Více než dvacítka františkolázeňských pramenů charakteru chladné síranovo-uhličité kyselky využívané od středověku a jímaný oxid uhličitý stojí za vznikem a je i základem věhlasu zdejších léčebných lázní. Minerální vody jsou léčebně využívány k pitným kúrám a ke koupelím.
Historie Původní zdroje studených minerálních vod v plochém bažinatém údolí Slatinného potoka na Chebsku využívali lidé již přinejmenším v 15. století. Od nepaměti byla minerální voda od pramenů donášena ve hliněných džbánech do města Chebu k dalšímu využití, po roku 1600 jako léčivá rozesílána i dále, na což město získalo roku 1670 privilegium. Prvně je v kupní smlouvě z roku 1406 zmiňován vývěr „dolnické kyselky“ u dnešní Tršnice. Dle zmínky z roku 1502 (Engelharth) měl být tršnický pramen zlovolně znečištěn a chebští nosiči vody se přeorientovali na pramen výše proti toku potoka u vsi Slatina, „slatinskou kyselku“, později zvaný „chebský pramen“ (Egerquelle), a posléze Františkův pramen. První podrobnější popisy z počátku 17. století se týkají právě vývěrů minerální vody v oblasti dnešního Františkova pramene (zejména Macasius 1613), další pak Plynového pramene. První jednoduché léčebné budovy byly postaveny u pramene již roku 1694, ke koupelím se voda začala používat roku 1707 a zmínka o první stáčírně pochází dokonce z roku 1661. alt=První pavilon Chebské kyselky|vlevo|náhled|První pavilon Chebské kyselky (Františkova pramene) z roku 1791 (zničený). Pramen byl po vyčištění zakryt roštem a dvě odtoková potrubí odváděla vodu. Jako zásah do odvěkého práva a omezení výdělku to vzbudilo nevoli ze strany města, která vyvrcholila rebelií desítek chebských nosiček vody, které přitáhly k prameni, podřezaly pilíře nově postaveného pavilónu a celou stavbu zdemolovaly. [Prökl V., Kronika Fr. Lázní] Až bouřlivý rozvoj moderního lázeňství a následně i přerod osady Franzensdorf ve Františkovy Lázně (Franzensbad) je spojován s působením chebského městského fyzika dr. Bernarda Adlera na přelomu 18. a 19. století. V průběhu 19. století byla také upravena nebo nově zachycena většina historických, mělce jímaných pramenů. Jímací zařízení byla postupně zdokonalována a rekonstruována, nejčastěji do podoby vyzdívaných jímacích zvonů. Nad nimi mj. vznikají pavilony Františkova pramene (1793, obnoven 1832) a Luisina pramene (1826), kolonáda Solného a Lučního pramene (1843–1844). Ještě roku 1912 byly postaveny Plynové lázně. Okolí je postupně parkově upravováno. Na rozhraní 19. a 20. století dosáhlo svého vrcholu i lahvování minerálních vod (František, Natálie) a jejich vývoz, především do německých zemí.
Po roce 1918 byly průzkumnými vrty hledány další zdroje vody, z nich sedm bylo ve 20. letech uvedeno do trvalého provozu, vystavěny byly kolonáda na lázeňském náměstí (1927), pavilón Glauber I (1927), dvorana Glauberových pramenů (1930) a kolonáda Natálie (1931). Po druhé světové válce byly především rekonstruovány staré mělké záchyty; jedinými novými zdroji se staly vrty Sluneční a Stanislav. Další rozvoj zřídelní základy nastal v 90. letech, kdy byly vyhloubeny a zprovozněny vrty pro vlastní potřeby privatizovaných lázeňských domů, jako Erika, Císařský, ČKD, Nový Kostelní.
Hydrogeologie náhled|Geologická situace ve středu františkolázeňské pánvičky na modelu Glauberových pramenů Prameny kyselky i plynové, stejně jako slatina, mají svůj původ v geologické skladbě západní části chebské pánve, tzv. františkolázeňské pánvičky, tvořené třetihorními útvary s pozůstatky někdejšího vulkanismu a následně převrstvené uhlotvornými bažinami a rašeliništi. Výsledná struktura platformní artéské pánve dala vzniknout zvodněným horizontům, jak stlačovaným, uzavřeným stropy ze špatně propustných souvrství cyprisových jílů a jílovců, tak i s volnou hladinou. Voda v nich je prosycována kysličníkem uhličitým uvolňovaným z hluboko pod podloží zasahujících zlomových pásem a je obohacována minerály ze sedimentárního krystalického podloží. Mineralizace vody roste s hloubkou záchytu pramene, obsah CO₂ stoupá s jejich zeměpisnou polohou od západu k východu. Zásoby minerální vody jsou doplňovány částečně zasakujícími vodami srážkovými, a částečně průsaky a výrony puklinových vod z krystalinického podloží pánve.
