Třinec (v místním nářečí a ; ) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy. Třinec je jednou z přirozených metropolí Těšínského Slezska. Žije zde obyvatel, aglomerace zahrnující i obce Vendryně, Bystřice, Ropice, Vělopolí, Smilovice a další pak okolo 60 tisíc obyvatel. Město má rozlohu 8 537 ha, centrum je v nadmořské výšce 306 m n. m., nejvyšší bod dosahuje 1045 m n. m. (vrchol Ostrého). Třincem protéká z jihu na sever říčka Tyrka a řeka Olše, která od svého výtoku z města tvoří hranici s Polskem. Po Jablunkově je Třinec druhým nejvýchodnějším městem Česka.
Název Na počátku vývoje bylo (písemně nedoložené) jméno Trstnec odvozené od obecného trest – „rákos“ (od odvozeniny trstina pochází moderní třtina), respektive z přídavného jména trstný – „rákosový“. Místní jméno tedy zprvu označovalo potok tekoucí rákosovým porostem a posléze bylo přeneseno na osadu u něj založenou. Z nepřímých pádů (např. genitivu Trstencě) vznikl nový tvar Trstenec, který se hláskově zjednodušil v Třenec, což je v prvních dokladech z 15. století. Podoba Třinec je nářeční (Třenec bylo používáno ještě v 19. století).Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 618.
Historie náhled|Železárny Třinec v roce 1910 náhled|Transparent vítající polskou armádu na dnešní ulici 1. máje, říjen 1938 Obec Třinec byla založena ve 14. století, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1461. V roce 1799 koupil Třinec těšínský vévoda Albert Kazimír Sasko-Těšínský. V roce 1839 zde byly otevřeny železárny. Koncem 19. století po likvidaci hutě v Ustroni a přemístění některých provozů do Třince se huť stala největší v rakouské monarchii. Důvody pro umístění hutě byly místní ložiska železné rudy a hojnost lesů pro výrobu dřevěného uhlí. V té době měla vesnice přes 300 obyvatel, ale nebyla zde škola ani kostel.
Škola byla založena v roce 1851, šlo o jednotřídku pro děti pracovníků hutě – budova školy byla postupně rozšiřována a později se stala sídlem základní a mateřské školy s polským vyučovacím jazykem. Budova české základní školy Petra Bezruče byla postavena v roce 1924. 3. února 1936 byla zřízena závodní škola Třineckých železáren (dnes Střední odborná škola Třineckých železáren, jež se nachází v městské části Kanada).
V roce 1880 bylo dle sčítání lidu v Třinci, tehdejší vesnici v rakouském Slezsku, 109 domů obývaných 1792 obyvateli, mezi nimiž byli: Češi – 259, Poláci – 829, Němci – 524, Židé – 248. 24. října 1882 byl položen základní kámen římsko-katolického kostela sv. Alberta a 27. září 1885 byl kostel vysvěcen. Evangelický kostel byl vysvěcen 9. července 1899.
Od fašismu byl Třinec osvobozen 3. května 1945.Osvobození Třince v kronice: list 1, list 2, list 3, list 4, list 5 a list 6.
Československo-polské spory o Třinec
Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporu mezi Československem a Polskem. Poprvé v letech 1918 až 1920, kdy byl po první světové válce nejprve včleněn do prozatímní polské části Těšínska, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce (ve které československé jednotky vedl Josef Šnejdárek) obsazen Československem. V roce 1920 byl rozhodnutím arbitráže ve Spa přiřčen Československu. Dne 11. 12. 1930 dekretem vlády Československé republiky byl Třinec povýšen na město. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), po porážce Polska se stal součástí nacistického Německa. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.
