3. armádní sbor byl na přelomu 19. a 20. století vyšší vojenskou jednotkou rakousko-uherské armády s působností pro několik rakouských zemí a oblast Přímoří. Sborové velitelství sídlilo ve Štýrském Hradci. Za první světové války byly jednotky 3. armádního sboru nasazeny v Haliči a později v Itálii.
Historie náhled|vlevo|Územní rozdělení působnosti rakousko-uherských armádních sborů v roce 1898 3. armádní sbor vznikl k datu 1. ledna 1883 reorganizací dosavadních velitelství pro jednotlivé korunní země. Do působnosti 3. armádního sboru spadalo Štýrsko, Korutany, Kraňsko, Istrie, Gorice a Gradiška, do jeho kompetencí patřilo i válečné námořnictvo v Terstu. Velitelství sboru sídlilo od roku 1884 ve Štýrském Hradci v budově na ulici Elisabethstraße (bývalý Keesův palác). Ke sboru patřila 6. pěchotní divize ve Štýrském Hradci a 28. pěchotní divize v Lublani, 3. jezdecká brigáda v Mariboru, 3. dělostřelecká brigáda ve Štýrském Hradci a 4. dělostřelecká brigáda v Pule.Ottův slovník naučný, díl XXI.; Praha, 1904; s. 231 dostupné online Doplňovacími okresy byly Štýrský Hradec, Celje, Klagenfurt, Lublaň, Maribor a Terst. Sboru byly dále podřízeny posádkové a útvarové nemocnice ve Štýrském Hradci, Lublani, Terstu, Gorici, Klagenfurtu, Mariboru a Tolminu. Sbor měl také několik posádkových věznic (Štýrský Hradec, Klagenfurt, Lublaň, Maribor, Terst).3. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online
Na začátku první světové války byl sbor převelen na východní frontu, kde byl začleněn do armádního seskupení generála Kövesse3. armádní sbor na webu weltkriege dostupné onlinePřehled vrchního velení rakousko-uherské armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online a zúčastnil se bojů v Haliči. Ještě v roce 1914 byl sbor přeložen k 2. armádě generála Boroeviće a zúčastnil se neúspěšného dobytí pevnosti Přemyšl. Po bojích v Karpatech přešel do defenzívy a po výměně velení byl v roce 1915 přemístěn na italskou frontu. Vojáci 3. sboru bojovali na Soči, ve vítězné bitvě u Monte Ortigara. V závěru války v listopadu 1918 padl celý sbor do italského zajetí.
Velitelé 3. armádního sboru 1883–1888 polní zbrojmistr Franz baron Kuhn von Kuhnenfeld 1888–1889 polní zbrojmistr Anton baron von Schönfeld 1889–1891 polní zbrojmistr vévoda Vilém Mikuláš Württemberský 1891–1897 polní zbrojmistr Wilhelm baron Reinländer 1897–1907 polní zbrojmistr Eduard von Succovaty 1907–1910 polní zbrojmistr Oskar Potiorek 1910–1911 generál pěchoty Karl Schikofsky 1911–1914 polní zbrojmistr Ernst baron von Leithner 1914–1915 generál pěchoty Emil Colerus von Geldern 1915–1918 generál pěchoty Josef Krautwald von Annau 1918 generálplukovník Hugo Martiny von Malastów
Odkazy Reference
Externí odkazy Kais. Königl. Militär Schematismus, Vídeň, 1883–1889 dostupné online Schematismus für das k.u.k. Heer und für die k.u.k. Kriegsmarine, Vídeň, 1890–1914 dostupné online Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army 3. armádní sbor na webu Rakouského státního archivu
Kategorie:Ozbrojené síly Rakouska-Uherska Kategorie:Vojenské jednotky zaniklé roku 1918