Mělké jímky (studny) odebírají vodu ze svrchního jílovito-písčitého souvrství z báze slatiny, tj. hloubky cca 3–4 m. Většina jímek nemá přirozený přetok a je čerpána. Vrty odebírají vodu s vyšší mineralizací ze spodního jílovito-písčitého souvrství, které je od svrchního souvrství odděleno těsnicí prouhelnatělou vrstvou. Hloubka jímání je od cca 20 až do 65 m. Jediný vrt Glauber IV jímá minerální vodu až ze zvětralých podložních fylitů z hloubky přes 92 m. Celková vydatnost podchycených pramenů je okolo 1000 l/min.
Přehled františkolázeňských pramenů
Seznam pramenů:
ObrázekPramenLokaceTypZachycen – otevřen r.Z hloubky, mVydatnost, l/minPozn.; pojmenován podlealt=pramen Adler|vlevo|bezrámu|110x110pixelů|Františkolázeňské prameny, X.2023 - pramen AdlerAdler (Vřídlo IV)sady Solného a Lučního pramenevrt192510,356dr. Bernhard Adler (1753–1810), lékař a zakladatel slatinných lázníBossestudna1887zaniklýalt=Frantiskovy Lazne quelle, pramen Cartellieri|vlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen CartellieriCartellieriúdolí Slatinného p.studna18605,380(pův. dřevěný pavilón zchátral a po r. 1945 stržen); dr. Paul Cartellieri (1807–1881), lázeňský lékař a geofyzikvlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen Císařský, hala AquaforaCísařský (vrt LII)LD Pawlik, hala Aquaforavrt19996060objekt – Císařské lázněalt=vrt ČKD2|vlevo|bezrámu|110x110pixelů|Františkovy Lázeně, prameny, ČKD2 (LD Praha)ČKD2 (vrt HJ2)roh Městských a Smetanových sadů /LD Prahavrt19995410objekt – někdejší majitelErika (vrt E1)Městské sady u ulice Francouzská /LD Rezavrt19996010alt=pramen František|vlevo|bezrámu|110x110pixelů|Františkovy Lázně, pramen Františekalt=pramen František|vlevo|bezrámu|110x110pixelů|Františkovy Lázně, prameny, pramen FrantišekFrantišek (dříve Chebská nebo Slatinná kyselka)pavilon Františkova pramene, N. kolonádastudna17936,26císař František II.(I.) Habsburskývlevo|bezrámu|110x110pixelů|pavilon Glauber I.vlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen Glauber I.Glauber I.pavilon Glauber I., park Westendvrt191933,33významná složka ve vodě pramenů – Glauberova sůl, pojmenovaná po německém chemikovi J.R. Glauberovivlevo|bezrámu|110x110pixelů|altán Glauber II.vlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen Glauber II.Glauber II.lesopark Amerikavrt191926,51,3vlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen Glauber III.Glauber III.dvorana Glauberových pramenůvrt191952,950vlevo|bezrámu|220x220pixelů|dvorana Glauberových pramenůGlauber IV.vrt191992,61vlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen Glauber IV.vlevo|bezrámu|110x110pixelůalt=Východní prameny|vlevo|bezrámu|110x110pixelů|Altány nad Východními prameny (Herkules, Natálie, Žofie), po r. 1880. Prameny Herkules a Žofie byly později odváděny potrubím do nově vybudovaných Císařských lázní, pro Natalii byl postaven vlastní pavilonek, který ve 20. letech 20. stol. nahradila nová kolonáda [Prökl V., Kronika Fr. Lázní; TIC Fr.Lázně]Herkulesstudna1878jeden z tzv. východních pramenů, zaniklý; Herkules, bájný antický hrdinaKostelnívrtmezi 1920 a 193930převrtanýLoimannstudna1807zaniklý po r. 1945; Kryštof Loimann, stavitel, hoteliér, politik a první starosta Františkových Lázníalt=kolonáda Solného a Lučního pramene|vlevo|bezrámu|110x110pixelů|kolonáda Solného a Lučního pramenevlevo|bezrámu|110x110pixelů|Luční pramenLučníkolonáda Solného a Lučního pramenestudna1823–18373,6čerpánívlevo|bezrámu|110x110pixelů|pavilon Luisina pramenevlevo|bezrámu|110x110pixelů|Luisin pramenLuisa (pův. Hejtmanský, BV1)pavilon Luisina pramene, park Westendvrt1807–1810 (1784)22,460císařovna Marie Ludovika (Luisa) Rakouská (1791–1847), manželka Napoleona I., dcera Františka II.