou na východním Slovensku jako velitel dělostřeleckého oddílu 84. Po dvou letech se i s oddílem vrátil do Čech – do Týna nad Vltavou.VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Kvalifikační listina  část II 1938 s. 1. I přes povýšení na podplukovníka v roce 1929 je jím i při zrušení čs. armády v roce 1939, přestože je v posudcích označován za vhodného povýšení, dokonce explicitně způsobilého velení dělostřeleckým plukem.VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Kvalifikační listina část II 1937 s. 3 a Kvalifikační listina část II 1936 s. 3 Po celou kariéru byl posuzován jako vynikající důstojník,VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Zápis o posudcích s. 2 . který má velmi dobrý vliv na podřízené a v nejvyšší míře udržuje kázeň u mužstva i důstojníků.VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Prvopis kvalifikační listiny Záznamní list s. 3.

Druhá světová válka Od 16. září 1939VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Datum uváděno v Dotazníku z 13.12. 1946, ve Výpočtu služební doby ke dni 30/6 1943 P1130472 je udáno 1.7. Také Kmenový list uvádí datum 30.6. jako datum, kdy byl propuštěn ze svazku čs. armády a převeden do počtu Vládního vojska protektorátu Čechy a Morava podle vlád. nařízení ze dne 6.5.1939 Sb.z.s. n./:167 – X – 1939:/ byl členem vládního vojska. Byl velitelem 11. praporu, který byl podřízen Zasazenému inspektorátu II a sídlil v Kostelci nad Orlicí. Tento prapor měl 21 důstojníků, 395 členů mužstva a 24 koní. V srpnu 1940 byl Hanf povýšen na plukovníka.VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Kmenový list s. 8.

V období 1. ledna 1942 do 19. března 1943 přechovával Hanf ve svém bydlišti v Miloticích nad Bečvou Františku Skořepovou s dcerou. Její manžel štábní kapitán Bohuslav Skořepa byl za odbojovou činnost v Obraně národa 1941 zatčen a v březnu 1943 popraven ve Vratislavi (Wroclawi).VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Dotazník ministerstva vnitra z prosince 1945 s. 2. Bohuslav Skořepa byl popraven 26. 3. 1943. Manželka s dcerou byly u Hanfů do svého zatčení 19.3.1943. Syn Zdeněk odešel v červnu 1939 do zahraničí, v Anglii se stal letcem RAF, v lednu 1942 byl sestřelen. Byl prohlášen za nezvěstného.

V květnu 1944 byla velká část vládního vojska, kterému Němci nedůvěřovali jako potenciálnímu bezpečnostnímu problému, přesunuta do Itálie. Hanf byl se svým 11. praporem (posádkový oddíl Kostelec nad Orlicí) umístěn ve Fossanu mezi Turínem a Janovem, krátce na to byli přesunuti do prostoru Cassano d'Adda-Peschiere. Zde s vědomím Hanfa jako velitele praporu, došlo ke kontaktu s partyzány a přechodu několika vojáků k nim. Později byl prapor umístěn v Coccagliu šest kilometrů severně od Chiari mezi městy Bergamo a Brescia. Hanf patřil k důstojníkům, kteří byli zasvěceni do příprav přechodu 11. praporu k partyzánům, jenž byl organizován členem milánského výboru Josefem Chmelíkem.Veselý-Staudek s. 114 K přechodu nedošlo, protože vládní vojsko bylo mezitím Němci odzbrojeno a partyzáni pro vojáky beze zbraní neměli uplatnění.Veselý-Staudek, s. 122

V říjnu 1944, kdy generál Ingr organizoval vznik samostatných československých jednotek v Itálii z jednotek vládního vojska a slovenských jednotek a jejich vyzbrojení Spojenci, zabezpečoval Hanf společně s pplk. Kautským spojení mezi vládním vojskem v Itálii a 2. slovenskou technickou divizí. Byl napojen jmenovitě na pplk. Kmicikieviče,Veselý-Staudek, s. 142 velitele této divize, který připravoval její přechod k italským partyzánům.

V lednu 1945 byl Hanf členy vojenského revolučního výboru vládního vojska vybrán jako jeden z čtyř důstojníků předurčených k vedení eventuálních vojenských akcí většího rozsahu, které už nemohl vést generál Pražák a jeho štáb, protože byli z rozhodnutí Němců přesunuti zpět do Prahy.Veselý-Staudek, s. 156 Po uzavření míru byl plukovník Hanf v Itálii vyznamenán odznakem odboje na slavnosti v Povegliano 5. července 1945 za přítomnosti velitele čs. vojsk v Itálii pplk. gšt. Podhory a velitele 1. čs. divize pplk. jezd. Kmicikieviče.

Vládní vojsko bylo rozpuštěno výnosem 11. května 1945, vznikla z něj Československá samostatná brigáda rozdělená na tři pluky (Hanf byl velitelem 3. pluku), která se 16. července vrátila do Československa.

1945–1958 16. prosince 1946 byl Hanf povolán do činné služby jako podplukovník československé branné mociVÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Kvalifikační listina - příloha 1946. poté, co šetření prokázalo, že ve vládním vojsku kryl odchod vojáků svého oddílu k partyzánům, byl důvěrníkem 11. praporu a později členem vojenského národního výboru v Itálii. 1. února 1947 byl přeložen do výslužby, k dispozici 1. oblasti VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Kmenový list s. 10. s výslužným 57 120 Kčs a zvláštním přídavkem pro ženaté 3 600 Kčs ročně. Bylo mu 59 let.

Usadil se ve svém domě v Miloticích nad Bečvou a po nějaké době se stal vedoucím kuchyně v národním podniku Elektro-Praga. V roce 1953 podalo okresní vojenské velitelství (OVV) v Hranicích se souhlasem krajského vojenského velitelství (KVV) v Olomouci, návrh na snížení jeho odpočinkového důchodu na polovinu.VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Návrh na snížení důchodu OVV v Hranicích, poř. č. 4. Rukou připsáno, že Komise HKS a HPS se usnesla snížit důchod o 20 %, podpis nečitelný, razítkové datum 21.5.53 Návrh, který byl podán na základě informací místní organizace KSČ v Miloticích s odůvodněním, že jmenovaný byl horlivým služebníkem dřívějšího kapitalistického řádu, že neprojevuje kladný poměr k lidově demokratickému zřízení, že se staví záporně k budovatelskému úsilí pracujícího lidu a k socialistické výstavbě vlasti a že jeho manželka je původem Němka, byl pozměněn v květnu 1953 na snížení o 20 %. Proti snížení důchodu se Hanf odvolal. Prošetření na základě odvolání zjistilo, že činnost a chování jmenovaného nezakládá skutkovou podstatu k opatření podle par. 2 vl. nař. č. 22/1953 Sb., zejména nebylo prokázáno, že jednáním projevuje nepřátelství k lidově demokratickému zřízení – a proto bylo rozhodnuto 5. listopadu 1953, že mu se zpětnou platností k 1. červnu 1953 byl zase uznán důchod původní.VÚA–VHA, Sbírka osobních listin, Jaroslav Hanf. Nález Odvolací komise důchodová u MNO čj. 545 – OK/1953. Na cyklostylovaném dopise je už dáno datum od 1. června 1953, zatímco jméno, důvod a výška důchodu jsou doplněny na stroji. Proškrtat se muselo o jaký typ důchodu jde. Také odůvodnění původního návrhu muselo být opraveno z předtištěného „dosud svým jednáním projevuje nepřátelský postoj k lidově demokratickému zřízení“ na „dosud neprojevuje kladný postoj k ….“

Sportovní kariéra