Historie v datech
Rok 1931 1. ledna byla obec Třinec povýšena na město. Žilo zde 6 128 obyvatel, rozloha činila 704,13 ha. Rok 1938 Již v první den hitlerovské okupace byla nacisty zničena synagoga. Rok 1938 V návaznosti na dohodu mocností v Mnichově byla počátkem října 1938 část Těšínska obsazena Polskem. Polská armáda vstupuje do Třince dne 4. října Rok 1945 V ranních hodinách 3. května byl bez boje osvobozen Třinec a Třinecké železárny sovětskou Rudou armádou – vojsky 237. pěší divize plk. Michajla Grigorijeviče Tětěnkova. Rok 1952 24. července byla slavnostně otevřena nová radnice v Třinci. Rok 1952 Koncem roku byla zahájena stavba nového železničního nádraží. Rok 1954 15. července byla zahájena stavba nemocnice v městské části Dolní Líštná (Sosna), otevření prvních pavilónů se uskutečnilo v roce 1958, činnost samostatné Nemocnice Třinec byla zahájena v roce 1962. Rok 1955 byla slavnostně otevřena Hvězdárna Mikuláše Koperníka. Rok 1957 8. srpna byla zahájena (první výkop bagru) první etapa výstavby rozsáhlého sportovního areálu na Lesní ulici. Druhá etapa výstavby začala v roce 1966, ukončení proběhlo v polovině roku 1971. Rok 1957 Byla zprovozněna sedačková lanová dráha na Javorový vrch. Rok 1958 1. listopadu došlo k slavnostnímu otevření prvních pavilonů v nemocnici s poliklinikou, Třinec-Sosna. V prvních dvou pavilonech byl zahájen provoz na infekčním a tuberkulózním oddělení. Rok 1960 1. srpna bylo uvedeno do provozu letní koupaliště na Lesní ulici. Rok 1960 Obce Kojkovice a Horní Líštná byly přičleněny k Třinci. Rok 1961 Byla započata rozsáhlá stavba sídliště na Terase. Rok 1964 až 1966 Stavba Domu služeb (dnes MOND) v městské části Lyžbice (Terasa). Rok 1964 Začátek výstavby zimního stadionu 1964, do provozu byl dán 17. 2. 1967 (nekrytý); rok 1974 začátek zastřešení, ukončeno 31. 12. 1976. Rok 1965 (8.5.) Došlo k otevření urnového háje na Třineckém hřbitově. Rok 1966 Stavba kulturního domu začala v roce 1966 a slavnostní otevření se konalo v roce 1970. Rok 1967 (17.2.) Došlo k otevření zimního stadiónu na Lesní ulici. (v současnosti 2026 ve zlikvidován. Staví se zde CirkArena) Rok 1968 25. 2. 1968 promítání prvního filmu v kině Kosmos. Rok 1969 Dne 12. 10. 1969 bylo při příležitosti 130. výročí založení třinecké huti otevřeno Podnikové muzeum Třineckých železáren (dnes Muzeum Třineckých železáren a města Třince) jako první hutnické muzeum v republice. Rok 1970 (18.9.) Byl slavnostně zahájen provoz Společenského domu. Rok 1971 Došlo k mimoúrovňovému propojení města se Závodní ulicí směrem k hlavní bráně. Rok 1974 (8.6.) Byl veřejnosti slavnostně otevřen krytý bazén. Rok 1974 (2.3.) Došlo k slavnostnímu otevření Domova důchodců, nyní Domov Sosna. V té době zde svůj druhý domov našlo 130 seniorů. Rok 1980 K Třinci byly přičleněny obce: Guty, Karpentná, Nebory, Oldřichovice, Ropice, Tyra a Vendryně (v současnosti je smostatná obec). Rok 1981 (20.10.) Do užívání byla předána nová Závodní nemocnice a poliklinika na Podlesí. Rok 1984 (14.6.) Došlo k jedné z největších katastrof v historii Třince – k výbuchu zemního plynu ve čtyřposchoďovém panelovém domě v Třinci-Lyžbicích, usmrtil 12 lidí a 9 jich zranil. https://www.youtube.com/watch?v=NQrr6PgxHZM Rok 1985 Otevření nové polikliniky (Nemocnice Podlesí) v městské části Konská. Rok 2001 V červenci byla ve spolupráci s Třineckými železárnami dokončena průmyslová zóna Baliny, která poskytla zázemí mnoha firmám (Vesuvius Solar Crucible, Kern, BZN, JAP Trading, DONGWON CZ aj.), chráněné dílně Ergon a společnosti Silesmont. Tyto firmy a společnosti vytvářejí nová pracovní místa a podílejí se významným způsobem na snižování nezaměstnanosti ve městě i v regionu. Rok 2012 10. 10. 2012 – začátek výstavby nové víceúčelové haly Werk arény (video – den otevřených dveří) Rok 2013 Zahájení přestavby sportovního komplexu STaRS Třinec. Rok 2014 31. 7. 2014 byla uvedená do provozu Werk Arena, zároveň zde sehráli první zápas HC Oceláři Třinec 31. července 2014 od 17 hodin proti libereckým Bílým Tygrům v rámci přípravy na novou extraligovou sezonu. Zápas Oceláři vyhráli v poměru 6:2 a první branku na tomto stadionu vstřelil v čase 3:07 třinecký útočník Martin Adamský. Rok 2014 Dokončení přestavby sportovního komplexu STaRS Třinec. V roce 2017 v noci z 1. na 2. srpna 2017 vyhořel kostel Božího Těla do základů při úmyslně založeném požáru. Rok 2018 31. 8. 2018 se Třinec stal statutárním městem.
Pamětihodnosti
Obyvatelstvo V roce 1939 mělo město 5086 obyvatel; k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 2543 (50 %), k německé 1190 (23,4 %), k polské 1134 (22,3 %), k české jen 195 obyvatel (necelá 4 %). V roce 2001 se k polské národnosti hlásilo 17,7 % obyvatel města.
Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Třinec včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.
+ Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 20112021 642 1 792 2 291 3 214 3 849 5 995 6 128 15 619 21 946 30 172 44 739 45 210 38 953 36 26333 782
Náboženství Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5 % obyvatel. Náboženská skladba věřících je velmi pestrá – kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada dalších církví a od roku 2020 zde vyvíjí činnost komunita noachidů. Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory. Kostely a hřbitovy v Třinci Kostely v Třinci Kostel svatého Alberta Evangelický kostel Kostel Božího Těla (Guty) Sborový dům v Neborech Kostel Všech svatých (Konská - zaniklý) Hřbitovy v Třinci Evangelický hřbitov v Gutech Evangelický hřbitov v Horní Líštné Evangelický hřbitov v Konské Evangelický hřbitov v Lyžbicích Evangelický hřbitov v Neborech Evangelický hřbitov v Oldřichovicích
Okolí Třince V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše, která Třincem protéká.
Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový, Ostrý a Velká Čantoryje.
Vybrané charakteristiky
Průmysl: Ve městě sídlí významný český výrobce ocelových válcovaných výrobků, Třinecké železárny, potravinářský, betonářský Výzkum: Centrum pro zkoumání cirkulární ekonomiky CirkArena Administrativa: obec s rozšířenou působností, obec s pověřeným obecním úřadem Vybavenost: mateřská a devítiletá základní škola se školní jídelnou a družinou, obchody s potravinami (Tesco, Kaufland, Lidl, Albert, Penny, Hruška), pošta, knihovna, kostel, kadeřnictví, kulturní dům, restaurace, hospoda, hřbitov, infocentrum, hasiči, městská i státní policie, nemocnice, zdravotní středisko a další služby. Ve městě je zaveden plynovod, vodovod, elektrická energie a kanalizace. Je zajištěn pravidelný svoz odpadu.
Doprava Městem prochází železniční trať Bohumín–Čadca s železničními zastávkami Třinec-Konská, Třinec centrum a stanicí Třinec, která byla postavena v letech 1869 až 1871 a v letech 1952–1958 přestavěna. 20. června 2013 pak historicky první vlak zastavil na nově vybudované železniční zastávce Třinec centrum. 27. května 2016 byl u železniční stanice Třinec zprovozněn nový přestupní terminál.
Třincem také vedou silnice I/11, Silnice II/468, Silnice II/476 a evropská silnice E75. Městská autobusová doprava v Třinci má 16 linek, na okraji města je od roku 1957 v provozu lanová dráha Oldřichovice – Javorový. 18. listopadu 2013 byl v centru města slavnostně zprovozněn podjezd pod železniční tratí s názvem Via Lyžbice.
Kultura Muzeum Třineckých železáren, a.s. a města Třince – Frýdecká 389 Kino Kosmos – Dukelská 689 Knihovna Třinec – Lidická 541 Klub seniorů – Husova 404 Den s IZS – ukázka spolupráce policie, hasičů a záchranné služby na nám. Svobody (před KD Trisia) (nám. Svobody 526) Dům dětí a mládeže, Třinec, příspěvková organizace – Středisko volného času (Bezručova 66) Třinecké kulturní léto Hutník – Každoroční hudební událost roku v Třinci Hvězdárna – Revoluční Kulturní dům TRISIA – náměstí Svobody Muzeum modelové železnice - Konská 281
Sport HC Oceláři Třinec vlevo|náhled|Werk Aréna