(I.)vlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen MarianMarian (vrt XIVd, nebo D14)u Císařských láznívrt192542,726vlevo|bezrámu|110x110pixelů|Uhličité lázně plynovévlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen Marie (Plynový pramen)Marie (Plynový pramen)Uhličité lázně plynové, Nová kolonádapramen studnou, plyn jímán zvonem1791–1801296vlevo|bezrámu|110x110pixelů|Kolonáda Natáliina pramenevlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen NatálieNatálieKolonáda Natáliina pramenestudna1871–18783,3čerpáníNatálie Konstantinovićová (1882–1950), černohorská princezna a neuznaná srbská královnavlevo|bezrámu|110x110pixelů|pavilon Novývlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen NovýNovýpavilon Nový, sady Solného a Lučního pramenepramen1849441vlevo|bezrámu|110x110pixelů|dvorana Glauberových pramenůvlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen Nový kostelníNový kostelní (vrt A1)dvorana Glauberových pramenůvrt19996353vlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen Nový kostelní – LD BelvedereNový kostelní – LD Adler / LD BelvedereLD Belvederevrt19996045alt=pramen Palliardi|vlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen PalliardihoPalliardi (pramen "mládí" n."lásky")údolí Slatinného p., za Slatinnými lázněmistudna18703,480Anton Alois Palliardi (1799–1873), lázeňský lékař, amatérský ornitolog a přírodovědecvlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen SlunečníSluneční (vrt H12N)park Westendvrt1962408vlevo|bezrámu|110x110pixelů|kolonáda Solného a Lučního pramenevlevo|bezrámu|110x110pixelů|Solnýo pramenSolnýkolonáda Solného a Lučního pramenestudna1816–18192,81vlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen Stanislav, Městské sadyvlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen Stanislav, LD SavoyStanislav (pramen Míru, vrt BJ2)Městské sady, LD Savoy, LD Metropolvrt1981–19836115vlevo|bezrámu|110x110pixelů|pavilon Luisina pramenevlevo|bezrámu|100x100bod|pramen StudenýStudený (též zv. Vedlejší, nebo Nový II., BV2)pavilon Luisina pramene, park Westendstudna1813tzv. pramenná soustava (spolu s prm. Luisa)vlevo|bezrámu|110x110pixelů|pavilon Štěpánka80pxŠtěpánkapark Slatina /LD Klímastudna1878633Štěpánka (Stefanie) Belgická (1863–1945), rakousko-uherská korunní princeznavrt v Císařských lázníchdvůr Císařských lázní (Lázně II)vrt1889až 60034,5zaniklý po r. 1922Wiedermannstudna1907zaniklý; Gustav Wiedermann (1850–1914), architekt, stavitel a starosta Františkových Lázní80pxŽeleznatýúdolí Slatinného p.studna1860–18633,64(pův. dřevěný pavilón zchátral a po r. 1945 stržen)vlevo|bezrámu|110x110pixelů|pramen ŽofieŽofieDlouhé mosty, údolí Slatinného p.studna18787,19Markéta Žofie (Sophie) Rakouská (1870–1902), rakousko-uherská princezna
Terapeutické využití Ve smyslu lázeňského zákona č. 164/2001 Sb. jsou františkolázeňské prameny léčivými přírodními minerálními vodami. Jsou využívány k pitným kúrám, z větší části dnes pak ke koupelím a k přípravě slatinných zábalů. Využíván je i zřídelní plyn (oxid uhličitý). Do balneoprovozů jsou jímány vody ze zdrojů Stanislav, Nový Kostelní, Glauber III, Císařský, Erika, ČKD, Adler, Marian, Palliardi, Cartellieri a Štěpánka.
Dle léčebných indikací má zdejší voda pozitivní účinek zvláště na choroby srdeční a oběhové soustavy. Využívána je i při léčbě poruch zažívání a vylučování, prameny Železnatý a Cartellieri i při chudokrevnosti. Ve formě slatiny je vhodná k léčení pohybového aparátu a kožních problémů. Plynový pramen pomáhá při gynekologických potížích. Prameny s vyšším obsahem Glauberovy soli (Na₂SO₄) působí projímavě.
Déle trvajícímu nebo intenzivnějšímu pití výše mineralizovaných vod by měla vždy předcházet konzultace s lékařem.
Složení minerálních vod
Složení minerálních vod: